Středa 12. srpna 2020, svátek má Klára
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 12. srpna 2020 Klára

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J42i54ř65í 37J65o15h40n 1333471785556

Jen obecné řeči. Žádná čísla, žádné zdůvodnění procesů v atmosféře, vazby mezi jednotlivými veličinami, které počasí (podnebí) ovlivňují.

Jste příliš mladý, abyste si pamatoval, že před 50 lety vědci tvrdili, že spalováním fosilních paliv a prachem v ovzduší dojde k ochlazení - že nás čeká nová doba ledová.

V dějepisu se učilo, že Francouzská revoluce vznikla následkem výbuchu sopky na Islandu r. 1783, což přineslo ochlazení a několikaletou neúrodu v Evropě.

0/0
4.12.2019 21:52

P85e49t89r 17H26l70i12n43o42m40a47z 5883879177

Děkuji. Ano jsem mladý a jsem na to patřičně hrdý. :-) Přesto o tom tvrzení vím. Naštěstí máme internet a můžu si ověřit, zda-li tvrzení je vědecky správně nebo bulvární žvást. Vy jste holt asi musel číst co bylo.

Ano, velké množství prachu může způsobit ochlazení.

O vazbách mezi jednotlivými složkami. To by jistě stálo za zmínku, ale asi by se Vám to nelíbilo.

0/−1
6.12.2019 9:11

J72i16ř75í 73J95o58h96n 1173341635566

Proč tolik agresivity a osobních útoků? Zkuste energii místo toho věnovat faktům.

0/0
6.12.2019 10:01

P92e77t10r 17H13l49i83n29o86m65a90z 5853329777

Jen obecné řeči? Jste příliš mladý, abyste si pamatoval...? Vy můžete všechno, já nesmím nic. Jenom jsem reagoval na Váš způsob.

Částečky prachu přinášejí ochlazení. A také se ochladilo, ale na celkový vývoj globálního oteplení to nemá významný vliv. Kdyby v té době měl internet, tak by jste měl i serióznější informace... Nevidím na tom tvrzení nic špatného. To je fakt.

Regionální změny se děly. I dnes se dějí.

0/0
7.12.2019 23:53

J76i14ř69í 25J84o94h64n 1773291925986

Fakta stále chybí. Jen obecné mantry Gretenistů.

0/0
8.12.2019 8:32

P64e58t51r 30H58l78i25n35o60m33a91z 5123359387

A jéje, tady si někdo četl klimaskeptickou příručku. Taky se těšíte až Greta přijede do Prahy? ;-D

0/0
8.12.2019 10:07
Foto

J90u62l69i10u50s 81M30a52k95s29a 7537365909499

Nevím, jestli jste nezapomněli na základní faktor, a to je ZDROJ tepla, Slunce.

Je známá 11 letá perioda Slunce a třicetiletá perioda Slunce, kterou už znali indiáni. Jestli existuje i dlouhodobější perioda v zesilování tepelných vln jsem nezaznamenal, ale není vyloučená.

Ale, že voda nevsakuje do půdy, protože se hnojí umělými hnojivy a ne chlévskou mrvou je podstatný problém nejen v ČR, ale na celém světě.

+1/0
4.12.2019 21:32

P68e91t25r 57H17l17i48n89o42m98a38z 5863759597

Až bude Slunce ovlivňovat globální teplotu, bude nám jistě ještě více teplo. Na něj se nezapomíná, ale díky bohu Slunce na nás ano.

V lesích se ale nehnojí. Takže podle Vás všude kde chodím tak je zemědělská půda?

0/0
6.12.2019 9:15
Foto

J71u54l83i12u43s 86M92a41k93s76a 7787205789219

No tak to, že se na Slunce nezapomíná, není tak jisté. Stále slyšíme CO2, CO2, ale Slunce nejen svítí, ale také hřeje.

Že se v lesích nehnojí, to je pravda, ale také lesy mizí. Nevím kudy všudy chodíte, ale pamatuji si, jak jsem si jako dítě hrával na kamenných mezích.

Jednoho dne družstevníci vše srovnali a při prvním velkém dešti se valila kolem naší chaty bahnitá řeka pár hodin, místo stabilního potůčku po celý rok.

0/0
7.12.2019 16:53

P62e32t75r 31H86l74i66n67o17m43a93z 5273889107

Je to tím, že si nevyhledáváte seriózní informace.

