Bohužel to tak u nás chodí.

Celé je to takové...

Jsi správně a spravedlivě nakrknutá

Horste, mě štve takových věcí.... Ale nerada se rozčiluju a kazim sobě i mému okolí náladu, ale zdravotní stav a jeho následná léčba takového fajn kluka.... Musela jsem s tím ven.

Příště zas tradičně ve čtvrtek něco lepšího.

Karma, souhlas. Na tohle básničku mám: JAK POHASLA

Viděl jsem ji, jak tam stála v té místnosti, kde jí dcera umírala

a kde ticho rozhostí se po špičkách, kde i chlad přes práh

vstupuje jen s úzkostí a každé ách jako úder do tympánů

ukládá se do kostí

Viděl jsem ji stát tam kde i k ránu paprsky nezavanou

trochu stranou od katafalku její ruce a tvář bolestí zpřetrhanou

viděl jsem tu dálku těch vrásek čar ten zmar hluboko na duši

i to, jak pohasla

Petře, sakrys, to je smutné.

Děkuji za hezke verše a souhlas.

To byl výjimečný rozhorceny blog, vrátím se zpět ke svému.

Chápu, že tyto věci nás rozčilují. Zkuste se však vžít nejen do nemocného, ale i do lékaře nebo úředníka pojišťovny. Co když udělali i oni maximum? Možná ano, možná ne. Nevíme. Jisté je podle mě jedno. Mezi nebem a zemí jsou věci, které nikdo neovlivní. Ani lékař, ani úředník, ani stát. A tyto věci nás rozčilují nejvíce. Navíc: stát to není někdo daleko daleko daleko nad námi. Žádný Všemocný. Stát jsme my. Můj soused, který pracuje na FÚ, kamarádka na sociálce nebo bratr v komunální politice. My všichni rozhodujeme. Svou každodenní prací a konáním ovlivňujeme maličkosti, které se sbíhají ve velkou řeku, která se valí a určuje i proud dějin. I Váš článek ho mění. Třeba si ho dnes přečte úředník ministerstva a bude se snažit změnit vyhlášku nebo se začne zajímat o konkrétní případ. Abychom měnili věci k lepšímu, musíme však tak činit my sami, nikdo jiný to za nás neudělá. A 100 miliónů Sýrii? Ano, jsem pro. Máme toho více než mnozí ostatní na světě, i když méně než jiní. Kdybychom se nedělili o to co máme a dávali jen sobě, byli bychom sobecký národ a takoví my Češi naštěstí nejsme. V životě přece také platí, že se nedělí jen nejbohatší. Často dávají i chudí z posledního. Nejsme nejbohatší, ale ani chudí, Musíme dávat potřebným. Oni nemají nejen na drahé injekce, oni nemají ani vitamín, který si za pár korun koupíme v lékárně. A lékaře mnozí možná ani v životě nikdy neviděli. Děkuji za článek a hezký víkend

Jane, neříkám, že nechci pomáhat finančně i jinak jinde, ale když vezmu vlastní třeba dítě a syrske, víte komu dám přednost..

Děkuji za odezvu.

Pavli, dík. Jen jsem si musela ulevit...

Bohunko, karma za odvahu. A pohled z jiné strany. Dobrý lékař se snaží škodit co nejméně. Nemohou mít ty injekce třeba i nějaky úplně blbý vedlejší účinek, kvůli kterému je dobrý každý měsíc bez nich? Třeba je možné, že je to jednodušší - když nepotřebuje, nedostává, když potřebuje, ano? Nevím, jestli něco podobného není možné.

Ono je to šíleně tlačící na city. Strach o život. Každodenní potýkání se s nemocí. Může to i zkreslit vnímání toho, co je zrovna nejrozumnější dělat. Možná jde i o něco jiného než o peníze? Nedá se třeba pomoci tomu mladému muži nebo jeho rodině zjistit, proč se to takhle řeší? Neměli by víc klidu? Jen možná? Strach...s tím je všechno těžši

(Syřany bych do toho vůbec nepletla.)

Jani, Syřany jsem pripletla jako příklad.... Je to jedno, před kym si "stát" hraje na borce...

Bohunko .. život je někdy ... pořádný prevít.

Zdeni, to známe!

Jednoznačně souhlasím

Děkuji za souhru.

Jen jsem se vyjádřila, nechci se stát blogerem rejpalem, chci si dál psát moje fantazie a nezabřednout do politiky. Slibuju, že už nikdy... příště bude zase to moje... Děkuji za karmu i plusy, ale abych pravdu řekla, radost z toho nemám.

Přeji všem hezké dny.

Nikdo Tě z ničeho neobviňuje, řeklas svůj názor, je nepochybně poctivý. Někteří jen vyjádřili nesouhlas. To není špatně, názorový střet, je-li veden, slušně, obohatí obě strany.

Pěkný víkend.

Bohunko, já chápu vaše rozhořčení a určitě nejsem jediná. Jsou to všechno složité věci, kterým náleží jednotlivý rozbor. Já teď musím odbočit od toho, co je pro vás na vašem článku nejdůležitější a vypíchnu to, co mě v blogu velmi zaujalo:

věta o tom, kolik stojí "potlačení jeho vlastního imunitního systému"( asi to píšu nepřesně)....., aby se nemoc nemohla šířit.

Napadlo mě u toho to, co praví psychosomatika- že příčinou všech nemocí je rozpad imunitního systému...., který se bortí ve chvíli, kdy psychika jede špatně..(ať už chybnými životními postoji, sebehodnocením, stresy, traumaty...). Jako by se nabízí zamyšlení, zda naše časté chybné nazírání na svět, život, na sebe samého - není likvidátorem našich těl - a imunitní systém signalizuje nutnou - STOPKU. Vím, že te ́d je každá rada drahá a od PC se to hezky píše - a Jenda z toho možná nic nyní nemá, ale jen si říkám, jak měla ta Květa Fialová pravdu, když jednou prohlásila, že nemoc je v podstatě dar. Kdysi jsem jí vůbec nerozuměla - ale v dnešní době si říkám, jak velmi moudře to ona tehdy řekla: nemoc je dar v tom smyslu, že člověku prozradí, že je nutné změnit třeba postoj, vnitřní nastavení, pohled...... Imunitní systém na tohle všechno reaguje. Možná bychom si tedy v mnoha ohledech mohli pomoci sami a pak i ty pojišťovny bychom mohli brát více s nadhledem:-).( Samozřejmě, že si moc vážím možnosti našeho zdravotního pojištění - ale v mnoha ohledech sama sobě kladu dotaz, zda já sama mnohdy nejsem příčinou svých problémů a případných i zdravotních potíží.....).

Moc vám děkuji za blog vedoucí k zamyšlení.

To jsou stračné bláboly. Ověřte si příště na jaké studie se odkazují ty vaše informační zdroje