Fakt je, ze pred 40 lety bývalo víc sněhu, to si pamatuji; ale jestli to znamená, ze to způsobil člověk, to nevím; pravda ovšem je, ze už vecstreduveku způsoboval člověk lokální povodně masivním odlesnovanim, tedy souvislost mezi masivní urbanizací, industrializací a dopravou a změnami klimatu by existovat mohla.

Už jen samotná věta "popírači přišli o argumenty" je tak typicky levičácko-propagandisticky přidrzlá, že jen na základě ní je mi jasné, že se nejedná o nic jiného než o další zaplacené a lživé divadlo. Ani jsem se neobtěžoval tomu věnovat větší pozornost.

To je titulek z novin. Tedy něco, co vytvořil noviníř a ne vědci. Kdy už se lidi konečně naučí rozlišovat mezi vědou a bulvární prezentací vědy novináři?

Uvedu dvě věci: 1. CO2 je v atmosféře 0.04% 2. Z toho 0.04% produkují lidé 3%

Takže člověk vypouští do atmosféry celkem 0.0012% jednoho skleníkového plynu z celkového objemu atmosféry.

A tohle jako má být určující faktor ovlivňující pozemské klima? To myslí jako oteplovací aktivisti vážně?

O problematiku se hlouběji zajímám necelý rok. Co mě nejvíce dojalo, jak climatisti minulou krutou zimu po celých USA sváděli na globální oteplování. Tedy nejen USA, ale také Havaj měla rekordní zimu.

Více zde: https://nezvedavec.org/stacilo-vypnout-klimatizaci/

Všechno vlastně začalo v roce 1988, když někdo patřičně nastavil klimatizaci během senátního slyšení...

Nevim, zda mate pravdu. Tusite kolik vydelal, nebo prodelal Vaclav Klaus s jeho knihou Modra, ne zelena planeta.

Dotaz: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kolik kyslíku spotřebuje běžný osobní automobil na 1 km. prosil bych i o srovnání (třeba se spotřebou člověka za hodinu a produkcí stromů), abych měl představu.

Odpověď: Předpokládejme, že jedeme autem se spotřebou 7 litrů na 100 km. Ujetím 1 km tedy spotřebujeme 0,07 litru benzínu. Při průměrné hustotě benzínu okolo 720 kg.m-3 jde tedy o zhruba 50 gramů benzínu. Zjednodušeně lze předpokládat, že benzín je tvořen atomy uhlíku (reálně tak z 90%, takže chyba nebude velká). V 50 gramech benzínu jsou tedy asi 4 moly uhlíku. K jeho spálení (C + O2 -> CO2) je potřeba 4 moly molekul kyslíku O2. Pro běžný plyn za běžných podmínek (a to kyslík je) přitom platí, že jeden jeho mol má objem 22,4 litru (! za běžných podmínek, tedy zejména za běžné teploty a atmosférického tlaku!). Z toho vychází, že obyčejné auto spotřebuje na ujetí 1 km kromě 50 gramů benzínu také okolo 90 litrů kyslíku. Udává se, že průměrný člověk takové množství kyslíku spotřebuje za zhruba 6 hodin.

Jde však pouze o hrubý odhad. Palivo obsahuje kromě uhlíku také vodík, který se rovněž slučuje s kyslíkem (za vzniku vody, resp. vodní páry) - skutečná spotřeba kyslíku tedy může být až o několik desítek procent vyšší.

Právě teď hoří v rusku lesy, o kolik toho kyslíku nás to připraví.

Mizí pralesy a zeleň která nám ten kyslík z CO2 vrací.

S tím je potřeba něco dělat a ne vést tažení proti autům.

Už není čas na diskuze o oteplovaní.Česko loni vyprodukovalo 26,9 milionu tun odpadu, meziročně o 13 procent více.Každý rok se do oceánu dostane více než 8 milionů tun plastů. To je jako kdyby se do moře každou minutu vyklopil plný nákladní vůz plastového odpadu. Plasty tvoří až 80 procent veškerého odpadu v mořích.

Množství dusíku v oceánech je asi třikrát vyšší než předindustriálním období působení umělých i organických hnojiv a odpadních vod. Celosvětové ekonomické škody způsobené znečištěním dusíkem se odhadují na 200-800 miliard USD ročně.

Přesycení živinami ze zemědělských, městských a průmyslových zdrojů přispívá ke vzniku takzvaných „mrtvých zón“, což jsou oblasti s příliš nízkými hladinami kyslíku, nedostatečnými pro řadu vodních organismů, včetně komerčně žádoucích druhů.

Až bude každá země produkovat 100 000 tun odpadu začnu věřit na to že lidstvo není kretén.

Je potřeba si neplést životní prostředí a klima. K životním prostředí (typu plasty v moři) asi nikdo moc nepochybuje, co se klimatu týče, tam už to je složitější a vlastně není důvěryhodná studie, která by prokázala, jak moc se lidi podílí na oteplování a jestli vůbec.

Bez skleníkových plynů by teplota na zemi byla -18 stupňů. . CO2 je přirozenou součástí zemské atmosféry a spolu s vodou základní stavební jednotkou veškeré živé hmoty. Bez fotosyntézy a bez skleníkového efektu by na Zemi nemohl existovat život. Oxid uhličitý v atmosféře není znečištění, či dokonce špína.CO2 se navíc v atmosféře nachází v takových koncentracích, že i když jeho množství roste, na zdraví člověka nemá vliv. Vždyť ve vzduchu, který vydechujeme, je koncentrace CO2 stokrát vyšší než v atmosféře.

CO2 je životodárný plyn, bez kterého by život nemohl existovat. Už jsem nahoře uvedl, že je ho v atmosféře 0.04%. Jiná mírá je něco přes 400ppm, což se vždy uvádí, protože je to velké číslo, ale ono ve skutečnosti není.

Pokud se nepletu, tak během doby ledové bylo CO2 pod 200ppm. A hranice, kdy zaniká rostlinný život, je 180ppm. Což pak znamená, že jsme měli obrovskou kliku.

A oni ti lunatici chtějí CO2 omezovat? Zelení aktivisti jsou velmi nebezpeční pro civilizaci a naši planetu jako takovou...

Pořádná šichta to bude, protože přesvědčování a případné přesvědčení uzavírá cestu k očekávaným přínosům ... rozuměj finančním pro ty přesvědčované. A to bolí ...

Poopravil bych to: uzavírala by se možná lecjak cesta k finančním přínosům pro přesvědčované, ale především pro jejich loutkovodiče. Propaganda (mediální lži) a propagace (podvodná politika) něco stojí a to nefinancují rádoby ekologičtí alternativci, ale investoři, investoři do odvětví s báječným výnosem, jako jsou větrníky, panely, bioelektrárny, biopaliva atakdále atakdále...

Co se týče oteplování, těžko říct.

Nejsem ekologický fanatik, ale něco je potřeba podniknout. V Indii a v Číně, kam se přesunula během posledních 20ti let průmyslová výroba západního světa, se nedá dýchat.

Za to nemůže CO2. Ten s tím nemá nic společného. Za to mohou Oxidy síry, dusíku, prachových částic v ovzduší.

Mohu se zeptat, kde v těch 3 citovaných článcích je ta metodologie popsaná? Jinak ty 2000 let mi přijdou jako celkem ucházející kompromis (byť je to geologický okamžik), protože čím víc do minulosti se zajede, tím hůře se získávají data. Ty díry v ementálu jsem tedy čekal trochu větší...

Data jaké bylo počasí třeba před 12 tisíci lety se dá zjistit z ledu a geologických vrstev.