Souhlasím, že podstatný vliv chlazení vodou vidí hlavně aktivisté. Ale tuhle jsem se dívala na velmi, velmi zajímavý dokument. Na západním pobřeží USA pojednou, v určitých místech Kalifornského zálivu, zaznamenali vyšší počet napadení lidí žraloky. Nevím, jestli dokonce bílými. Bylo z toho dost úrazů, i smrtelných a několik let hledali místní ichtyologové příčinu. Nakonec, až když začal být vidět na statistikách trend objevili, že vliv mají vypouštěné oteplené vody z elektráren do pobřežních vod. Ty útoky se totiž nejvíc odehrávaly poblíž těchto míst. Myslím, že k tomu kdosi vysvětloval, že nejbohatší vody na živiny jsou v chladných proudech. A tak vlastně ryby zde v teplejších místech, víc museli hledat netradiční zdroje potravy. Skončilo to varováním obyvatel a v podstatě už si lidi dávají pozor. Teď už se s tímto efektem začíná počítat. Hezký článek Dani. Pozdravuji.

Ryby...musely - omlouvám se, patří tam y.

A není ta horká voda ještě ke všemu radioaktivní?

Samozřejmě. Temelínští si ji nabírají do kýblů a mají zdarma zahradní osvětlení,

Dano, díky za Vaše články.

Jen pro odlehčení. Ma internetu se prý objevil inzerát: "Solární sušička na prádlo, cena 800 Kč." Ten, kdo si ji objednal, dostal prádelní šňůru.

Přeji krásný den.

V návodu k použití by však mělo být napsáno: nefunguje v dešti.

Zajímavý článek i diskuse.

Děkuju za milou návštěvu - blogu i diskuze a přeju krásný večer.

Díky za zajímavý blog, přičemž zajímavá je také diskuze. Ano, na spotřebu vody při jakékoli průmyslové činnosti a při chlazení elektráren se s postupující klimatickou změnou a suchem zejména v létě budeme muset dívat stále vážněji. Jistě existují technická opatření, která lze vyvinout a kterými to lze řešit. V prvé fázi se ovšem společnost musí rozhodnout, jestli bude věnovat peníze na rozvoj těchto technologií, nebo na okamžité snižování produkce CO2 drastickými zásahy do průmyslu bez jakékoli záruky pozitivního efektu na klima.

Minulý týden u paní Jílkové to moc hezky řekl pan Klasu mladší.

K těm jaderným elekrárná... ony musí být chlazeny všechny tepelné elektrárny - a pak je tedy lepší vysoce efektivní technologie jaderná, než deset elektráren spalovacích, které pak na výrobu stejného množství energie spotřebují mnohokrát víc vody.

Neměli bychom jedovat na Temelín že spotřebováná vodu. Protože být na jeho místě adekvátní výkon ve spalovacích elektrárnách, byla by situace s vodou daleko daleko horší.

Krásný večer, Lukáši, ať se vám vydaří.

Letos jsem si koupil 40 kg jablek v BIO kvalitě z farmy v Temelíně. Nákup doplňoval půvabný výhled na chladící věže.

Dotaz na rádio Jerevan:

"Příbuzná žijící poblíž Černobylu mně poslala jablka. Mohu je jíst?"

Odpověď:

"Jablka bez obav konzumujte. Ohryzky však v pevném plastikovém pytli zakopejte nejméně 2 m hluboko."

Jen bych upřesnil, že průtočné chlazení vodou z řeky se u některých starších elektráren stále ještě používá, z jaderných elektráren jsou to především některé elektrárny ve Francii, ale např. i maďarský Paks využívá průtočné chlazení vodou z Dunaje. Netýká se to ale pouze jaderných elektráren, u nás se např. takto chladí uhelná elektrárna Mělník. Důvod je jednoduchý: je to levnější než stavět chladicí věže. Riziko spočívá v tom, že pokud je v létě v řece malý průtok a vysoká teplota vody, musí taková elektrárna snížit výkon, nebo některé bloky úplně odstavit. V několika případech k tomu letos došlo. Je totiž vždy daná teplota vody v řece, kterou elektrárna nesmí pod výpustí překročit.

Zajímavé, že to ohřívání vody v řece se přitom vyčítá jen a pouze jaderným elektrárnám...

Je to podobné, jako bychom předhazovali solární elektrárně, že využije jen nepatrný zlomek sluneční energie - a zbylých 90 procent bez užitku ohřeje zemský povrch a vyzáří se následně do vesmíru

Zdroj: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=732433

U slunečního svitu nejde o hospodaření se vzácným zdrojem.

V každém případě bychom měli snažit tu přebytečnou páru na něco použít, třeba na ohřívání skleníků. Totéž se možná týká té sluneční energie, třeba bychom pak nepotřebovali ke štěstí jadernou energetiku.

Skleníky se staví u elektráren s odpadním teplem všeho druhu, ale je tak využitelný jen nepatrný zlomek tohoto tepla. Teplo odebrané skleníkem se pak nemusí použít na vypaření vody v chladících věžích.

Dano, děkuji za další zajímavou informaci a přeji nový týden bez zádrhelu!

Děkuju a přeju totéž - ať se daří!