Když jsem psal, že lesy nejsou v dobré kondici, tak mi zase diskutér napsal, že máme oproti dřívějším dobám nejvíc lesních ploch. Člověk se nikomu nezavděčí. Ok. Hnojení a zásahy do krajiny jsou problém, ale stále hovoříme o lokálních změnách, které na tu globální nemají vliv, kdežto globální má na ty lokální vliv značný, řekl bych.

0/0
7.12.2019 23:58
Foto

J30u70l71i62u16s 69M80a50k44s50a 7917145559369

Máte pravdu, vše souvisí se vším. Není člověk ten, co by se zavděčil všem.

0/0
8.12.2019 8:45

J97i47r78i 95T38i37c37h20y 2326179982107

Nastinil jste, ze jednim z hlavnich problemu je narust obyvatel - niceni lesu, vysusovani bazin, stavby betonovych mest, silnic a parkovist, regulace toku rek. Jestli jsem vam rozumnel, prikladate velky duraz na koncentraci kyslicniku uhliciteho v ovzdusi. Korelace mezi touto koncentraci a oteplovanim za posledni zanedbatelne historicke obdobi neznamena jste zavislost duvod a ucinek. Historicky dlouhodobe zaznamy koncentrace CO2 tuto zavislost vyvraci.

+1/0
29.11.2019 19:21

Z92b14y46š49e17k 26H97l92i21n32k15a 3251143190403

Venkovská krajina (u nás) se měnila i v posledních 30 letech. Dochází k udusávání půdy a krajina je stále odvodňována (ať už z důvodů udusávání půdy, nebo v důsledku melioračních systémů atp.).

Dále, pokud je takových změn krajiny po celé Zemi hodně a s nějakou hustotou, pak takové lokální změny nutně musí mít dopad i na globální úrovni.

Není tak úplně pravdou, že zvýšení teploty vede k většímu suchu. Spíš bych řekl, že to funguje naopak - větší sucho vede k vyšším teplotám. V určitých situacích vede zvýšení teploty k většímu odparu, a při vhodných podmínkách proudění vzduchu také k distribuci vody po pevninách. To pak vede ke zmírnění teplot - tedy máme tu samoregulační systém. Jen mu nesmíme překážet svou činností (například odvodňováním krajiny).

Atp.

+2/0
29.11.2019 15:21

P21e86t35r 38H82l28i40n69o68m64a97z 5883609717

Samozřejmě tím hůř. Jistě, společně se skleníkovými plyny určitě.

Psal jsem přeci, že přeměna krajiny to do značné míry zesiluje...

0/0
29.11.2019 16:51

Z15b62y24š74e42k 62H91l29i96n25k32a 3961773260803

Jak, hůř? Nejmocnějším skleníkovým plynem je vodní pára, která má schopnost regulace klimatu. Tedy, čím více vody v krajině (tedy do určitého limitu), tím více vodní páry v atmosféře, a také tím více rostlin, které CO2 pohlcují. Naším primárním cílem by tedy mělo být udržení vody v krajině a případně její rozšíření do suchých oblastí, nikoliv hysterické kampaně kolem CO2. Jenže na tom nelze tak snadno rejžovat, jako na CO2.

Problémem není CO2, s tím si příroda umí velmi dobře poradit. Problémem jsou další svinstva, která se dostávají do vzduchu při spalování (ale ne pro klima) a hlavně podvodníci, kteří celou kampaň kolem CO2 živí. A že se jedná o podvod mě utvrdil nedávný projev Gréty - ten byl tak zlý, že se stal jedním z hlavních znaků pro rozpoznání podvodu. Nepředpokládám, že to byl její projev, to jí někdo musel napsat. Někdo s hodně zlými úmysly - vyrabovat nám peněženky pro svůj prospěch.

+3/0
29.11.2019 17:28

P62e44t76r 84H19l37i46n30o11m83a50z 5613979427

Vy jste dobrej, neznáte jak funguje skleníkový efekt a klimatology označujete za podvodníky. Právě, vodní pára ovlivňuje CO2, čímž se zvyšuje účinnost. Problém jsou skleníkové plyny i ostatní svinstvo, jak jste ráčil nazvat.Vodní pára reguluje klima? ;-D

0/−2
29.11.2019 18:01

Z63b17y92š91e62k 76H65l25i93n36k11a 3161683630563

Bez skleníkového efektu by se tu neudržel život. To jen na okraj.

