Sobota 22. února 2020, svátek má Petr
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 22. února 2020 Petr

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

 0
Jste přihlášen jako


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

P26a88v61e24l 73D85v40o10ř80á33k 5969645944370

Tuhle jsem četl, že 97% vědců VĚŘÍ, že ... (dosaďte dle libosti...)

Jenže vědec nemá VĚŘIT, ale když tak vyslovit teorii, kterou posléze dokáže opakovatelným experimentem.

A ten experiment - je? R^

0/0
25.8.2019 19:01

M92i88c10h80a55l 72Š46t39a71j77n62r48t 4484401732667

A to s tím věřením o sobě říkali ti vědci, nebo je tato zásadní myšlenka titulek nějakého novináře?

0/0
25.8.2019 21:45

J47i13r85k93a 79B60r19u42n36n45e75r 4368442679237

R^R^

+2/0
25.8.2019 0:47

J22a96r55o65s92l89a34v 93K54u94t85h26a83n 1617347469107

Zdá se, podle bohorovnosti, se kterou označujete snažení vědců za bláboly, že problému rozumíte mnohem lépe než oni. Takže se spíše obrátím na vás než na ty vědce. Budou tedy mít rostliny při větší koncentraci CO2 stejný nebo dokonce vyšší obsah živin? Vy argumentujete, že budou růst rychleji, prosím, proč ne. Ale ve zprávě těch hloupých vědců se mluví o obsahu živin, nikoliv o rychlosti růstu. Moc prosím, můžete mi k tomu napsat svůj názor? Na ty hlupáky, kteří zkoumají jakési procento živin se nedá spolehnout, nerozumí tomu. Já věřím vám a doufám, že mi to vysvětlíte. Nerad bych se v budoucnu cpal dvojnásobnými porcemi zeleniny jen proto, že v nich chybí podstatné látky. Moc děkuji předem za odpověď.

+3/−5
24.8.2019 14:33

J36i23ř84í 92H78o11u56f42e78k 5670545191962

Každopádně děkuji za komentář. Chápu, že ten článek může vypadat bohorovně, ale myslím si, že je to do značné míry adekvátní přístup ke způsobu zveřejňování bohorovných panických zpráv ze slavného panelu OSN(IPCC). Já až tak nezpochybňuji, že vědci došli k závěrům, že složení rostlinných produktů se mění v souvislosti s vysokým obsahem CO2 v atmosféře. Ale hodně mi vadí, jak to hned(a doufám, že né vědci) spěchají naroubovat na to, že jestli hned nepřestaneme vypouštět oxid uhličitý, tak je s náma amen. A hned z toho dělají politiku, a ne ledajakou, ale světovládnou.

Takže k těm živinám. Kdyby to bylo podle mé velmi zjednodušené úvahy, tak za těch podmínek vysokého CO2 bude množství zelené hmoty vyšší, ale jak říkáte, koncentrace živin v nich bude nižší. Celkově bude živin stejně, ale budou více rozptýlené ve větším množství té základní hmoty.

A teď tedy k těm živinám. Vědci nám sdělili prostřednictvím OSN, že pšenice bude mít méně bílkovin, zinku a železa. A mě hned napadlo, no a co? Bude snad proto pšeničná mouka horší, že bude mít méně lepku? Ba právě naopak. U zinku a železa je to zrovna tak pochybné. Odkdy je pšenice základním zdrojem zinku a železa.

Základní živinou pšenice jsou polysacharidy, a to docela stačí. Ty narostou s vyšší koncentrací CO2 víc. Bílkoviny v obilí(soje, rýži) jsou vysoce problematické a moderní věda o výživě jim připisuje řadu negativních vlivů na zdraví a vznik závažných autoimunitních chorob. Kdyby se "vědci" zeptali skutečných vědců, zabývajících se výživou, tak by se dozvěděli. Se zinkem a železem, ať si blábolí co chtějí. Já jsem se 20 let zabýval zinkovacíma lázněma, takže mám strategické zásoby.:-)

+7/−1
24.8.2019 18:26

M19i93c13h64a50l 51Š92t74a79j76n23r18t 4404971932437

Tady v Evropě je pšeničný protein naprosto šumák, protože máme dost jiných zdroju. V chudých zemích zhoršení nutriční hodnoty pšenice klidně zhorší kondici populace.

+3/−2
24.8.2019 19:54

J35a79r12o98s75l98a30v 82K29u42t95h97a33n 1247327799847

Mne zaujalo vaše tvrzení, že množství živin bude stejné, pouze bude obsaženo ve větším množství základní hmoty. Jenže člověk nebude jíst větší množství zeleniny nebo ovoce, to by se mu za chvíli obrátil žaludek. A následně ovšem bude tělo strádat, protože hmota bude, ale užitečné látky nebudou. A o to jde, to je ten problém. Lidé budou více nemocní, horší imunita, rychlejší stárnutí, mozek nebude tak myslet, atd. atd.

+2/−2
24.8.2019 20:04

J57i84ř90í 23H28o21u82f52e35k 5560465711842

Které konkrétní živiny máte na mysli? Ty, o kterých je ten článek a můj blog jsou vcelku bezvýznamné a jak jsem upozornil, v případě lepku by se dokonce jednalo o změnu v pozitivním směru. Kdyby někdo dokázal vypěstovat pšenici bez lepku, asi by oprávněně mohl dostat Nobelovku. Že byste se kvůli zinku a železu musel cpát nadměrnými hromadami zeleniny je jenom taková nepodložená fikce. Další debata už je o jiném tématu.

+1/−1
24.8.2019 22:14

M47i12c62h97a53l 86Š51t19a30j19n72r30t 4444171542937

Vzhledem k tomu, že pšeničná mouka je výborná k výrobě pečiva právě proto, že obsahuje lepek, asi by velký úspěch nesklidil. Existují bezlepkové obilniny jako třeba proso, ale ty jsou okrajove, právě proto, že mouka z nich nechutná lidem, tak jako z pšenice.

0/−1
24.8.2019 22:41

V50l65a54d42i33m82í23r 12M30a16l68ý

Bude obsahovat lepek dál, jen o něco méně. Na pečení to věru nebude mít žádný vliv.

0/0
25.8.2019 7:13

M28i56c49h52a83l 20Š44t94a93j45n34r69t 4444371742367

Pointa toho postu byla v tom, že snažit se vyšlechtit pšenici bez lepku není účelné. Né, že ta "uhličitá" pšenice nebude dobrá na chleba.

0/0
25.8.2019 16:07
Foto

R74a27d91e83k 14P37o57l83i89c91k39ý 6611643871604

Ono to chce číst celý čáne nejen perex a první odstavec

Podle v květnu publikované studie, která sledovala produkci 10 nejvíce pěstovaných plodin (ječmen, maniok, kukuřice, palmový olej, řepka, rýže, sójové boby, čirok, cukrová třtina, pšenice), se v důsledku klimatické krize kalorická hodnota sklizní každý rok snižuje o 35 bilionů kalorií. Jídlo každým rokem ztrácí procento ze své výživové hodnoty.

„To znamená, že mizí kalorie pro 50 milionů lidí,“ říká autor studie Deepak Ray z Univerzity v Minnesotě. „V budoucnu to může být víc, pokud se na to nepřipravíme a nesnížíme emise uhlíku,“ dodal.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/klimaticka-zmena-globalni-oteplovani-jidlo-potraviny-hlad-hladomor-afrika-evropa-co2-oxid-uhlicity.A190821_143410_eko-zahranicni_nio

Problém není totiž jen samotný CO2, ale celkové klimatické změny. Např. zvýšení teploty a s ním zvýšená potřeba vody, některé rostliny při vyšších teplotách přestávají růst,...

Ale i kdyby narostlo víc hmoty díky CO2 a ubylo bílkovin, železa, zinku,...tak je to prostě problém-kvantita nedokáže nahradit kvalitu.

+2/−2
24.8.2019 9:52

P76e46t27r 33B62u80r66i88a19n 4101226604588

....každý rok snižuje o 35 bilionů kalorií. To znamená, že mizí kalorie pro 50 milionů lidí,“ říká autor studie.

Přepočítávat něco na absolutní kumulovaná čísla, to dělali s oblibou komunisti. Jednak to znělo bombasticky a potom se tím dala zakrýt základní fakta. Většinou ta, že vlastně o nic vůbec nejde. A tak jsme se mohli dočíst, že např. v SSSR se vypěstovalo letos xx milionů tun pšenice a vytavilo xx milionů tun oceli. Je to moc, nebo málo? V jediném příznivém roce pro hraboše je sežráno potravy pro xx milionů lidí. Je to moc, nebo málo? Nikoliv, je to naprosto normální.

+8/−1
24.8.2019 12:38

J25i94ř19í 14K57i56n48d83l 2378327643897

Bez skleníkových plynů by teplota na zemi byla -18 stupňů. Zda se člověk podílí na změně klimatu, je pouhou hypotézou, která se vydává za prokázaný fakt. Jaký byl stav CO2 v minulosti lze zjistit odvrtáváním ledu. Bylo zjištěno, během 150 let vzrostlo CO2 z 280ppm na dnešních 370ppm. Jenže to není nic mimořádného. Na zemi se v minulosti byly tyto hodnoty dva kát větší.Protože koncentrace stoupla o téměř 100 ppm oproti cyklickým maximálním hodnotám, měla by se podle paleoklimatologického modelu teplota zvýšit téměř o 10 °C. Průměrná globální teplota v posledním století však stoupla jen o 0,6 °C. Z posledních 400 miliónů let, nalezené geologické důkazy naznačují, že množství CO2 i teploty byly značně vyšší než v dnešní době. Proto se nemůže tvrdit, že skleníkové plyny vyprodukované lidskou činností způsobují či přispívají ke globálnímu oteplování. Vědci předložili důkazy, že v historii Země byly na této planetě velké průměrné teploty, které nebyly způsobené zvýšeným obsahem CO2 v atmosféře. Vzorky z ledovců ukazují, že vzrůst množství CO2 vždy spíše následoval po vzestupu teploty než obráceně. Bylo zjištěno, že na Zemi se střídá teplé a ledové období. CO2 je přirozenou součástí zemské atmosféry a spolu s vodou základní stavební jednotkou veškeré živé hmoty. Bez fotosyntézy a bez skleníkového efektu by na Zemi nemohl existovat život. Oxid uhličitý v atmosféře není znečištění, či dokonce špína.CO2 se navíc v atmosféře nachází v takových koncentracích, že i když jeho množství roste, na zdraví člověka nemá vliv. Vždyť ve vzduchu, který vydechujeme, je koncentrace CO2 stokrát vyšší než v atmosféře..

+8/−2
24.8.2019 14:19

A97l64e61š 91M80o81r39b15i83c56e32r 2279142215551

No vidíte, takže se poprvé na Zemi děje to, že rostoucí koncentrace skleníkových plynů předchází rostoucí teplotu. A těžko za tím hledat něco jiného, než že ročně spálíme miliardy tun fosilních paliv, po miliony let uložené mimo oběh pod zemským povrchem.

Jak skleníkové plyny působí můžeme vidět na Venuši - tam, kde kdysi bylo tekuté moře vody a teploty okolo 40°C, je nyní krásných 460°C.

Ano, Země je živá planeta a vztah mezi skleníkovými plyny a teplotou není tak přímočarý, nicméně nalhávat si, že budeme rychle zvyšovat podíl sleníkových plynů v atmosféře, ale nic se nebude dít, to je.......... jak to říct? Bláznovství?

Při starších modlech např. nikdo nepočítal, jak obrovské množství CO2 je schopen pohltit oceán - ale i v jeho případě platí, že ne že se nic neděje, naopak děje a hodně - jeho teplota a kyselost neustále rychle stoupá a začíná ohrožovat celý oceánský ekosystém, v prvé řadě korálové útesy a živočichy, kteří vytvářejí vápenaté schránky. Ty se v kyselé vodě rozpoští.

+3/−2
24.8.2019 15:51

J18i38ř82í 83K90i76n98d67l 2948817343137

Plodiny vystavené větší koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře vykazují větší přírůstky a především lepší hospodaření s vodou. Po několikaletých pokusech to konstatoval vědecký tým v německém Johann Heinrich von Thünen-Institut pod vedením prof. Dr. Hans-Joachima Weigela a potvrdil tak výsledky předchozích výzkumů jiných autorů. Institut o tom informoval v tiskové zprávě.

+2/−1
24.8.2019 14:24
Foto

R18a49d76e49k 24P62o42l64i25c14k96ý 6381273811554

A nižší obsah živin

0/−4
24.8.2019 15:22

A73l67e72š 91M98o45r10b40i54c54e48r 2729232975961

Inu, ten článek na iDnes je trochu nešťastný.

Pokles některých stopových prvků v pšenici při zvýšené koncentraci CO2 je potvrzený, nicméně když mluvíme o poklesech výnosů, jde hlavně o kvalitu půdy a sucho, které je budou snižovat.

Třeba egyptská delta je jeden z nejdrastičtějších případů -- díky přehradám už Nil nepřináší každoroční náplavy bohaté na živiny, populace raketově roste, takže se půda masivně chemicky hnojí.

A začíná být opravdu vyčerpaná a polomrtvá...

+3/−1
24.8.2019 9:22

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz