Děkujeme za pochopení.
P73a68v41e31l 21D84v78o73ř17á35k
Tuhle jsem četl, že 97% vědců VĚŘÍ, že ... (dosaďte dle libosti...)
Jenže vědec nemá VĚŘIT, ale když tak vyslovit teorii, kterou posléze dokáže opakovatelným experimentem.
A ten experiment - je?
M91i89c51h21a28l 90Š34t51a96j67n29r91t
A to s tím věřením o sobě říkali ti vědci, nebo je tato zásadní myšlenka titulek nějakého novináře?
J29a63r51o43s52l46a80v 30K94u76t98h11a17n
Zdá se, podle bohorovnosti, se kterou označujete snažení vědců za bláboly, že problému rozumíte mnohem lépe než oni. Takže se spíše obrátím na vás než na ty vědce. Budou tedy mít rostliny při větší koncentraci CO2 stejný nebo dokonce vyšší obsah živin? Vy argumentujete, že budou růst rychleji, prosím, proč ne. Ale ve zprávě těch hloupých vědců se mluví o obsahu živin, nikoliv o rychlosti růstu. Moc prosím, můžete mi k tomu napsat svůj názor? Na ty hlupáky, kteří zkoumají jakési procento živin se nedá spolehnout, nerozumí tomu. Já věřím vám a doufám, že mi to vysvětlíte. Nerad bych se v budoucnu cpal dvojnásobnými porcemi zeleniny jen proto, že v nich chybí podstatné látky. Moc děkuji předem za odpověď.
J54i24ř95í 12H17o82u96f80e80k
Každopádně děkuji za komentář. Chápu, že ten článek může vypadat bohorovně, ale myslím si, že je to do značné míry adekvátní přístup ke způsobu zveřejňování bohorovných panických zpráv ze slavného panelu OSN(IPCC). Já až tak nezpochybňuji, že vědci došli k závěrům, že složení rostlinných produktů se mění v souvislosti s vysokým obsahem CO2 v atmosféře. Ale hodně mi vadí, jak to hned(a doufám, že né vědci) spěchají naroubovat na to, že jestli hned nepřestaneme vypouštět oxid uhličitý, tak je s náma amen. A hned z toho dělají politiku, a ne ledajakou, ale světovládnou.
Takže k těm živinám. Kdyby to bylo podle mé velmi zjednodušené úvahy, tak za těch podmínek vysokého CO2 bude množství zelené hmoty vyšší, ale jak říkáte, koncentrace živin v nich bude nižší. Celkově bude živin stejně, ale budou více rozptýlené ve větším množství té základní hmoty.
A teď tedy k těm živinám. Vědci nám sdělili prostřednictvím OSN, že pšenice bude mít méně bílkovin, zinku a železa. A mě hned napadlo, no a co? Bude snad proto pšeničná mouka horší, že bude mít méně lepku? Ba právě naopak. U zinku a železa je to zrovna tak pochybné. Odkdy je pšenice základním zdrojem zinku a železa.
Základní živinou pšenice jsou polysacharidy, a to docela stačí. Ty narostou s vyšší koncentrací CO2 víc. Bílkoviny v obilí(soje, rýži) jsou vysoce problematické a moderní věda o výživě jim připisuje řadu negativních vlivů na zdraví a vznik závažných autoimunitních chorob. Kdyby se "vědci" zeptali skutečných vědců, zabývajících se výživou, tak by se dozvěděli. Se zinkem a železem, ať si blábolí co chtějí. Já jsem se 20 let zabýval zinkovacíma lázněma, takže mám strategické zásoby.
R50a40d45e59k 53P67o54l81i61c11k57ý
Ono to chce číst celý čáne nejen perex a první odstavec
Podle v květnu publikované studie, která sledovala produkci 10 nejvíce pěstovaných plodin (ječmen, maniok, kukuřice, palmový olej, řepka, rýže, sójové boby, čirok, cukrová třtina, pšenice), se v důsledku klimatické krize kalorická hodnota sklizní každý rok snižuje o 35 bilionů kalorií. Jídlo každým rokem ztrácí procento ze své výživové hodnoty.
„To znamená, že mizí kalorie pro 50 milionů lidí,“ říká autor studie Deepak Ray z Univerzity v Minnesotě. „V budoucnu to může být víc, pokud se na to nepřipravíme a nesnížíme emise uhlíku,“ dodal.
Problém není totiž jen samotný CO2, ale celkové klimatické změny. Např. zvýšení teploty a s ním zvýšená potřeba vody, některé rostliny při vyšších teplotách přestávají růst,...
Ale i kdyby narostlo víc hmoty díky CO2 a ubylo bílkovin, železa, zinku,...tak je to prostě problém-kvantita nedokáže nahradit kvalitu.
P17e90t64r 49B90u97r59i85a98n
....každý rok snižuje o 35 bilionů kalorií. To znamená, že mizí kalorie pro 50 milionů lidí,“ říká autor studie.
Přepočítávat něco na absolutní kumulovaná čísla, to dělali s oblibou komunisti. Jednak to znělo bombasticky a potom se tím dala zakrýt základní fakta. Většinou ta, že vlastně o nic vůbec nejde. A tak jsme se mohli dočíst, že např. v SSSR se vypěstovalo letos xx milionů tun pšenice a vytavilo xx milionů tun oceli. Je to moc, nebo málo? V jediném příznivém roce pro hraboše je sežráno potravy pro xx milionů lidí. Je to moc, nebo málo? Nikoliv, je to naprosto normální.
A95l50e11š 83M53o86r95b31i32c65e17r
Inu, ten článek na iDnes je trochu nešťastný.
Pokles některých stopových prvků v pšenici při zvýšené koncentraci CO2 je potvrzený, nicméně když mluvíme o poklesech výnosů, jde hlavně o kvalitu půdy a sucho, které je budou snižovat.
Třeba egyptská delta je jeden z nejdrastičtějších případů -- díky přehradám už Nil nepřináší každoroční náplavy bohaté na živiny, populace raketově roste, takže se půda masivně chemicky hnojí.
A začíná být opravdu vyčerpaná a polomrtvá...
- Počet článků 26
- Celková karma 12,59
- Průměrná čtenost 763x