Pondělí 1. června 2020, svátek má Laura
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 1. června 2020 Laura

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

 0
Jste přihlášen jako


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

J48a59n 58Ř60e84h25á97č79e74k 7550546961565

zajímavé R^ (vyplývá z toho, že plášť padá nejčastěji k východu) :-)

0/0
11.10.2019 20:49
Foto

J85a65r48o32s52l51a30v 93C74h37u77d49á46č54e91k 7804105396495

Jak kde, Jene.

V Německu a ve střední Evropě ano.

Na východním pobřeží USA padá nejčastěji k západu.

0/0
13.10.2019 22:03
Foto

J45a17r95o73s35l43a88v 40C44h90u46d34á81č55e20k 7314335366405

Nedělám si legraci, viz link, na který zde níže odkázal pan Jelen

https://www.internetgeography.net/wp-content/uploads/2018/03/Global-Atmospheric-Circulation-1030x997.png

0/0
13.10.2019 23:24

M40i31l20a83n 21S81t19e24h39l32í27k 7780459153181

Vyjádřil bych to lapidárně: Když u nás fouká ze severu, je moc zima, když fouká z jihu, je moc teplo a když fouká ze západu, je tak nějak normálně. Z východu fouká málokdy.:-)

0/0
11.10.2019 12:05

H60o21r39s14t 43A21n17t39o57n 49H55a31s39l24b30a65u49e69r 3188394606956

Dano, včera jsem vlivem západního větru oponul Ti gratulovat, tak teď dodatečně VŠECHNO NEJLEPŠÍ!:-)R^R^R^R^

0/0
11.10.2019 8:58

D14a65n23a 65Š55u40m25o91v94á 1975909294919

Vždycky jsem si myslela, že je to složité. A myslím, ještě složitější, než Dani popisujete. Vliv určitě mají teplota Golfského proudu, který ohřívá celou Evropu až vysoko na sever. Kdesi jsem četla, že nebýt toho, máme v Praze podnebí, jako v Kanadě na Labradoru. Dál vlhkost vzduchu od oceánu, která se asi postupně mění, jak směr větru postupuje nad pevninu. A nakonec možná nejmenší, ale ne nepodstatný faktor - reliéf krajiny. Žiji celý život na Rakovnicku. Je to v nejsušším trojúhelníku dokonce měřeno kdysi v Československu - mezi městy Rakovník - Louny - Kladno. Učili jsme se o tom už na základní škole, že zde je to v tzv. krušnohorském stínu. Krušné hory jsou tu hradbou, o které se oblačnost, přicházející od západu, zarazí, buď vyprší ještě na německé straně (ta česká byla vždy sušší), anebo přeletí a začíná pršet až od Kladna na východ. Je to do písmene pravda, válčili jsme s nedostatkem vody celá léta, dokud vesnice nezafinancovala vodovodní přípojku. Proto místní dobře vědí, odkud takříkajíc vítr vane. Co mě překvapilo jsou informace o rychlosti rotace Země. Nikdy jsem nad tím nijak zvlášť nepřemýšlela, ale jestli dobře počítám, přebytek rychlosti v našich šířkách činí 583 km/h??? Jak silným zdrojem asi musí být centrum gravitace, když pořád ještě - i za těchto podmínek - působí dolů. Vždyť nebýt jí, tak po první otočce odletíme do vesmíru se vším, co tu máme vybudované - jen odstředivou silou. Nekecám? Možná někde dělám chybu. Nevím, nejsem fyzik ani astronom, ale je to pro mně nepředstavitelné. Kde, a za jakých podmínek, vzniká gravitace zemská. Možná námět na další blog - co vy na to Dani?:-):-) Velmi děkuji za zajímavé téma a těším se na další. Zdravím. R^

0/0
11.10.2019 7:34
Foto

R29u33d90o61l44f 64M60e78n98t18z65l 4772184367746

Na směr větru má opravdu vliv vše, co popisujete a jistě i spousta dalších faktorů, které smrtelníka nenapadnou. Dana tu ale popisovala ten nejzásadnější vliv, který to všechno spouští a jak by se to vše chovalo na ideální Zemi bez povrchových útvarů.

