Často sa dočítame, že oteplovanie sa skrylo do oceánov, že keď sa ohrejú potom sa to začne. Autor tu poukázal na zjavný fakt, že oteplenie vplyvom zvýšeného skleníkového efektu CO2 by sa malo prejaviť okamžite. Chápem to tak, že sa zohreje predovšetkým pevnina krátkovlným slnečným žiarením a atmosféra potom zachytáva dlhovlné žiarenie ktoré vyžaruje zohriata pevnina - pôda. Dusík a kyslík nie sú schopné dlhovlné žiarenie zachytiť, zachytáva ho predovšetkým vodná para a časť aj CO2. Ako a prečo by sa mali zohriať najskôr oceány mi nie je jasné.

Oteplení vlivem sklenikoveho efektu se z principu nemůže projevít okamžitě. Protože existují takové věci jako tepelná kapacita rovnovážně stavy a tak.

Jinak myslim, že nikdo neříká, že by se oceány měly ohřát nejdříve.

Souhlas a karma.

On je totiž problém globálního oteplování jinde. Kde je příčina nevím, něco si myslet mohu, ale skutečnou příčinu nevyřkli zatím ani vědci. Smutné, v 21. století.

Ale jedno vím jistě. Ať to pomáhá nebo ne, pak snižování emisí a stím spojené emisní odpustky jsou byznys. Emisní opatření v autech je také, chtě nechtě byznys a zaplatíme ho my. (Zvláštní je, že v letecké a lodní dopravě, která se již dnes podílí na znečištění asi 17% se neděje nic, žádné ekologické úpravy motorů atd..) Solární panely a solární baroni, no, sakra byznys.

Paradoxně jsem nikdy neviděl studii, která by se zabývala ekologickým dopadem, tedy tzv uhlíkovou stopou solárních panelů či elektromobilů nebo větrníků.

Veškerá opatření, která jsou činěna jsou pouze taková, která mohou být byznysem. A výsledek? Zatím nikde.

A jedno z možných a již odzkoušených řešení je třeba zde https://www.youtube.com/watch?v=oFOqiVyOzUw&t=263s a zde https://www.youtube.com/watch?v=GTyJHt8H3Ag&t=981s

Když mi dáte dostatek času a vařečku, nakonec tu vanu tím fenem ohřeju, to je hodně přehnané zjednodušení celé problematiky. To je dost mimo.

A kolik energie budete potřebovat?

p. Policky, velmi dobre si vas pamatuju jako zatvrzeleho obhajce prijimani africko/islamskych ekonomickych migrantu. Lidejako vy jsou nebezpecni, protoze nekriticky prijimaji pravdy servirovane mainstreamovymi medii, aniz by byli schopni kritickeho mysleni.

Mořská voda neustále cirkuluje. Motorem toho neustálého pohybu je nejen samotné otáčení Země a zemská gravitace, ale také sluneční záření, převládající směr větrů a rozdíly v teplotě a hustotě vody dané obsahem v ní rozpuštěných solí. Mořské proudy se nacházejí v různých hloubkách oceánu - ty nejspodnější, tzv. hlubinné, obíhají v jakési smyčce celou Zemi. Jejich směr ovlivňuje kromě jiného i členění mořského dna. Jejich začátek je severním Atlantiku - právě tady se prudce ochlazují teplé proudy z jihu a klesají ke dnu. Po dně Atlantského oceánu zamíří zpátky k jihu - až k Antarktidě. Systém podmořských hřbetů udržuje kolem Antarktidy studený proud, který kolem ní krouží jako obrovský vír. Právě do tohoto "víru" se připojí hlubinný proud ze dna Atlantiku. A protože voda nemůže jen přitékat, musí také odtékat, oddělují se z antarktického proudu dvě hlavní větve - jedna do Tichého oceánu, druhá do Atlantiku. Tady se mísí s teplejšími vodami, dostávají se blíže k povrchu a dál se ohřívají, aby nakonec po obkroužení celé Země zamířily zpět Atlantickým oceánem k severu. Vzniká tak uzavřený koloběh, který vědci pojmenovali termohalinní cirkulace. Pokud dojde ke změně tlaku nad Tichým oceánem, který způsobí, že pasáty změní směr, zeslábnou nebo dokonce ustanou. Tím se zpomalí nebo zastaví jižní rovníkový proud a teplá povrchová voda ze západního Tichomoří se rozšíří až k břehům Jižní Ameriky. Ta je za normálních okolností omývána chladným Humboltovým proudem, který zde vystupuje k povrchu. Ale v okamžiku, kdy ho překryje vrstva teplé vody, úplně se změní klimatické podmínky v celém Tichomoří a na celé zemi.

To je teoreticky správný scénář, který ale nepočítá s tím, že Země je +- kulatá. Takže úhel dopadu záření přicházejícího ze Slunce je jiný na rovníku (90°) a jiný na pólech (0°). Kolem rovníku se tedy k ohřevu povrchu (včetně vodního) využije prakticky veškeré dopadající záření, zatímco v okolí pólů se záření pouze odrazí zpět do vesmíru bez užitku. Takže teplá voda, která se neustále ohřívá v rovníkových mořích, postupuje směrem k pólům, kde se ochlazuje (protože vyzařuje tepelné záření, je ovívána chladnějšími větry atd.) a tam pomalu klesá ke dnu, protože na její místo se tlačí další okolo rovníku ohřátá voda. Ale u dna nemůže zůstat, protože se na její místo tlačí další ochlazená voda od pólů, a tak postupuje tam, kde je více místa, resp. kde má nejmenší odpor, tedy k rovníku. Tam je voda teplejší, tedy má menší hustotu, takže stejně vysoký sloupec vody na rovníku váží méně a dá se snadněji vytlačit.

