ten vtip jste trošku pokazila. Správně mělo být jestli nestraník může souložit se stranicí.

Vzhledem k tomu, že pokračování vtipu je správné, jde jen o překlep.

Máte pravdu Přidám starý vtip o SSSR:

Postavili nový most přes Volhu. Hned po slavnostním otevření se k němu blíží Ivan Ivanovič se svým volkem, pokývá hlavou, sejde dolů a přebrodí se. Za chvíli jde Kuzma Kuzmič se svojí kravkou, také pokývá hlavou, sejde dolů a přebrodí se. Oba stojí na druhém břehu a ždímou namočené rubášky. Vtom se k mostu přiřítí západní turista v naleštěném BMW, dojede do půlky mostu a ten se s ním zřítí. Kuzma Kuzmič ždíme svou rubášku a říká Ivanu Ivanoviči: "Vot inostraněc, jedět v avtomašině, smotrit, smotrit, i novyj most ně vidit!"

Na druhou stranu, praxe kupodivu ukazuje, že vedoucí úloha komunistické strany nemusí nutně být překážkou ekonomické prosperity. Na rozdíl od Československa, které chtělo po Lednu nastoupit tzv. třetí cestu, tedy zavést společenský systém, který by spojoval lepší stránky socialismu a kapitalismu, čínští soudruzi na to šli z opačného konce a úspěšně se jim podařilo spojit ty horší stránky obou systémů. Ve výsledku jsou teď USA závislé na dovozu z Číny, od elektroniky až po tisk Biblí.

Ale běžte... A proč myslíte, že teď Čína skuhrá, že jim chtějí USA zarazit dovoz klíčových komponentů do špičkové elektroniky?

A nejhorší ze všeho je, že za tohle všechno těm gerontům penzistickejm, kteří tu celá ta léta letoucí drželi zuby, nechty u moci ten odpornej, hnusnej, šedivej, prokletej totálitní komunistickej režím, naše vláda s podporou parlamentu neustále nehorázně zvyšuje ty jejich nezasloužené penze, které tvoří tu největší černou díru našeho státního rozpočtu

A kdyby nebylo nás mladých, kteří jsme na podzim v tom 89 ́ pozvedli nad hlavy ten prápor svobody a demokracije, který hrdě a odhodlaně neseme vstříc naší světlé a šťastné, svobodné budoucnosti, tam bychom díky jim jistě už všici tady dávno hlady a bídou pokapali.

A přitom jsme to my, mladí co musíme a ještě dlouho budeme muset napínat síly abychom se z toho marasmu vybabráli a na jejich penze vydělali. A přitom sami při tom neustále se zvyšujícím věku odchodu na zasloužený odpočinek sami nevíme, zda se nějaké penze vůbec kdy dočkáme.

Nikdy jsem si život na východ od Čiernej neidealizoval a poznal jsem ho jen v Moskvě na jednáních kdy jsme byli ubytováni v Českém domě s výbornou kuchyní a návštěvou toho lepšího - Bolšoj teatr, Cirkus - v kamenné budově, super, večeře v restauraci Peking. Samozřejmě to nebyl průměrný obraz jak vypadá Moskva natož ostatní části.

Jen je mi divné, že synka z nějaké "reakcionářské" rodiny by poslali studovat do Svazu a přitom doma by nemohl. Tam šli hodně prověření ...

.........Paní autorko! Začínáte být nebezpečnou konkurencí JZ !

Zeptám se Vás.......kolikrát jste Rusko navštívila osobně? Jestli jste tam byla, tak kdy naposled? A.......je Vám.....při Vašem vzdělání známo, že Rusko neslo největší tíhu 2. světové, bylo nejvíc rozbité, žádný do něj po válce nevalil peníze, jako třeba do Německa, které všechno to zlo způsobilo!

Uvědomujete si také, že kdyby nebylo těch milionových obětí a materiálních ztrát, tak byste tu neplivala, protože byste se nikdy, zdůrazňuji nikdy....nenarodila! Vaši rodiče by s velkou pravděpodobností skončili podle plánů Hitlera, kterého si vychovalo Německo, na Sibiři! Tak to bylo plánováno! Přeji Vám pěkné úterý a také trochu soudnosti, dějiny nejsou černobílé!

Ano, Protektorát Čechy a Morava zřejmě považují někteří za ideální místo pro život.

Dal jsem Vám karmu. Na ty výměny obuvi před Univermagem ve Volgogradu nezapomenu do smrti. Byl jsem přímým svědkem v roce 1984. Byl to takový pseudobleší trh. Graždaně vyvolávali čísla botinok a nakonec tam zbylo jen několik neuspokojených, kteří prostě na své 43 ty 39 nedali. Ale byl to materiál ke směně.