S tou odstředivou silou máte pravdu, že nás nadlehčuje tím více, čím blíže jsme k rovníku. Na některých planetkách s malou gravitací je odstředivá síla na hraně s přitažlivou. Kdybyste se tam zlehka odrazila, nabrala byste únikovou rychlost. Stačí málo, aby planetku odstředivá síla roztrhala. Země má však gravitaci mnohem větší, den by musel trvat necelých jeden a půl sekundy, aby tohle nastalo. Přesto vliv odstředivé síly není zanedbatelný, přišli na to lidé ještě dávno před lety do vesmíru. I v rámci Čech se rozcházely přesné kyvadlové hodiny umístěné v různých zeměpisných šířkách, protože délka kyvu je závislá na tíhovém zrychlení.

0/0
11.10.2019 8:27

D57a92n46a 56Š28u10m76o97v51á 1825269334629

Zajímavé Rudolfe, kyvadlo mě nenapadlo. Náš svět - vesmír - je opravdu plný tajemství. Pozdravuji. R^

0/0
11.10.2019 8:44
Foto

R36u41d33o11l72f 29M46e26n76t26z40l 4622844217946

Co jsem to napsal! Den by musel trvat necelých jeden a půl hodiny, ne sekundy! Má chyba, popel na hlavě.

0/0
11.10.2019 19:37

D98a44n56a 28Š65u67m98o57v50á 1715289254319

To se stane, ale důležitý je princip a ten jste mi vysvětlil tak, že jsem pochopila. Hezký víkend. :-)

0/0
11.10.2019 21:41
Foto

L80a17d45i20s12l34a47v 75S16t91r58n71a20d 7974411624838

Karma R^ Stručně, jasně a polopatisticky pochopitelné. Dobrej článek.

0/0
10.10.2019 20:20

D15a76n62a 93T64e60n65z63l77e89r 5600822575963

Jste moc hodný, děkuju, Ladislave, mějte moc hezký večer. R^:-)

0/0
10.10.2019 21:11

M66i36l46a72n 78S64t23e47h67l85í52k 7830549473551

Opět zajímavé téma a neméně zajímavá diskuse.R^

0/0
10.10.2019 17:13

D56a24n33a 44T60e16n11z66l35e34r 5550332715263

R^ Já věděla že diskuze nezklame, často se tu člověk dozví zajímavé věci. Děkuju a přeju krásný večer, Milane, mějte se příjemně. :-)

0/0
10.10.2019 21:11
Foto

J69u76l20i56u92s 38M27a14k20s95a 7697195399779

Proč větry foukají tak a ne jinak jsem se pokusil vysvětlit v mém blogu.

https://maksa.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=718428

Samozřejmě se ozvalo spoustu oponentů, kteří se spíše přikláněli k teorii, že energie k pohonu větru pochází pouze od tepelného záření našeho Slunce.

Ale ono to bude ještě složitější. Kdyby mělo platit schéma uvedené panem Jelenem pak by musely vertikální větry mít stejnou rychlost, jako horizontální a to nemají.

Navíc větry nefoukají pouze na Zemi, ale i na jiných planetách a mnohem rychleji, kde vliv slunečního záření je minimální.

+1/−1
10.10.2019 14:38

S64t56a59n89i81s89l30a63v 71J35e76l16e10n 8102215276

Proudění se především odvíjí od tepla (což je něco jiného než teplota), předávaného atmosféře z povrchu. To teplo může vznikat buď přeměnou slunečního záření nebo z vnitřních zdrojů tělesa.

Schéma berte jako schéma převládajících směrů proudění a nikoliv naprosto přesný popis velikostí. Radiální vzdálenosti jsou tam značně zveličeny proti vodorovným, aby bylo na tak malém obrázku vůbec něco vidět. Veškeré významné přesuny mas vzduchu se odehrávají ve výškách do 20km.

Stoupavé proudy jsou ve skutečnosti mnohem širší (desítky až stovky kilometrů) proti vodorovným (jednotky kilometrů výšku). Proto jsou také vodotovné větry obvykle mnohem rychlejší než svislé (i když pod tvořícími se mraky bývá rychlost vertikálního proudění také v desítkách km/hod.

+5/0
10.10.2019 19:33
Foto

J55u92l95i77u90s 75M94a89k26s30a 7507455289639

Pane Jelene, překvapil mě váš brilantní úsudek, že teplo je něco jiného, než teplota.