Já označuju za podvodníky ty, kteří si z kampaně kolem CO2 udělali velmi dobré živobytí. Ti samozřejmě potřebují kolem sebe nějaké věřící, kteří by dodali celému tomu podvodu zdání legitimity.

Jasně, že vodní pára ovlivňuje klima, a to nejvíce ze všech skleníkových plynů. Na jedné straně teplo zadržuje, na druhé straně také odráží. Teplo vyrobí víc mraků, víc mraků pak odráží sluneční svit. Je-li více vláhy a CO2, daří se i rostlinám, které zároveň vláhu zadržují a ochlazují okolí. Ten systém je natolik provázaný, že se dokáže regulovat sám. I když jsou možné nějaké krátkodobé výkyvy (pár let sem, pár let tam, nehrají roli).

Měří někdo například teplo, které uniká z planety (sopky atp.)? Proč jsem v kampani kolem CO2 tento faktor nikde neviděl? To je další významný faktor, který má vliv na globální klima. Například nějaká větší sopka se spoustou popela může klidně nastartovat dobu ledovou.

+2/0
29.11.2019 18:14

P86e50t84r 47H33l23i41n36o18m32a48z 5683419227

Ano, vodní pára je důležitým skleníkovým plynem, který zesiluje účinnost CO2. Je-li více vláhy a CO2... Přidáváním CO2 lidmi dochází ještě k většímu oteplení a rostlinám se dařit vůbec nemusí, když budou vystaveny vyšším teplotám a delší dobu suchu.

0/−1
29.11.2019 22:48

S89t91a11n92i85s43l17a39v 14J25e48l25e46n 8492505836

Voda, která zkondenzuje v atmosféře, může mít i opačný účinek. Oblaka odrážejí část sluneční energie zpět do Vesmíru.

0/0
29.11.2019 22:51

P12e67t82r 73H24l43i64n24o73m29a31z 5803839687

Ale hlavním problém je vyšší teplota, která podpoří rychlejší výpar a při nepříznivých povětrnostních situací bude více sucha. Nehraje roli jenom co se odpaří a spadne, ale meteorologické podmínky. Při dlouho působící tlakové výši a teplého vzduchu prostě bouřek z tepla bývá pomálu a nepomohou významně.

0/0
29.11.2019 23:04

S23t18a34n12i14s44l98a22v 81J30e48l56e46n 8692975186

Při příznivé situaci zase může vzduch přinést víc vody. Teplejší vzduch pojme více par, větší odpar bude i nad moři a oceány.

Obecně asi těžko soudit, co u nás převáží.

+1/0
29.11.2019 23:15

P75e91t84r 33H30l79i84n66o96m56a36z 5863299667

V průměru při vyšší teplotě v krajině ale bývá méně vody. Takže ano příznivé podmínky bývají často, ale stále pořád máme problém se suchem, protože se voda rychleji odpaří a vyschne suchým větrným typem počasí.

0/0
29.11.2019 23:49

Z35b67y95š94e25k 64H52l39i94n59k48a 3421323670153

Nejsem odborník, takže mohu pouze laicky spekulovat. Jde o to, jakým směrem jde kauzalita - zda tak, že příčinou sucha je teplo, nebo naopak, že příčinou tepla je sucho. Já mám laicky za to, že hlavní směr je sucho => teplo. Tedy, že množství tepla lze ovládat prostřednictvím zadržování vody v krajině.

+1/0
30.11.2019 9:19

P57e17t22r 92H25l18i21n11o12m67a67z 5273419567

Jde o kombinaci přirozeného vlivu počasí včetně polohy a charakteru krajiny, antropogenního vlivu včetně přeměny krajiny obecně, které se vzájemně ovlivňují. Čím je větší teplo, tím je krajina více náchylná k suchu - čím je větší sucho, tím je menší pravděpodobnost konvekčních srážek. Jak jsem psal v diskusi níže, je potřeba také co zadržovat. Antropogenní vliv také ovlivňuje pohyb a směr tlakových útvarů. Když bude mnoho po sobě jdoucích suchých roků s minimálními srážkami, tak zadržování vody v krajině moc efektivní nebude. Nejenom naše území je závislé na frontálních srážkách. Takže směrodatně se to tak říct úplně nedá. Teplo způsobuje sucho, ale vysušení krajiny způsobuje oteplování. Hlavní směr je asi takto: antropogenní vliv včetně přeměny krajiny způsobuje větší teplo a sucho - to si pak můžete přehazovat ty dvě slovíčka jak chcete - klidně sucho a teplo.