Takže, pokud to shrneme - souhlasím s tím, že podnebí v určitých částech světa se může výrazně změnit, Dokonce lze předpokládat, že se změní podnebí na celém světě. Ale zcela jistě ne tak, že se celý svět změní v neobyvatelné místo. Dál zůstanou zaledněné plochy i pouště, i mírné pásy, na které jsme zvyklí. Jen budou jinde. A člověk na tom nic nezmění, a to ani k horšímu, ani k lepšímu, protože jeho podíl na energetické bilanci Země činí asi 2/1000 procenta energetického příkonu od Slunce. Stačí jedno drobné zakolísání sluneční aktivity a dopadneme daleko hůř.

Tak ono především platí, že oceán přijímá teplo ze slunečního záření a ostatní vlivy jsou minoritní. Příjem je ovlivněn především globální oblačností, zaprášením atmosféry, podílem zalednění a intenzitou slunečního záření.

Výdej tepla probíhá především radiací(vyzařováním), evaporací(odparem) a konvekcí(tepelná výměna prouděním okolního vzduchu).

Rozdíl mezi přijatým a vydaným teplem pak definuje změnu teploty oceánu.

Vliv na výdej tepla má teplota proudícího vzduchu, rychlost a rozsah proudění nad hladinou(= síla a výskyt větru), sekundární tepelné záření z atmosféry, intenzita a směry mořských proudů(pokud probíhá intenzivnější výměna mezi chladnými a teplými oblastmi výdej tepla je větší)

Nějaký myšlenkový experiment s ohřevem vody vzduchem a povídání o fénu je úplně mimo mísu.

Jevy jsou složitější, než popisujete. Významnou roli v oceánech hrají mořské proudy, které jsou povrchové, klesající, hlubinné a stoupající. Tím dochází k přenosu tepla do hlubin. Oceány mají o mnoho řádů větší tepelnou kapacitu než atmosféra, proto se změny v globálu projevují s velkým zpožděním. Navíc rozložení a trendy teplot v oceánech v celém objemu jsou velkou neznámou, v hloubkách až donedávna byla měření poněkud sporadická. Globální měření povrchových teplot moří je družicové, ale dlouhodobé trendy zatím k dispozici nejsou.

Ovšem vzduch se také podobnými proudy promíchává, takže ten teplý, co je na povrchu, se zase dostane do větší výšky, kde se zase ochladí - energii vyzáří do prostoru, A ten studený se zase odfoukne dolů, čímž nás ochladí - proto např. i v létě někdy padají kroupy.

Pokud se oceán od vzduchu ohřívá, tak se zase vzduch musí ochlazovat, kvůli zákonu o zachování energie. Můžete to spočítat, vezměte si hmotu litru vody a hmotu litru vzduchu, celkové objemy a jejich teploty a ostatní fyzikální veličiny, jako skupenské teplo apod. S přihlédnutím, jaká je teplota vzduchu už v jednom či dvou km.

Vědci a Konference v září 2018 San Francisco a Global Climate Action Summit (GCAS)upozorňují, že není dostatek dat, která by umožnila jednoznačně říct, zda oteplování je krátkodobý výkyv, anebo zda se jedná o zásadní změnu a zda na to má vliv člověk. Jedině jak se dá zjistit jaké množství CO2 bylo v ovzduší, se dá zjistit z geologických vrstev a z odvrtáním ledu. Z pos ledních 400 miliónů let, nalezené geologické důkazy naznačují, že množství CO2 i teploty byly značně vyšší než v dnešní době. Proto se nemůže tvrdit, že skleníkové plyny vyprodukované lidskou činností způsobují či přispívají ke globálnímu oteplování. Vědci předložili důkazy, že v historii Země byly na této planetě velké průměrné teploty, které nebyly způsobené zvýšeným obsahem CO2 v atmosféře. Vzorky z ledovců ukazují, že vzrůst množství CO2 vždy spíše následoval po vzestupu teploty než obráceně. Bylo zjištěno, že na Zemi se střídá teplé a ledové období. Jk jsem psal již dole..Dusíku v atmosféře je 78 procent, kyslíku 21 procent všechny zbývající plyny tvoří jedno procento. Oxid uhličitý je obsažen v atmosféře 0,004 procenta

. Za 200 let se obsah uhličitého atmosféře se zvýšil o 0, 0012 procentního bodu. Tohle tvrdí vědci. Já ne. Tonemám ze své hlavy.

A presto nam levicovi politici tvrdi, ze vedci se uplne shodli, ze to otepleni zpusobil KYSLICNIK uhlicity.

Slabiny mají především vaše vývody.

To navýšení ač malé má totiž kumulativní funkci.

Navíc vyznamné jsou již navýšení o desetinu stupně za rok tedy váš příklad s náírůstem teploty o 6 stupňů poud by k tomu došlo během roku by znamenal ekologickou katastrofu.

O tom, že dochází k nárůstu teploty země díky činnosti člověka není pochyb na tom se prakticky všichni odborníci shodnou (a ne to, že někdo na to téma vydá knihu nedělá třeba z ekonoma experta na klima) a jediné na čem se tak neshodnou je jak moc velký průšvih to je a jak dlouho máme na zvrácení toho trendu jestli roky nebo desítky let. O tom, že současný způsob je dlouhodobě neudržitelný prakticky není sporu.

"Není pochyb"? Zdá se, že jste odborník :-)

Teda vy jste rebel, tahat do diskuse fyzikální zákony když jsme si odhlasovali, že neplatí