Třeba platí, že neexistuje nikdo, kdo by si nezadal, třeba jako dítě netrhal mouchám křidýlka, jenom se na to dosud nepřišlo. Na každého se něco najde.

Ale jak jsem psal už pod blogem paní Krusic, tak mi přijde charakterizovat stav českého disentu jako zatuchlý, poněkud nepatřičné, neboť šlo kromě tzv. šedé zóny (a ta byla ve své kritice společenských poměrů ještě ostřejší než disent) o jediný dynamizující prvek v tehdejší české nehybnosti, v níž já jsem cítil jako zaživa pohřbený. Ostatní záležitosti jsou naprosto bagatelní.

Pane Řezníku, já jsem velmi ráda, že jsem svůj blog zveřejnila a to nyní z jednoho prostého důvodu: že jste na něj zareagoval Vy -a že konečně všichni ti, kteří vás zde už léta neprávem a sprostě urážejí - mohou číst, kým doopravdy jste. Inteligentním vzdělaným člověkem, který se vždy snaží stát na straně pravdy, objektivně hodnotit, nikoliv jít , či oním táborem - ať už politickým, či zdejším- diskuzním. Já si vás hluboce vážím, ale onu "zatuchlost" vnímám a odvolat ji nemohu. V blogu jsem jasně uvedla - že "zatuchlý" jistě nebyl každý.