0/0
30.11.2019 10:58

Z78b48y40š94e32k 40H39l59i41n70k63a 3231813410943

Například kolem rovníku je nejvíc tepla (které na dané území dopadá), ale zároveň tam jsou deštné pralesy, ve kterých je hodně vody, která se točí v místě (odpaří - vyprší a tak dokola). Teplo zde vlastně pomáhá udržovat vláhu, vláha zmírňuje teplo a jeho dopady. To by mělo fungovat i v mírnějším pásmu - třeba v Evropě. Pokud se tu podaří zadržet dostatek vody, pak nebudou problémem ani sušší roky. Jiným problémem jsou pouště. Například Sahara byla kdysi zelená - prostě měla vláhu. Pak z nějakého důvodu došlo k vysušení - a tedy vzestupu horka. Horko pak nepustí další vláhu (mraky se rozeženou jinam) a oblast se dostává do cyklické pasti. Ta past je však imho zvratitelná - pokud by se do místa podařilo dostat dostatek vody a pokud bude v ovzduší dostatek CO2, pak tam začnou růst nejprve suchu odolné rostliny (dostatek CO2 jim pomáhá tak, že rostliny mohou víc uzavřít póry a jsou tak odolnější vůči suchu) a později i další.

Z těchto souvislostí mi laicky plyne, že například v minulém století bylo v atmosféře naopak CO2 málo (a v malé době ledové ještě méně). Pokud porovnáme stav s pokusy ve sklenících, pak současná koncentrace CO2 je stále malá a troufám si říct, že pro rostlinstvo příznivá. Naším cílem by tedy mělo být udržení vody, nikoliv zastavení spalování fosilních paliv (tedy to by mělo být spojené s technologiemi, které nepustí ven jiná svinstva, která jsou s takovým spalováním spojena).

0/0
30.11.2019 11:20

P94e67t16r 32H38l87i97n71o95m69a53z 5243659937

No dyť já přisuzují přeměně krajiny velkou váhu. Psal jsem přeci, že to má významný dopad na lokální charakter počasí. V mírném pásmě to nemůže fungovat stejně. Deštné pralesy jsou takovým mikroklimatem. Aby to mohlo fungovat podle pana Pokorného, museli bychom na většině území Evropy mít lesy, což je nesmysl. O tom všem jsem psal.

0/0
30.11.2019 11:35

Z36b56y47š20e82k 25H21l18i47n10k36a 3741963750503

Jo - hodně takových lokálních změn má pak i globální dopad.

Víc lesů v Evropě nesmysl není (dřív byla zalesněná prakticky celá, až jejich vykácením se podmínky zhoršily, což je dobře pozorovatelná například u Řecka, ve kterém jsou i staré písemné záznamy). Jen to chce méně lidí na daném území. :-)

0/0
30.11.2019 11:54

P39e11t36r 79H16l16i98n60o93m13a67z 5803759437

To by jste musel mávnout kouzelným proutkem, aby se to přeměnilo najednou - pak by to mělo i vliv na globální teplotu.

0/0
30.11.2019 12:29

Z63b89y32š31e65k 67H27l43i59n86k36a 3941523170243

Nic se nepřeměnilo najednou. Přibývá lidí, přibývá jejich zásahů do okolí, tedy dochází ke kumulaci nějakých podmínek. Podle porovnání s dřívějšími dobami se opět dostáváme do doby nějakého teplotního optima. Takové teplotní optimum je příznivé období, ve kterém bývá dostatek potravy. Takže naším cílem by mělo být, abychom toto optimum nezničili špatným zacházením s půdou. Nevidím důvod snažit se teploty snižovat, protože zimu obvykle provází hlad (v malé době ledové byly hladomory časté).

No a počet lidí se také nesníží naráz mávnutím kouzelného proutku. Ale lze lidi přimět k tomu, aby při množení se používali trošku hlavu a jednali v souladu s možnostmi obživy v jejich regionu.

0/0
30.11.2019 15:32

D44a44l73i22b31o20r 11S41t69y36s 3240980371631

Já, jako fyzikální chemik, když si v tabulkách najdu, že zdaleka nejúčinnějším skleníkovým plynem, dojdu k závěru, že nejdůležitější je odstraňovat z atmosféry vodní páru. Pokud vodu udržím v krajině, bude to nejlépe v mokřadech a v porostech, kde se, ejhle, zachycuje i uhlík. Bez ohledu na to, co se všechno o změně klimatu dnes blábolí, je tedy jediný účinný způsob jak s ním bojovat udržovat vodu, a zároveň (možná) i ten uhlík, v krajině.

