... mně už to jméno samotné, vždy připadalo poetické - nádhera Marku - nádhera

Ano, to jsou taková fascinující jména... Taky třeba Erich Maria Remarque. Byli to mágové slova, proto i svým jménům trochu pomohli. Z Reného se stal Rainer a z Kramera přesmyčkou Remarque. Jakéhosi Ericha Kramera bych možná ani nečetl

Dík, Karle!

děkuju, moc hezké, hlídate výročí, která stojí za to vnímat

Když některá výročí mi cvrnknou o nos, málem jak ty tři lískové oříšky. A pak je, pokud vůbec stíhám, jenom přenesu na blog

Hezké odbočení, z toho politického dění ...

Jo, kvasí to, kvasí... Někdy to ani nejde nekomentovat.

Moc Vám děkuji za zastavení

Nádherné. Není, co dodat. Jen - děkuji.

Potichu Vám děkuji

Děkuji moc! Rilke je můj velký oblíbenec . Fotorafický doprovod - krása .

Má nejoblíbenější :

Ich kreise um Gott, um den uralten Turm,

und ich kreise jahrtausendelang;

und ich weiß noch nicht:

bin ich ein Falke, ein Sturm oder ein großer Gesang.

... a potom dojde na osud.

.

PARÁDA, Marku!-)

Michale, ahoj, musíme zase někdy podniknout fotografické toulání anebo výpravu za skláři.

Dík na nakouknutí

Díky.

Mám rád celou německy píšící Prahu.

A máte recht, je to naprostý fenomén. Skvělý je například Franz Werfel, ale člověku by se chtělo jmenovat je všechny... Je v tom také vzpomínka na jejich setkávání v Cafe Arco a na Milenu Jesenskou,..

Je to obrovská škoda, že ten krásný svět vzájemně obohacujícího setkávání různých kultur je pryč...

Zdravím, přeji hezký den

A tak sa teda zdržam a dusím v sebe temné vábenie vzlyku. Ach, sme schopní ešte

niekoho potrebovat ́? Anjelov nie, lúdí nie a citlivé zvieratá vedia už tiež,

že nie je pre nás tak príliš domovom tento zvestovaný svet. Zostáva azda

nejaký strom, na kopci niekde, my ho denne stretávame, zostáva včerajší chodník,

úchylná vernost nejakého zvyku

- páčili sme sa mu, neodišiel, zostáva.

V 80. letech jsme si Rilkeho knihy vozili ze Slovenska. Jeho verše jsou nádherné i ve slovenštině...

Marku, velký dík za připomenutí!

Leono, moc díky! Moje maminka četla Rilkeho ve slovenštině a patřil k jejím milovaným básníkům od mládí... Ale nemohu si vzpomenout, kdo dělal slovenské překlady, že by Milan Rúfus?

Přeji Vám krásný den

Krásná kombinace s černobílými fotkami (převažují a je to ono Marku). Je v obojím dramatično života i poklid konečného smíření sám se sebou. K Rilkemu mi vždycky ladil Debussy a jeho Potopená katedrála. Posílám ji pro potěšení: https://www.youtube.com/watch?v=nfnAWjU4XWM.

Dano, přeji hezké dopoledne Moc děkuji! Potopenou katedrálu jsem si pustil hned. A potom ještě jednou, v měkkém, zádumčivém podání klaviristy François-Joël Thiolliera

Je fantastická, krásně mi otevírá nový den.

Nemohl jsem si přitom nevzpomenout na Rilkeho sentenci ve smyslu, že každým dnem začíná náš život úplně znovu (cituji možná nepřesně, ale jde o smysl toho rčení).

A zde je ještě Ravelova Bárka v oceánu, Miroirs III. (taky si ji právě teď pouštím dvakrát po sobě)...

https://www.youtube.com/watch?v=bTYUyDjVCRU

Díky!

A tak to dopadne, když se mistr slova a mistr objektivu sejdou na jednom místě. Člověk jen mlčky sedí a ví, že cokoli řekne či napíše, bude jen klišé, protože to nejde popsat,.....

Tomáši, je to možná jako chvíle někde venku, v otevřené krajině či v lese. Člověku se chce na moment zastavit čas a být v tichu...

Moc díky za nakouknutí, přeji pěkný a pokojný den.