Nic proti vaši teorii, že se téměř vše přesouvá do 20 km nad povrchem země, ale to by platilo, kdyby tlak a teplota s výškou neklesaly, ale klesají. Takže i horký vzduch se rychle ochladí a atmosférický tlak rychle klesá. Takže mě již nic nenapadá, co by pohánělo vzduch vzhůru

atmosférického tlaku vzduchu připadající na 100 m výšky udává tzv. vertikální tlakový gradient. Atmosférický tlak s výškou klesá nerovnoměrně - s přibývající nadmořskou výškou se toto klesání stále zpomaluje. Všeobecně platí, že ve výšce 5500 m tlak klesne zhruba na polovinu; pro nižší vrstvy atmosféry lze zhruba počítat s poklesem tlaku o 8 hPa na každých 100 m výšky. Wikipedie.

0/0
13.10.2019 13:53

S34t31a38n45i20s75l44a72v 42J50e61l97e51n 8422505926

Správně píšete, že teplota i tlak s výškou klesají. Jenže pro fungování atmosférických jevů je podstastnější jak rychle klesají. Zkuste si to konkrétně spočítat pro stabilizované rozvrstvení atmosféry a masu vzduchu, která se u povrchu ohřála třeba o 20 K.

Poud si budete chtít vyzkouštet i něco složitějšího, zkuste předpoklátat, že se ten vzruch u povrchu zvlhčil na 80% relativní vlhkosti a cestou vzhůru po dosažení rosného bodu se navíc ohřívá skupenským teplem kondenzující vody.

0/0
13.10.2019 14:42
Foto

J37u15l86i64u13s 72M41a47k11s69a 7657435689419

Nic proti vaším abstraktním představám, ale ve skutečností je tomu úplně jinak.

Pokud chcete změnit skupenství z kapalného na plynné, musíte dodat tepelnou energii a to nejenom kapalině, ale i okolnímu prostředí (vzduchu atd.)

Pokud chcete změnit skupenství z plynného na kapalné, musíte odebrat tepelnou energii, nejen parám, ale i okolnímu prostředí ( vzduchu atd.) a to tím, že se teplo vyzáří do vesmíru. Nemůže se ochladit pára a tím ohřát okolní vzduch.

Současné názvoslovné normy doporučují již od 90. let 20. století namísto pojmu skupenské teplo či latentní teplo používat změnu odpovídající stavové termodynamické veličiny s rozměrem energie (tzv. termodynamického potenciálu).[1] Teplo totiž kvantifikuje přenos energie pouze při tepelné výměně a je veličinou procesní, tedy závisí na průběhu termodynamického děje; naopak u energie potřebné na změnu vnitřního uspořádání látky je jedno, zda bude dodána/odebrána tepelnou výměnou, makroskopickou prací či tzv. chemickou prací. Pro skupenské přeměny při stálém tlaku, kdy se nekoná objemová práce, je proto vhodnou veličinou rovnou "dodanému/odebranému skupenskému teplu" změna entalpie, doporučené značení Δ H {\displaystyle \Delta H} . V technické praxi však starší pojem přetrvává. Wikipedie.

0/0
13.10.2019 15:27

S53t12a10n46i13s48l69a88v 34J76e53l22e51n 8432795496

Pára se přece ochlazuje spolu s okolním vzduchem. Sám jste psal v minulém příspěvku, že "horký vzduch se rychle ochladí a atmosférický tlak rychle klesá".

Tím, že voda kondenzuje, to ochlazování probíhá pomaleji, než kdyby voda nekondenzovala. A proto je i ten ochlazený stoupající vzduch pořád o něco teplejší, než okolní vzduch ve stejné výšce a může stoupat dál.

0/0
13.10.2019 21:59
Foto

J43u54l96i87u24s 62M80a24k89s92a 7827365759549

No nevím, jak vám to mám vysvětlit, ale pokusím se.

Již někde na začátku jste uvedl pravdivou premisi, že teplota není totéž, jako teplo, což chválím. Mají s tím problém i místní "geniové"

Správně jste uvedl, že při skupenském teple je zapotřebí vyzářit velké množství tepelné energie, aniž by teplota rapidně klesla.

Jenže v našem případě nejde o teplotu, ale o hmotnost par a později i sražené kapaliny. Hmotnost nasyceného vzduchu vodními parami je větší, než zmrzlého okolního vzduchu, tudíž se stoupavý efekt zastaví.

0/0
14.10.2019 10:51

S41t74a41n87i47s61l60a47v 92J80e13l13e37n 8432515606

K poslední větě:

Pro vznik proudění není ani tak důležitá hmotnost, jako spíš rozdílná hustota.