Můžeme se samozřejmě dohadovat o obnovitelných zdrojích energie ale zatím žádný z nich není v našich klimatických podmínkách tak účinný, aby vynahradil devastaci krajiny a ekosystémů způsobených jeho výrobou. Například elektromobily jsou v tomto ještě řádově horší než biopaliva.

A hlavně, jaderná energie spojená s recyklací paliva řeší téměř celý energetický problém, to, co zbude na paliva produkující CO2, možno zachytit v mokřadech nebo v orné půdě hnojené chlévskou mrvou nebo kompostu. A safra, nebude ono využívání vodíku jako paliva vlastně produkovat do ovzduší vodu v plynném skupenství?

No a proto má doc. Pokorný pravdu. Dr. Tolasz jen papouškuje co se naučil na zasedání IPCC.

+7/0
29.11.2019 10:51
Foto

P28a71v93e83l 79D49v21o17ř84á84k 5629585614930

S vodními parami máte pravdu, to si může ověřit každý, jaký je rozdíl teploty v noci, je-li zataženo nebo jasno.

Jen by bylo zajímavé uvést, jaký podíl na tzv. skleníkovém efektu má CO2, uvážíme-li, že jeho koncentrace je až o dva řády menší, než u vodní páry.

Co se týče vodní páry, vzniklé při spalování vodíku, tak i zde jde o cyklus, neb ten vodík se vyrábí z vody elektrolýzou, zase tu platí zákon o zachování hmoty.

Zatím se neví, jak mnoho přispívá k tzv. oteplování energie z elektráren na fosilní paliva a JE, neboť teplo je konečným produktem elektrické energie (zákon o zachování energie).

A dále, má-li vliv zvyšování tepla ve vrstvách magmatu, což indikuje zvýšená sopečná činnost.

U klasických aut není takový problém CO2, ale další zplodiny, kysličníky dusíku, benzpyreny (rakovinotvorné) a také hluk. Nu a plundrování prostředí při těžbě ropy a její dopravě.

+1/0
29.11.2019 11:15

S51t68a89n78i37s66l56a50v 54J68e46l86e88n 8952555706

Dodávaný vodík se naprosto převážně vyrábí chemickými procesy ze zemního plynu nebo uhlí a vody. Elektrolýza má na jeho celosvětové výrobě podíl jen několik procent.

0/0
29.11.2019 11:46
Foto

P38a86v62e91l 18D51v14o53ř83á81k 5189705684220

Tak voda tam je. Jak se rozkládá, je z tohoto hlediska jedno.

Článek o hybridním autobusu se palivovým článkem jste si přečetl? Odkaz jsem Vám dal.

0/0
29.11.2019 12:39

S27t35a47n92i59s25l61a23v 56J74e94l69e84n 8102645456

Při výrobě ze zemního plynu se buď používá jen kyslík (zjednodušeně CH4 + O2 -> CO2 + 2H2), nebo menší část vody (CH4+H2O -> CO + 3H2) Takže takový vodík je de facto fosilní palivo - přinejmenším z větší části.

Odkaz na autobus mi nějak unikl. V místních diskusích se hledá dost špatně. Můžete jej procím dát znovu? Možná bude i stačit, pokud stručně shrnete účinnost celého palivového cyklu, zdroj vodíku, cenu a rozšířenost celého toho řešení.

+1/0
29.11.2019 12:52
Foto

P94a54v57e84l 80D41v81o26ř90á38k 5699575104350

Odkaz:

http://www.nebakov.cz/texty/pe07_2017.pdf

Autobus je na str. 2

Podrobnosti můžete získat od autora ing. Černého.

Ono se na výrobě vodíku pracuje, nesmíme se stále upínat na současné staré a osvědčené metody.

https://oenergetice.cz/akumulace-energie/novy-katalyzator-otevira-cestu-k-udrzitelne-vyrobe-vodiku-morske-vody

0/0
29.11.2019 16:35

S11t51a70n41i33s78l16a89v 32J92e19l55e65n 8202335346

Uvedené údaje asi zatím stačí - byť chybí cena. 20kg vodíku by mělo odpovídat výhřevností cca 75 litrům nafty. Píší, že to na ně urazí 300 km. Zkusím ještě dohledat, jaká je spotřeba fosilních paliv, potřebných pro výrobu a stlačení toho vodíku, abychom mohli porovnat celkovou účinnost celého cyklu od fosilního paliva po kola - jednou přímo, podruhé s odbočkou přes vodík.

