Moc Vám, pane Šiku, děkuji. Ten článek mi udělal radost. Je to lidské, moudré a hluboké. Kdyby to bylo v mé moci, předčítala bych ho ve školách dětem. Proto se s chutí přidávám ke svým předřečníkům: Pápá!

Moc Vám děkuji paní Zdeňko. Přeji hezký zbytek neděle. Pá, pá

Dobré ráno. Přečetl jsem si to ještě v posteli na mobilu a hned bylo to ráno ještě hezčí, než se rýsovalo za oknem. Někdy stačí jen zamávat, někdy je ještě lépe zajít "na besedu". Myslím, že většina lidí už dnes ani neví, co to je.

S tím máváním pá, pá mám jednu z nejstarších vzpomínek z ranného dětství.Mohl jsem mít tak čtyři, pět let. Po cestě kolem našého jezdily autobusy ze Zlína a já jsem jim někdy mával a měl jsem radost, když mi to mnozí cestující přes okénko vraceli. Jednou mne napadla taková legrace, že když mé mávání opětovali, vyplázl jem na ně, jakože ze srandy, nakonec jazyk! Přišlo mi to v té době velice srandovní, jak ti lidi najednou změnili výraz a jedna paní mi dokonce pohrozila prstem a tak jsem to navečer, jak se naši vrátili z pole, vykládal bezelstně mamce a moc jsem se těšil, jak se také zasměje se mnou. No, nesmála se. Dala mi takovou lehčí facku a řekla: kdo tě to učil, ty smrade, ty nevíš, že vyplazovat jazyk na lidi se nedělá? No a bylo to. Od té doby jsem si to pamatoval určitě lépe, než kdyby následovala nějaká sáhodlouhá výchovná přednáška.

Dobrý den, pane Jurčáku. Zajít na besedu vím co je, protože jsem z vesnice z okolí Zlína, takže zdravím krajana Děkuji Vám za příběh a přečtení a přeji hezký zbytek neděle. Pá, pá

Moc děkuji za tento článek

To já moc děkuji za přečtení paní Štanclová. Hezký zbytek neděle. Pá, pá

Moc hezký

Děkuji Vám pane Korecký. Pá, pá

Přidávám se k mávání.

Pá, pá. Děkuji moc a přeji krásné ráno i celou neděli

Krásné

Moc děkuji. Krásnou neděli a pá, pá

Zdravím a mávám.

Děkuji a pá, pá