Vzduch nasycený vodní párou má při stejném tlaku a teplotě nižší hustotu než vzduch suchý. A teplý vzduch má menší hustotu než studený.

0/0
14.10.2019 14:58
Foto

J39u61l97i67u24s 68M55a53k77s71a 7867195539309

Jasně, proto mohou teplovzdušné balony bezproblémově stoupat, až do 20 km výšky, rychlostí mnoha kilometrovou rychlostí. Děkuji za vysvětlení.;-D

0/0
14.10.2019 15:22

S22t92a44n92i12s21l33a13v 81J28e11l49e73n 8922845866

Není zač :-).

Balón je ale trochu jiný případ.

Teplovzdušné palóny nezvětšují s výškou svůj objem, takže ve větších výškách vytlačují stále menší hmotnost okolního vzduchu (a rozpínající se teplý vzduch z nich uniká spodem). Podle archimedova zákona klesá jejich vztlak až se dostane do rovnováhy s hmotností balónu. Kdyby ten teplovzdušný balón měl stejně pružný obal jako stratosférické balóny, mohl by stoupat i do těch 20 km.

Stoupající teplý vzduch ale na rozdl od teplovzdušného balónu svůj objem zvětšuje, a neníží jej balón s košem. takže klidně stoupat může.

0/0
14.10.2019 15:48
Foto

J29u39l63i60u41s 84M68a61k84s85a 7307635269609

Prostě píšete postuláty tak jak se vám to hodí, aby jste ukázal, že máte vždy pravdu.

Píšete.

Pro vznik proudění není ani tak důležitá hmotnost, jako spíš rozdílná hustota.

V zápětí si odporujete.

Teplovzdušné palóny nezvětšují s výškou svůj objem, takže ve větších výškách vytlačují stále menší hmotnost okolního vzduchu (a rozpínající se teplý vzduch z nich uniká spodem).

Musíte se rozhodnout. Hustota, nebo hmotnost?

Dále píšete

Stoupající teplý vzduch ale na rozdl od teplovzdušného balónu svůj objem zvětšuje, a neníží jej balón s košem. takže klidně stoupat může.

Nějak vám utekly termodynamické zákony. Pokud se vzduch rozpíná a tím zvětšuje svůj objem, automaticky klesá teplota vzduchu. Nastudovat.

Dále přispívá k ochlazování stoupajícího vzduch okolní teplota. Teplý vzduch rychle vyzařuje tepelnou energii do vesmíru.

Nakonec, teplý vzduch neuniká z teplovzdušného balonu spodem, ale ochlazuje se vyzařováním tepelné energie povrchem balonu. Chce to nastudovat základní newtonovské zákony a hlavně logicky přemýšlet, než něco napíšete. Ale i mě to dává zabrat, takže také dělám chyby, je to lidské. 0/0 doporučit

0/0
15.10.2019 9:58

S51t17a27n80i87s68l20a35v 31J27e56l57e42n 8952275506

Ad hustota nebo hmotnost:

Tam kde počítáme s masou vzduchu o určité hmotnosti, jejíž objem není omezen, je důležitá hustota té masy o dané hmotnosti. Hmotnost se stálá, tlak teplota i hustota se mění.

Tam, kde je objem omezen, ale mění se tlak (nadbytečné médium může utéct), je důležitá hmotnost v tomto objemu. Objem je stálý, hmotnost tlak, hustota i teplota se mohou měnit.

Ad tlak a teplota: Samozřejmě že s poklesem tlaku při stoupání klesá teplota. Jenže ta klesá i v okolné atmosféře - takže relativně vůči okolí je ten vzduch pořád teplejší. Kdybyste si ty termodynamické zákony nastudoval, jak doporučujete, mohl byste si i spočítat o kolik to bude.

Co se týče vyzařování tpla vzduchem: asi by bylo dobré, kdybyste k tomu dodal konkrétní a odkazem podložené údaje o velikosti tohoto vyzařování.

Co se týče balónu: platí obojí. Teplo se vyzařuje z povrchu, ale nadbytek vzduchu utíká při stoupání i spodem. Tlak vzduchu při stoupání klesá v okolí i v balónu. Pokud je zachován objem, přebytečný plyn musí utéct.

A máte naprostou pravdu, že to chce nastudovat základní newtonovské zákony a hlavně logicky přemýšlet. Udělejte to.

0/0
15.10.2019 11:04
Foto

J74u70l66i57u42s 33M58a21k44s52a 7407585169809

Tak jsme si ty nejasnosti upřesnily k vzájemné spokojenosti, ale mne ani tak nezajímá Newton, jako Einstein, spíše jeho teorie, které mě nenechají v klidu, a na které se nabalují stále větší bludy.

Přeji hezký den.

0/0
15.10.2019 15:43

D57a17n52a 39T21e83n68z85l34e74r 5600972225163

To s těmi větry asi myslíte proudění atmosfér plynných obrů?

0/0
10.10.2019 21:10
Foto

J13u98l88i50u21s 20M25a63k16s82a 7367925949819

Vítr na jiných planetách

Vítr nevzniká jen na planetě Zemi, ale je také na jiných planetách sluneční soustavy. Nejrychlejší vítr je na planetách Jupiter, Saturn a Neptun.[3]

Jupiter – Na Jupiteru dosahují větry díky tryskovému proudění rychlostí až 500 km/h[3] teplota povrchu -121°c

Saturn – Větry na planetě Saturn dosahují v troposféře rychlostí až 1500 km/h[4] teplota povrchu -180°c

Neptun – Rekordmanem je planeta Neptun, jejíž větry dosahují rychlostí až 2500 km/h[3] teplota povrchu -213°c

Wikipedie.

Zdroj: https://maksa.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=718428

0/0
14.10.2019 10:59

M37i56c19h13a53l 73K19a13n27d30a 7210587633505

Převaha západního nebo severozápadního atmosférického proudění určitě platí pro Prahu a většinu Čech. Když jsem dříve bydlel v Praze, bral jsem to jako samozřejmost. Dokonce jsem kdysi při exkurzi na ruzyňském řízení letového provozu viděl statistiku, která tuto skutečnost potvrzovala.

Po přesídlení na Českomoravskou vysočinu jsem si zpočátku nemohl zvyknout na to, že tady to neplatí a četnost severozápadních a jihovýchodních větrů je téměř vyrovnaná (z jiných směrů fouká málokdy). A na východ od nás na Moravě je to zase jiné.

Podstatnou roli totiž hraje terénní reliéf a vzdálenost od oceánu.

+1/0
10.10.2019 12:22

D94a15n58a 30T26e55n22z54l12e29r 5480902275503

Je to zajímavé, jak se to lokálně může lišit. R^ Děkuju za návštěvu a přeju krásný večer. :-)

0/0
10.10.2019 21:09
Foto

Š34t25ě46p26á12n 40B38i25c71e17r34a 6129122848786

V přízemní vrstvě má na vítr větší vliv rozdíly teploty a způsob rotace vzduchu ve vírech cyklon a anticyklon včetně hustoty isobar.

0/0
10.10.2019 11:58

D77a91n56a 68T29e57n56z62l20e47r 5820362355373

Chudáci meteorologové. :-) Proto to tak vypadá. R^

Mějte krásný večer, Štěpáne, ať se daří.

0/0
10.10.2019 21:08
Foto

R69a21d35o32v84a87n 80P13a19j27o34n35k 6335962345277

Myslím si, že v nadpisu chybí určení místa (u nás, myšleno Česká Republika) pro který tato věta platí.

0/−1
10.10.2019 11:31

D23a69n43a 76T19e71n79z71l69e93r 5700152985433

To je napsáno v blogu. Platí pro Česko i Německo, bezpochyby také pro západnější Belgii a spol. Víte... ono se do toho nadpisu taky nevejde úplně všechno, má to jen omezený počet písmenek. Přeju hezký večer. :-)

+1/0
10.10.2019 21:07
Foto

K74l15á11r54a 59T81ů11m26o24v13á 2743674747318

Všimla jsem si spíš toho, že lijáky se většinou přiženou od západu.;-)

+1/0
10.10.2019 11:04

D43a94n59a 31T44e95n76z48l59e25r 5640892485653

Tak je to ve střední Evropě. Krásný večer, vám i kocourkovi. :-)R^

+1/0
10.10.2019 21:06
Foto

J37a23n 81F81i69k44á21č32e79k 1735252

Sdílím ve FB skupině Fyzika pro puberťáky. :-)

+1/0
10.10.2019 10:26

D32a11n97a 65T67e18n44z50l45e76r 5190712365183

:-) Doufám že se bude líbit. Přeju hezký večer, mějte se moc prima. R^

0/0
10.10.2019 21:06
Foto

J31a93r25o89s46l64a20v 25C73h12u42d31á14č33e62k 7974625316435

Toto se mi moc nezdá, tak jednoduché to asi není:

Směr pohybu dává vzduchu například rozdíl tlaku. Kolem rovníku se nachází oblast s trvale vyšším tlakem, zatímco u pólů je tlak nižší. Ve středních zeměpisných šířkách se pak tlakové výše a níže střídají. Vzduch má tendenci proudit z místa s vyšším tlakem do míst s tlakem nižším - tedy často směrem od rovníku k pólu.

Zdroj: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=731158

Pokud vítr proudí častěji od rovníku k pólům, tak co se pak se vzduchem na pólech stane. Přece tam nemůže zmizet. Sice se trochu scvrkne, protože se tam ochladí. Nebo vystoupá nahoru a horním proudem vzduchu se vrací směrem k rovníku?

+1/0
10.10.2019 8:51

S97t43a97n20i80s50l79a24v 53J71e55l65e86n 8732595756

Schema vizte zde:

https://www.internetgeography.net/wp-content/uploads/2018/03/Global-Atmospheric-Circulation-1030x997.png

+2/0
10.10.2019 9:16
Foto

J28a31r85o25s62l10a58v 97C65h44u63d83á81č51e82k 7544755726915

R^ Díky za odkaz. Tento obrázek proudění vzduchu bezvadně popisuje. Na severní polokouli jsou tři pásma a na jižní také tři. V každém z těch tří pásem vítr nejčastěji fouká jinak a horním proudem se vrací zpět. Vzduch je zachován. :-)

+2/0
10.10.2019 9:27

J20i21ř23í 73J19o32h20n 1473691175256

Tento obrázek měl být u blogu místo "ilustračního" pytle na vítr.

0/0
10.10.2019 11:12

P67a70v38e14l 41V22é46b67r 5439492452411

Opravdu se domníváte, že autorka se vás napřed měla zeptat na souhlas s obrázkem?

+1/0
10.10.2019 13:22

J74i26ř65í 97J71o69h27n 1793911945626

Když píše věcné blogy, tak by obrázky měly vysvětlovat popisované jevy. Není to o tolik pracnější. Opakuje se to pravidelně. Je to hodně laciné. Když už si s blogy dá tolik práce, tak je to škoda. Přečtěte si i další komentáře. Ono to není tak prosté, jak to je v blogu popsáno. Obrázek by pravděpodobně vedl i ke změně textu.

0/0
10.10.2019 16:57

P47a61v54e21l 62V15é24b39r 5509822962721

Jenomže, ona nemusela zrovna na tento obrázek narazit. Nebo věděla, že něco takového existuje, ale najít to...

Ta diskuze je pěkná. Však také paní Dana píše, že kolikrát je diskuze zajímavější a podnětnější, než co napíše ona.

A co hlavního - nepovažuje se za majitele jediné nezpochybnitelné pravdy a pokud někdo přijde s relevantními argumenty proti, je mu pozorně nasloucháno. Samozřejmě, jsou oblasti, kde klade tvrdý odpor a vyžaduje důkladné argumenty proti, protože je té oblasti dobře informována (až expertkou). Jinak ale relevantní argumenty proti respektuje.

+1/0
10.10.2019 18:07

P34e78t50r 39P46a85l41e33č56e77k 3460955184212

Amen.R^

0/0
10.10.2019 20:38

D60a50n30a 89T25e29n14z33l75e59r 5290582415533

Slovo laciné to nepopisuje příliš dobře. Je to zdarma. To je to slovo, které hledáte. A nic vám nebrání v tom, udělat pár takových blogů a ukázat mi, jak se to dělá podle vás správně. :-)

+1/0
10.10.2019 21:05

J13i97ř62í 44J11o91h85n 1573421335406

Obrázky z wiki jsou placené?

https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_cirkulace_atmosf%C3%A9ry

0/0
11.10.2019 13:39

P47a67v48e84l 11V65é45b10r 5129632922491

Hmm, takže se autorka moc provinila. Provinila se tím, že nepoužila obrázek, pro který jste se rozhodl vy, neboli s vámi nekonzultovala konečnou podobu.Trestuhodné.

0/0
11.10.2019 13:44

Žebříčky

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz