Já jsem si uvědomil jednu zajímavou věc. Možná se mýlím a jen jsem nebyl správně informován, ale není divné, že v dobách socialismu, kdy komunisti nenechali na fašistech nit suchou (samozřejmě v tomto případě právem), že jsem o tom táboře v letech u Písku nikdy neslyšel, nečetl, ani neviděl v nějakém dokumentu o té době. Já ani trochu nezpochybňuju jeho existenci a funkci ve fašistické mašinerii smrti, jen si říkám, jak je to možné, že se o něm veřejnost dozvěděla až X - let po pádu komančů?

Oprava - v Letech u Písku...

Vězeňské pracovní tábory pro asociály budovala protektorátní administrativa za nacistické okupace. Přihlédla k potřebám levné pracovní síly schwarzenberských lesních a zemědělských podniků i dalších vlastníků a v srpnu 1940 zřídila v Letech u Mirovic vězeňský pracovní tábor. Cikáni tvořili asi 10–25 % internovaných. V roce 1942 se nacistická rasová vyhlazovací politika zaměřila také na cikánské obyvatelstvo. 10. 7. 1942 byl vydán výnos o „ potírání cikánského zlořádu“. Cikánskou otázku v protektorátu měla v kompetenci nacistická okupační správa (konkrétně ředitel kriminální policie v protektorátu důstojník SS Friedrich Sowa a další), která úkolovala protektorátní správu na pokyny z Berlína. Protektorátní úřady nemohly rasovou politiku vůči cikánskému obyvatelstvu protektorátu řešit, protože nacisty nebylo uznáno české árijství. Nicméně Němci využívali podřízenou protektorátní správu a její české zaměstnance k ostraze a provozu tábora v Letech, který byl změněn na sběrný tábor pro cikány a necikánské kočovníky a tuláky. Tábor v Letech s převahou etnicky cikánského obyvatelstva byl v provozu jeden rok (od 2. 8 1942 do 6. 8. 1943).

Proč tady neustále tapetujete celé pasáže z odkazů? Normálně myslící člověk si pár odkazů dané tématiky přečte, utvoří si vlastní názor a s ním jde potom do diskuze, kde argumentuje vlastními slovy. To jste se teprve dnes ráno naučil kopírovat, nebo co?

Anebo snad máte dojem, že my ostatní jsme úplně blbí a nikdy jsme si o Letech žádná pojednání nepřečetli a je nám třeba otevřít oči?

Genocida je plánované a chladnokrevné vyhlazení určité skupiny lidí z povrchu zemského. V Letech k tomu nedocházelo. Lety nebyly určeny k plánovanému a chladnokrevného vyhlazování cikánů, ale jako pracovní tábor. To, co se tam odehrálo, nebylo plánované.V České republice se nacházejí místa, kde docházelo k mučením a popravám českých občanů a občanů z jiných zemí, kteří umírali za nelidských podmínek. Pracovních táborů pro potřeby válečného hospodářství s lacinou pracovní silou vzniklo na území protektorátu 600 a z toho 52 pobočných koncentračních táborů, třeba pobočka tábora Osvětim. Místa nyní slouží ke zcela jiným účelům, jež by bylo možné rovněž považovat za dehonestující. V Brně Žabovřeskách existují dodnes plně funkční studentské Kounicovy koleje, v jejichž prostorách bylo popraveno či jinak usmrceno cca 1300 lidí. Přesto je objekt využíván k bydlení a veselému životu studentů a smutnou historii připomíná jen pamětní deska. Podobné je to v kulturním domě v Březové nad Svitavou, kde se dnes konají zábavy. Tento dům sloužil jako internační tábor pro vojáky Rudé armády, kde jistě nevládla žádná idyla.

Článek netvrdí, ani nepojednává o genocidě! Přestaňte už ze sebe dělat kašpara! Článek je o nacistickém lágru! Vaše křečovitá snaha je stejná, jako byste na bolševickém gulagu dokazoval, že to nebyl vyhlazovací tábor (a tedy o nic extra nešlo).

Něco jiného, z pohledu rozdělení a účelu, jsou vyhlazovací tábory, pracovní tábory, popraviště (Kounicovy koleje), zajatecké tábory, koncentrační tábory, gulagy apod. Vy bagatelizujete nacistický lágr tím, že nebyl vyhlazovací, a tedy o nic moc nešlo. Odporné!

Řekl bych, že každý normálni člověk, i bez znalosti detailů, chápe, že tábor v Letech nebyl vůbec nic pěkného. Osobně mně strašně vadí v poslední době tendence zlehčovat a bagatelizovat "s plným žaludkem" a v bezpečí za svým compem utrpení lidí před desítkami let. A pokud jde o usmíření? Tomu musí předcházet ochota naslouchat a diskutovat bez vzájemných invektiv, ale nevím, jestli jí dnes není ještě méně, než pověstného šafránu.

Pane Nesrsto, s určitou sympatií mohu potvrdit, že patříte k lidem, kteří umí naslouchat jiným názorům a diskutovat bez vzájemných invektiv. Každý jeden pozitivní příklad naznačuje, že to se společností přeci jenom nebude až tak špatné. Přeji Vám hezký den

A děkuji za Váš příspěvek

Kárný pracovní tábor byl zřízen 1 června 1940 na základě vládního nařízení č. 72/993 byl zřízen pro osoby práce se štítící se a osoby starší 18 let a pro tuláky. Od 9. března 1942 do 1 srpna 1942 na základě vládního nařízení č. 89 /1942 se jednalo o Sběrný tábor v Letech a byl rošířen o zločince ze zvyku, řemeslné zločince, alkoholiky. Od 1. srpna 1942 do 8. srpna na základě vládního nařízení se jednalo o Cikánský tábor. V tomto období zde byla převaha cikánů. Byli zde vězněni před transportem do Osvětimi. Z nedostaku hygieny zde vypukl břišní tyfus. Na následky tyfu zde zemřelo 327 lidí a z toho 101 dět. Tábor byl spálen. Někteří utekli, někteří byli přemístěny do Kunštátu Nebylo zjištěno, že zde došlo k násilnému úmrtí. Tábor hlídali čeští četníci byl oplocen, nebyly zde strářní věže a tábor byl na rozích osvětlen petrolejkami. Tak to popsal profesor Jana Rataj, který se studiu týkající se tábora Lety věnoval několik let a prostudoval stohy dokumentů. Měl rád Cikány a založil pro ně v Brně muzeum . Ani on nezjistil, že by v táboře docházelo ke genocidě.

František Patočka ve svých poválečných vzpomínkách napsal: „Přede mnou se odkryl obraz, který co do hrůzy překonal všechny mé nejstrašnější představy o pekle.“ Následuje popis dětských obětí skvrnitého tyfu, hladovění a nedostatku vody a oblečení.

Jak a od jakého věku se dítě stane práce štítícím se, řemeslným zločincem, alkoholikem a zločincem ze zvyku, prozradíte nám?

Nacistický režim měl tisíce táborů. Rozdělení, který byl pracovní, koncentrační nebo vyhlazovací se liší jen ve dvou věcech. V počtech obětí a v technikách likvidace lidí. Rád bych se zeptal těch mudrlantů, co pořád špekulují nad pojmem pracovní tábor a považují ho za nějaký letní kemp, jak by se jim osobně líbilo, kdyby měli nastoupit na místo, kde by byly výrazně omezeny svobody, lidská práva a kde mohou každý den přijít o život tím, že se nakazí tyfem nebo, že budou trpět bolestmi až do konce života třeba po úderech obuškem přes ledviny od nějakého dozorce a kde budou odvádět otrockou práci s minimálními kaloriemi na přežití. Proboha. Lety byly přestupní stanicí do Osvětimi! Přestupní stanicí! Jaký pracovní tábor, když se z tohoto místa odváželo do plynových komor? Osobně považuji toto škatulkování za prázdné žvanění. Pro mě to bylo nelidské zařízení, které mělo na jednom místě koncentrovat nepohodlné lidi za účelem jejich POSTUPNÉ likvidace. Kdyby to technicky bylo možné, tak by Romy v Letech nacisté zavraždili hned. Naštěstí zabíjení není jednoduchá věc, zvláště když ji někdo chce provádět ve velkém, proto ji musí umět. A Třetí říše se ji učila zvládat postupně a snažila se tuto techniku dotáhnout k dokonalosti. Vám obrovskou karmu a hezký den pane Trizuljaku

Moc, moc děkuji, pane Šiku.

Také Vám přeji pěkný a pokojný den

Nechtěl jsem s tím tady zaclánět, ale když čtu pány Řezníka a Kindla, tak asi musím.

V půlce srpna mi v sobotu v Tišnově ujel vlak a měl jsem hodinu do dalšího odjezdu. Vzápětí přišel starší pán zřejmě s dcerou, pamětník, a začal vyprávět, jaké to tam bylo za války (dcera jen obrátila oči v sloup, zase děda vzpomíná).

Povídal o různých věcech a taky kdo tam kde u nádraží bydlel: "... a tam bydleli cikáni, ale ti všichni skončili v Letech, jen paní Danielová se vrátila."

A vy se tady hrdlujete o to, jestli to byl koncentrák nebo ne tak docela, a že my ne, to oni. Jenže Němci s tím měli společného jen to, že existenci toho tábora ukončili v Auschwitzu. A obětem - těm, kteří to vlídné zacházení nejprve druhorepublikové, později protektorátní a nakonec říšské, nepřežili, je to jedno, jak to nazvete.

Oni tam jen téměř všichni přišli o život.

Děkuji za Váš vstup do diskuse, pane Michale. Máte pravdu.

Podstatou problému jsou skutečně zločiny proti lidskosti, které začínají už od nenávistné ideologie promíchané s rasizmem, která označila některé národy a etnika za méněcenné a určené k likvidaci. Což nebyla teorie, bylo to dovedeno do zrůdných důsledků vyvražďování. Zrůdné jsou pak i ty "eufemistické" pokusy nepojmenovat konkrétní zlo takovými jmény jaká si zaslouží.

Ti, kdo argumentují formalisticky, že údajně nešlo o koncentrák, připomínají založení tábora a jeho statut za Druhé republiky anebo poté jeho provozování za Protektorátu pod názvem "Kárně pracovní tábor", se tváří, jakoby neexistovalo jeho použití (zejména v roce 1942) jako skutečného koncentračního tábora, v němž byly soustřeďovány celé rodiny i s malými dětmi. Ti lidé tam byli soustředěni -koncentrováni s jediným cílem, jímž byla deportace do Osvětimi a vyhlazení. Prostě byla to součást zrůdného nacistického plánu holocaustu, ať se nám to líbí nebo ne.

Je nezbytná pieta. Náležitá úcta k nalezeným ostatkům obětí a důstojný památník, jehož vybudování se v Letech plánuje, jsou nezbytnou součástí procesu usmiřování bolestné minulosti.

Karma. I když toto je nepřesné, řekl bych:

Za první, doba založení tábora, konkrétně Druhá republika, už nebyla demokratickým státem, ale nahnědlou, fašizující polodiktaturou.

Zdroj: https://trizuljak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=727533

Tábor byl původně zřízen pro vězeňskou službu jako pracovní pro vězně z nízkým stupněm ostrahy, tedy to, co nám dnes chybí a po čem se volá (práce pro odsouzené). Takže prvotní záměr byl spíše normální, než nějaký fašizující.

Postupně se jeho statut změnil na tábor pro lidi práce se štítící, což není nic jiného, než nám známé komunistické příživnictví, protože za 1.republiky povinnost pracovat nebyla (jako dnes), tu zavedli až nacisté (stejně jako komunisté, tolik shody mezi těmito dvěma režimy). A za třetí se jeho statut změnil v srpnu 1942, kdy byl určen jako shromažďovací pro transporty do vyhlazovacích koncentráků. Jenže epidemie tyfu tento záměr zhatila a tábor musel byl zrušen.

Děkuji za vhodné upřesnění a doplnění, pane Buriane.

Nechtěl sem článek rozvádět do mnoha popisných detailů, už beztak je dost dlouhý a spoléhám na čtenáře jako Vy, kteří si podrobnější údaje dohledají. Kritického období, 1942-43 kdy byl tábor skutečným koncentrákem zacíleným k vyhlazování lidí dle etnického či rasového klíče se týkají dva odkazy vložené do textu, Viz "Deportace českých Romů do Osvětimi" a "Oběžník Hlavního úřadu říšské bezpečnosti"

K sepsání textu mě inspirovaly zprávy o objevení hrobů, které se dosud (za zhruba tři roky bádání) nedařilo najít.

Přeji Vám hezký den

A kdo se s kým má usmiřovat? Nemám nic proti zpřesňujícímu se poznání a vědomí, ale v žádném případě se necítím být odpovědný za činy protektorátních občanů.

I kdyz to byli vasi pri uzni?

Tábor v Letech byl původně založen jako pracovní tábor pro osoby vyhýbající se práci. V té době v něm bylo minimum Romů. V roce 1942 byl přeměn na sběrný tábor určený jenom pro Romy. Došlo k tomu, že záhy byl tábor přeplněn. V důsledku nedostatku hygieny zde vypukl tyfus. Ten se podařilo zastavit v roce 1943 očkováním, které prováděl český lékař židovského původu. Přesto na následky tyfu došlo k úmrtí 60 osob. Z 1 300 vězňů prokazatelně zemřelo na nedostatečnou hygienu, či špatnou stravu 362 lidí. Romové chodili pracovat do lesů při odstraňování polomům, při stavbě silnic a podobně. Uskutečnily se celkem dva hromadné transporty: v prvním odjelo 3. prosince 1942 94 vězňů, především žen, s označením „asociál“ do koncentračního tábora Osvětim I, ve druhém transportu bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II. – Březinka. V květnu 1943 ylo propuštěno cca. 200 vězňů a to ti, co neutekli tábor byl spálen a prostor byl desinfikován Režim v táboře v Letech byl poměrně odlišný od života v klasických koncentračních táborech. Vězňové neměli vytetovaná čísla, mohli přijímat návštěvy příbuzných žijících vně, tábor nebyl střežen ostnatým drátem či pod proudem, nebyly zde strážní věže s ostrou střelbou. Za celou dobu tábora nebyl nikdo popraven či jinak násilně usmrcen. Tolik historická fakta. Svého času Úřad pro vyšetřování zločinů komunismu vyšetřoval „případ Lety“ a žádný zločin genocidy se v Letech neprokázal. Podobné stanovisko zaujali i historici z Historického ústavu Akademie věd (Historikové a kauza Lety, Praha 1999). Pramen : historik, profesor Jana Rataj a také Dějiny a současnost.

Tábor v Letech s převahou etnicky cikánského obyvatelstva byl v provozu jeden rok (od 2. 8 1942 do 6. 8. 1943).