Kilo vodíku by mělo v Německu stát zhruba to, co litr benzínu nebo nafty, takže na palivu to asi znamená úsporu - ale nevím, za kolik je vodík u nás.

Co se týče výroby vodíku: Až se dopracuje nějaký jiný způsob, bude mít smysl jej využívat. Do té doby je to jen zesložitění (zvýšení ztrát) cesty od fosilního paliva ke kolům auta.

+1/0
29.11.2019 17:06

Z74b35y42š33e16k 40H62l44i94n85k52a 3301113300543

Co si tak vybavuju, s vodíkem je spojen další závažný problém - jak ho udržet v nádrži nějakou delší dobu. Je malý, takže snadno uniká většinou materiálů.

+1/0
29.11.2019 17:31
Foto

P14a22v30e73l 52D98v53o76ř85á39k 5159315634750

To je vyřešeno už asi 40 let. Dokonce se zkoušely i nárazuvzdorné nádrže na kapalný vodík. Ale ta cena!

0/0
29.11.2019 18:39

Z35b75y71š92e66k 62H44l24i76n29k69a 3881353450463

Samozřejmě, že i vysoká cena je závažný problém. ;-D

0/0
29.11.2019 18:45

S35t84a87n11i48s14l42a44v 46J80e35l31e58n 8562925116

Cena výrobku obvykle do značné míry vyjadřuje i energii, kterou je třeba pro výrobu dané věci vynaložit. Pokud jsou ty nádrže drahé, bylo třeba něčeho (energie, materiálů, lidské práce) vynaložit hodně. To je pak třeba rozpočítat do nákladů na provoz.

+1/0
29.11.2019 19:04

J19i97ř68í 68J20o80h37n 1443671205896

Vozí se i v železničních vagonech. Ale je to složité. Psali o USA: Nádrž je dvouplᚡtová. Vnitřní nerez tl. cca 5mm, pak izolace a vnější ocel tl. 11 mm.

Ale hlavní pointa je, že nádrž nesmí být naplněna zcela, ale jen z cca 1/2. Pak se kapalný plyn pomalu mění v plynný a tlak v "prázdné části" nádrže stoupá. Je to zaizolované, tak to vydrží více než měsíc přepravy.

0/0
4.12.2019 23:03

J45i11ř14í 63J73o17h39n 1593531265296

U vozidla jde i o váhu, kterou má energie v "nádrži". Přepočtěte si, kolik energie se uskladní do nádoby o stejné váze a pak už to pro plyn, ať už vodík nebo zemní plyn, nevychází vůbec dobře. Na těžší vozidlo připadá více spotřebované energie....

0/0
4.12.2019 22:34

S75t36a54n57i53s43l38a24v 95J43e42l27e60n 8232285966

Ještě jsem si přepočítal údaje toho autobusu a vychází mi poměrně malá účinnost.

POdle toho článku se do nádrže vejde 20 kg vodíku. Vodík po sloučení s kyslíkem by měl dát teoreticky přes 30kWh/kg, prakticky asi ménně. Autobus může jet až 65 km/h, zásoba mu má vydržet na 300 km. To znamená 5 hodin jízdy. Palivový článek má dát necelých 50 kW, za 5 hodin to je 250kWh. 20 kg vodíku by mělo obsahovat přes 600 kWh. To má ten vehikl účinnost jen nějakých 40%? Podle toho, co vím, mívají palivové články kolem 70%.

0/0
29.11.2019 17:30

M49a84r88t82i96n 75R78o55h25o13v35s34k33ý 6627815533736

Pane Dvořáku, v dnešní době se opravdu většina průmyslově "vyráběného" vodíku získává parní reformací ze zemního plynu. Takže nejen že ho získáváme z fosilního paliva, ale ještě k tomu potřebujeme spoustu energie. Samozřejmě, pokud se uvolňoval z vody pomocí elektřiny vyrobené z OZE nebo jádra, byly by to úplně jiná píseň, ale bohužel to není realita dnešního dne. Já osobně si myslím, že elektromobilita je budoucnost. Nicméně jsem značně rezervovaný vůči její dnešní podobě.

+2/0
29.11.2019 15:08

M17a40r12t14i94n 71R85o86h56o96v95s91k93ý 6797275663686

Ach jo - samozřejmě " pokud by se uvolňoval"

0/0
29.11.2019 15:10
Foto

P42a42v70e17l 68D10v56o97ř42á49k 5189135904420

Tak tak. Právě proto je jediná ekonomická cesta pomocí elektrokýzy, přičemž použijeme energii z OZE, protože ji stejně zatím neumíme skladovat.

Já jsem celý život pracoval ve výzkumu a získal jsem poznatek, že nic není nemožné. Jen jsou věci, na které ještě nemáme technologii nebo peníze.

Pokud by se jednalo jen o plyn pro palivové články, tak můžeme použít zemní plyn přímo (i bioplyn atd). Sice to bude vypouštět i CO2, ale ten by z plynu vznikl stejně, když tak jako konečný produkt.

viz např.

https://fdrive.cz/clanky/na-standfordu-vedi-jak-vyrabet-vodik-z-morske-vody-3643

Tyto články nutno brát s rezervou,ale ukazují, že se na tom pracuje.

Co se týče vlastní elektromobility, tak tu jsou stejné počáteční potíže, jako při nástupu klasických vozů. Mnohem větší problém je přetíženost komunikací a jejich stav (u nás). Kromě toho vlastní současné koncepce, kdy se místo spalovacího motoru dá elektromotor, je trochu nešťastná.

Muskův scifi vůz možná naznačuje cestu.

0/0
29.11.2019 16:55

S31t33a18n67i63s29l49a81v 65J47e40l55e15n 8622325776

Elektrolýza a následné využití v palivovém článku znamená ztráty přibližně poloviny původně vyrobené elektřiny. Jak moc je to ekonomické při už tak dost vysoké ceně elektřiny z OZE?

+1/0
29.11.2019 17:10
Foto

P44a91v10e45l 22D17v15o34ř22á82k 5229475604790

A můžete nám tu vysvětlit, co s elektřinou ve slunečných dnech, když nejde zužitkovat? Protože odstavovat kvůli pár hodinám uhelku či JE je poněkud drahé. Právě tohle je snaha řešit.

Když si dám na střechu panely, tak v létě - co s elektřinou? Tady jde jen o jednorázovou investici, pak už to běží samo.

Nesmíte to brát přes zlodějské kurzy našich energetiků. A samozřejmě s přihlédnutím k technice minulých dnů.

Problém je úplně jinde: přecpané komunikace v bídném stavu, zchátralá rozvodná soustava a zbytečné převážení zboží z místa na místo v kamionech. Kritický nedostatek parkovacích míst atd.

Před léty zkoušeli v SRN MHD "na objednávku", podle přihlášených pasažérů se přistavilo vozidlo potřebné velikosti. Dnes tu podobný (zjednodušený) systém zavádí místní dopravce.

A také zkuste zvážit, co stojí dobývání fosilních paliv a jejich přeprava, včetně ekologických škod.

Ať se nám to líbí nebo nelíbí, současný stav není perspektivní. A co ukáže čas, se nechme překvapit.

0/0
29.11.2019 18:53

S95t72a26n85i40s29l23a54v 28J17e81l70e51n 8392775476

Co s elektřinou v době, kdy nejde zužitkovat, by asi mělo být starostí těch, kdo takovouto elektřinu produkují.

Pokud to nesmím brát přes ceny našich energetiků, jsou třeba ti němečtí lepší?

Rozvodová soustava je samozřejmě problém. Ale pokud se do ní začne ve velkém investovat (což je nepochybně třeba), stanou se zlodějské ceny ještě zlodějštějšími, protože ty investice se rozpočtou do ceny energie.

Dobývání surovin je samozřejmě správné řešit. Ať jsou to suroviny pro stavbu nebo suroviny pro přímou přeměnu na energii. Surovinou je v jistém smyslu i plocha, kterou ta která technologie zabírá.

V tom, že současný stav se bude měnit na stav jiný, se asi shodneme.

0/0
29.11.2019 19:13

D38a52l33i94b63o31r 92S79t89y98s 3390420971451

S lithiovými bateriemi je elektromobilita tak akorát důvod ke střílení indiánů v Bolívii.

0/0
29.11.2019 18:37

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS