Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

R^R^ Mně ten první, který žije jakoby mimo systém, je také bližší než ten druhý, který by nic nedal. Krásně jste to sepsala, paní spisovatelko. Já někdy přemýšlím podobně jako Vy, ale zatím to nikam nezapisuji, jen občas si s někým o takových těch věcech popovídám. A víte, že nejlépe se povídá buď s hodně mladým, nebo se starým člověkem? Ti středního věku jsou příliš vtažení do systému a nemají na to čas a myšlenky...

2 0
možnosti

V, Jarmilko - a Vy právě byste psát měla!:-) A já už se teď na to těším......:-).

0 0
možnosti
Uživatel požádal o vymazání
0 0
možnosti

Děkuji, pane Palečku, za přečtení a váš příspěvekR^:-)

0 0
možnosti

Tedy paní Krusic, tohle jste opět napsala skvěle R^V. Já měl vždycky radši Dostojevského, ale teď dávám za pravdu Vaší mamince :-) a radši ho už nečtu (stejně jako Zolu). Radši toho de Mella, Tolleho, Moojiho...:-). Sem se hodí jeho citát "V každém člověku jiskra boží", který byl i motem Leoše Janáčka, když psal "Z mrtvého domu". Jelikož je pro mě důležitý život v přítomném okamžiku, je mi také bližší ten první z Vašeho příběhu. Hezké dny přeji.

2 0
možnosti

Moc děkuji, pane Pavlíčku - a dávám na oplátku za pravdu vám;-D.

E. Tolle, a nebo právě Mooji - to je už několik let to, co cítím, že je tím nejdůležitějším. "Moc přítomného okamžiku" - je taková moje Bible a určitě ne jen moje. S touto knihou se vždy vyladím ve chvíli, kdy cítím, že přestávám vnímat přítomnost a jsem zase jen v hlavě. Ostatně - děje se mi to často, bohužel:-). Ještě jednou díky za hezký komentářV.

1 0
možnosti

Můj další oblíbenec - Sigmund Freud v článku Dostojewski und die Vatertötung popsal čtyři aspekty velkého Rusa jako spisovatele, neurotika, moralistu a hříšníka. "Jenom nevím, jak se dá vytvořit ráj - neumím to totiž vyjádřit slovy." Émile Zola? Velký přítel Paula Cézanna. „První láska je los, který nevyhrává, ale celý život si pomatuješ jeho číslo.“

Pěkné téma, moc pěkné.

Karma. :)

3 0
možnosti

VR^, moc děkuji za příspěvek, pane Ličko. Co se týče toho Zoly a Paula Cézanna - je úžasný román "Mistrovské dílo", nebo někdy uváděné jenom jako "Dílo". Naturalistická studie malíře. Dodnes vnímám sílu toho naturalistického díla a vnitřních popudů a hnutí malíře, který umírá se svým dílem - hnán destruktivní vášní umělce a postupné jeho sebedestrukce a úplné finální sebezničení.

3 0
možnosti

Zola je můj top oblíbenec, jakmile začnu od knihy se už neodtrhnu, právě že jeho naturalismus je prostě geniální a vy jste to moc hezky napsala a máte ode mě zase karmu :-)R^

2 0
možnosti

:-), díky moc, Jano;-),

0 0
možnosti

Srdečně děkuji, pane MájiV.

0 0
možnosti

Jo, jo - Bratranec Pons přivítal sestřenici Bětu. Byla to úplná Lidská komedie. Vydali se do Višňového sadu, kde již korzovali Bratři Karamazovi. Kolem šly Tři sestry. Bylo to za Bílých nocí - Vesměs, Chudobní lidé. Psali své Zápisy z mrtvého domu. Je to Idiot - Dvojník ! Úplný Strýčkův sen - Či snad Pan Probaštin? Tak, či onak - Zločin a trest! Pravda, úplný Člověk bestie, který zavraždil Nanu. Žije v Břichu Paříže ! Kam přijde, má Štěstí u Dam. působí samý Rozvrat. Tedy, je naň pořádána Štvanice ! Jó, a kde, ve kterém Germinale se to stalo? To již nevím! Možná Na Západní frontě, kde je již klid. Prostě, Nebe - Nezná vyvolených. Snad jejich osudy - připomene, ten Černý obelisk ! :-)„To se samo sebou rozumí, paní Müllerová;“ řekl Švejk :-)

2 0
možnosti

R^:-), vy se nezdáte, pane Bučku:-). Moc hezký příspěvekR^;-)

1 0
možnosti
Foto

Zajímavý rozbor. Pěkně napsáno. R^

Zola ani Dostojevský nebyli a nejsou mými oblíbenými spisovateli. I když oba považuji za zajímavé autory. Od Dostojevského jsem myslím nikdy nic nepřečetl, ale viděl jsem jeho některé hry.

Možná mne budete považovat za bezcitného a omezeného, ale domnívám se, že tak jako fyzické infekční choroby jsou nakažlivé, tak též deprese mohou být, dokonce i na dálku, nakažlivé. Stačí si přečíst nějakou knihu a člověku se může zkazit nálada. Může být nad věcí, ale i tak, proč by takové věci (často) četl.

Možná jde u některých postav v literatuře a v reálném světě skutečně o, jak píšete, biologicko-genetické, rodové zatížení a jistě i o to, v jaké rodině a společnosti se člověk narodil a vyrostl. Vlastní vůle člověka by mohla pomoci. Ta je však velmi omezená. Možná ani v pravém slova smyslu neexistuje.

Mám dobrého přítele, který Dostojevského často čte a miluje. Již léta trpí nespavostí a často ho bolí hlava. Přesto v práci i manželství dobře funguje, ale občas se musí seknout marodem. Osobně si myslím, že by se na Dostojevského měl vykašlat a radostně si užívat života. To však nedovede. I když se snaží, má koníčky, se ženou jezdí na dovolenou atd.

Co se fyzického i psychického zdraví týče, tak dle mne nejdůležitější a nejlepší je prevence. Je dobré, jak je psáno i v Bibli, poznej vše a zachovej si to dobré. Dle mne i to má své meze. Nesnažím se poznávat vše, když mi intuice říká (možná je to dáno i mou povahou a výchovou), že něco zkoušet nemám.

Jen tak na okraj, jak je to s vlastní vůlí. Měl jsem kolegyni notorickou kuřačku. V práci často seděla se svým notebookem v "kuřárně". Pak najednou přestala kouřit. Zeptal jsem se jí, jak to dokázala. Odpověděla mi, že pochopila, proč kouřila. Jiná kolegyně mi o ní řekla, že chodila k psychologovi. Znát a pochopit sebe je dle mne klíčem k šťastnému, užitečnému a úspěšnému životu.

2 0
možnosti

R^, děkuji za váš přínosný a hezký příspěvek, pane Chudáčku. S vaším názorem by se shodovala spousta lidí a i právě moje maminka, jak v blogu píši, si dělala starosti, proč to čtu. Prostě se stalo, vstoupilo to do mého života a najednou se začala i v životě otevírat "moje" témata: vstup do Armády spásy, druh, kterého jsem tam poznala, který po 10 letech normálního života umírá ve stylu tehdejšího svého života, syn - v jehož genetice se zrcadlí to, co v rodě zůstalo nepojmenované, ukrývané... někdy jsem mívala pocit, že mi Zola vstoupil do života - s otázkou: " tak se ukaž, když mě tak obdivuješ a vzýváš... Ukaž jestli mě doopravdy dáš? Až jsem si kolikrát říkala - dost už bylo Zoly i Dostojevského.... A přesto: navždy už je budu v sobě mít a cítit to jejich obrovské mistrovství a schopnost nás vidět, odhalit, poznat .....a snad i milovatV

1 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS