Sobota 25. ledna 2020, svátek má Miloš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 25. ledna 2020 Miloš

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

 0
Jste přihlášen jako


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

P28a82v32e95l 75D76v32o78ř40á91k 5959795234680

Pane autore, po opětovném přečtení Vašeho článku jsem zjistil, že Vám unikla podstata toho, proč KG a ZB tak zneuctili Vysockého píseň. Byla to odplata za srpen 1968! ;-D

0/0
16.7.2019 19:05
Foto

P35a20v38e32l 41D96v22o94ř23á48k 5699265644700

A ještě jsem si vzpomněl, že jsem jednou u příležitosti narozenin jednoho významného herce na oslavném večírku zazpíval na melodii "Dům u vycházejícího slunce" část básně N.A.Někrasova Železnaja doroga. Text na melodii sedí perfektně. Kdosi z přítomných herců pravil - jé, to znám!

A já, patrně pod vlivem alkoholu, jsem odtušil: to je známá píseň Vladimíra Vysockého.

A myslím, že tím jsem dluh Karla Gotta Vysockého splatil - více než dvojnásobně.

0/0
16.7.2019 19:37
Foto

P27e98t71r 87K24r59e21u39z 1820100153153

(dokončení): Každopádně zmiňování srpna 1968 právě v souvislosti s Vysockým považuji netaktnost pramenící ze zlovolné neznalosti.

0/0
16.7.2019 23:28
Foto

P31e77t79r 51K80r26e56u70z 1500510193333

Pane Dvořáku, tady legrace už trochu končí. Vladimir Vysockij patřil k nemnoha literátům a umělcům z tehdejšího Sovětského svazu, který ve svém díle jasně odsoudil sovětskou intervenci v Československu v srpnu 1968. Jeho odsouzení nepostrádalo osobní sebekritické zaostření. Jeho báseň "

Я никогда не верил в миражи" vyšla v Sovětském svazu koncem roku 1987 (na základě dochovaného autorského rukopisu z konce 70. let). V Československu vyšla ta báseň v prosinci 1988 za značně specifických okolností, které asi mohou lépe popsat překladatel Milan Dvořák a básník Lubomír Feldek, kteří tehdy byli přímo u toho. (Českoslovenští komunisté si tehdy přece jen nakonec neodvážili zcenzurovat českou mutaci měsíčníku "Sovětská literatura".) V každém případě šlo (jak si už v lednu 1989 povšiml slovenský disident Milan Šimečka) o první jasnou kritiku sovětské srpnové intervence v oficiálním československém tisku a (pokud vím) do podzimu 1989 poslední. Ponechávám stranou skutečnost, že byl Vysockij byl od roku 1964 až do své smrti členem souboru moskevského Divadla na Tagance, jehož hlavní režisér Jurij Petrovič Ljubimov (1917-2014) veřejně kritizoval jak sovětskou intervenci ze srpna 1968, tak likvidaci Krejčova Divadla za branou na počátku 70. let a který považoval srpen 1968 za svou osobní hlubokou vinu vůči naší zemi až do konce života, jak ostatně ukázal velmi, velmi jasným až fatálním gestem v Praze ještě v červnu 2011. Díky tomu také Divadlo na Tagance mohlo u nás hostovat poprvé až po roce 1989, už bez Vysockého. --- Dělání přednosti z vlastní neznalosti spojené se zesměšňováním druhých považuji za hospodskou manýru. Ve veřejném prostoru se tím můžete občas někoho dotknout. A můžete ukřivdit (zajisté jen z neznalosti) i velmi statečnému člověku, který se už nemůže bránit. Každopádně zmiňování srpna 1968 právě v souvislosti s Vysockým považuji netaktnost prame

0/0
16.7.2019 21:32
Foto

P17a48v23e85l 77D23v97o82ř76á30k 5359825364550

Nedostatek smyslu pro humor je známkou chatrného IQ.

Nahlédněte do knížky Josefa Hiršala Párek. Za totáče zakázaný autor tam uvádí své parodie na známé básně našich předních básníků. A jako důvod uvádí, že tak činí z úcty k nim. Na scénu uvedeno v sedmdesátých letech,

viz http://mluveny.panacek.com/literarni-pasma/16751-parkar-a-tri-parky-19.html

Představení mělo velký úspěch. A myslíte, že tím byl někdo zesměšněn?:-P

0/0
17.7.2019 9:37
Foto

P38e10t62r 80K68r61e84u62z 1380610793673

Meze smyslu pro humor má každý postaveny jinde. Za mou hranicí smyslu pro humor je např. toto: http://museedelapresse.com/charlie-hebdo-no-1216/. Tím ovšem netvrdím, že by se za blbý vtipy mělo komukoli jakkoli ubližovat.;-) Svobodu slova má koneckonců každý a je to tak správně. Díky za ispirativní diskusní příspěvky! :-) PK

0/0
17.7.2019 14:38

J77a84n 75R30i94c73h81t24e39r 5662642123135

Omlouvám se za zvýšení karmy, to jsem rozhodně nechtěl.

O čem je Váš blog? Výčitka K. Gottovi, že nemluví o desetiminutovém setkání s Vysockým? O přetextování Vysockého písně namísto otrockého překladu, který by sice možná byl lepší, nicméně už by se nedal zpívat?

Jak byl prezentován text sovětským vydavatelstvím na desce, to už skutečně zpěváci v té době jen těžko ovlivnili.

A argument, že Josif Brodskij či Naum Koržavin poznali vnitřní rytmiku ve Vysockého textech je už naprosto zcestný - dva rusky hovořící muži objevili rytmiku v ruském textu. Udělat z něčeho takového zpívatelný text v jiném jazyce je téměř nemožné.

Takže ještě jednou: o čem je vlastně Váš blog?

+1/0
16.7.2019 12:45
Foto

P57e87t72r 31K83r49e88u58z 1870410613143

Jinak děkuji za diskusní příspěvek. Pokusím se argumentovat věcněji než Vy, i když ani z mé strany nepůjde o argumentaci sine ira et studio. Koneckonců právě můj blog na iDnes mi dává možnost psát i takto. --- Chcete-li velice stručné shrnutí, tak je můj text o tom, že Štaidlovi nebyla Vysockého melodie dost dobrá, aby ji pouze naaranžoval (jako to v 80. letech udělali např. i aranžéři Maryly Rodowicz nebo Ally Pugačovové), ale musel napsat vlastní melodii, a že Borovec napsal text, který neměl nic poeticky ani obsahově nic společného s Vysockého dílem. Pieta, s jakou nakládala s Vysockého textem M. Rodowicz, tedy popová zpěvačka z východní Evropy přibližně Gottova formátu, si (zvláště ve srovnání s Gottem) zaslouží vysoký respekt. (https://www.youtube.com/watch?v=ituKc_yCP0w - polský překlad vznikl už v první polovině 80. let). Už v roce 1987 (tedy v roce, kdy dostal Nobelovu cenu za literaturu Josif Brodskij) se v tehdejším Sovětském svazu sotvakdo (snad kromě zatvrzelých bolševiků antisemitů) odvážil zpochybnit, že Vysockij patří k největším ruským moderním básníkům, a je tedy osobností formátu Ivana Bunina, Sergeje Jesenina, Borise Pasternaka, Brodského či Koržavina. To, že nebylo nutné s texty Vysockého nakládat buransky a nepietně jako Borovec, ukázal u nás navíc naprosto vzorově už dříve, v roce v 1979 (tedy v časech mnohem horších), Pavel Kopta. (Viz níže diskusi s Jaroslavem Konášem.) Navíc Vysockého je nutno překládat poměrně přesně, protože jeho písně a texty obsahují většinou nějaké závažné sdělení či myšlenku a v jakémkoli volnějším překladu (kterým Borovcův "převod" jistě nebyl) se prostě některá závažná sdělení ztrácejí. Navíc předkládat Vysockého poezii a vystihnout jeho poselství je nesnadné, i pokud překladatel koná bona fide, a tedy v nejlepší snaze přesně přetlumočit obsah básnického díla. Setkání Gotta s Vysockým dozajista nebylo desetiminutové, ale i kdyby bylo, šlo o setkání z hlediska ruského publika velmi významné.

0/−1
16.7.2019 18:02

J48a14n 12R40i77c85h42t27e10r 5372312613815

Hmm... takže pokud to správně chápu, zjednodušeně se to dá shrnout takto: Borovec a Štaidl si vzali námět písně V. Vysockého a předělali ho k obrazu svému (a hlasu K. Gotta), což je dle Vašeho názoru urážkou Vysockého díla.

A že (pouze dle Vašeho mínění, podotýkám, neuvedl jste jediný relevantní důkaz) se trojice Štaidl/Borovec/Gott rozhodli vydávat onu píseň za píseň V. Vysockého, čímž uvedli ruské, resp. sovětské posluchače v omyl.

Nezlobte se, ale představa Karla Gotta, jak se kdesi na vydavatelství hádá, aby byl uveden jako spoluautor písně, mi připadá ani ne tak neuvěřitelná jako spíše směšná. Což sice není věcný argument, ale vzhledem k tomu, že i Vy vycházíte do značné míry ze svých osobních dojmů, pocitů a domněnek, si to snad mohu dovolit.

0/0
17.7.2019 11:25
Foto

P55a52v68e95l 87D73v96o59ř32á80k 5879635784880

Takže Gott složil vlastní melodii a Borovec ji otextoval. No a? No dobře, byla tu předchozí inspirace. Ale jestli se trochu orientujete ve světě hudebním, tak podobných příkladů najdeme stovky, např. píseň Stěnka Razin se změnila na Carnival is over.

https://en.wikipedia.org/wiki/The_Carnival_Is_Over

Tom Springfield by se měl asi také někomu omluvit.

Ale abyste si nerýpnul, to by Vám asi nechutnal oběd. :-P

0/0
16.7.2019 10:54
Foto

P72e30t79r 46K33r71e80u89z 1710500453533

P.S.: Argument, že "zpěváci v té době jen těžko ovlivnili", jak byl text "prezentován text sovětským vydavatelstvím", je naprosto scestný. Původcem onoho uvedení ruského publika v omyl nebyla firma Melodija, nýbrž někdo z trojice Gott-Borovec-Štaidl. Jiná věc je, že část ruského publika tento omyl ráda přijala za svůj. To nic nemění na tom, že zacházení Borovce, Štaidla i Gotta s Vysockého uměleckým odkazem (znovu zdůrazňuji: s odkazem velkého ruského básníka, perzekuovaného sovětským komunistickým režimem) bylo znevažující a vysoce nepietní a že je Gott (jenž jako jediný z této trojice Vysockého s jistotou osobně znal) v tomto ohledu Vysockému cosi dlužen. P.S.: Ve prospěch K. Gotta lze jistě argumentovat různě, ale přece jen by bylo dobré vycházet více ze znalosti faktů než z okamžitých dojmů.

0/−1
16.7.2019 18:02

M34i46l12a75n 36B35í90l74e40k 5804919701

A jak tedy píseň uvedli Štaidl/Gott - Borovec? Oni tvrdili, že jde přímo o Vysockého skladbu? Co o písni konkrétně řekli?

+1/0
16.7.2019 18:44
Foto

P24e43t11r 80K66r25e48u61z 1880230213473

V odkazovaném šotu na youtube je ukázána přímo viněta singlu firmy Melodija, kde je uveden název písně "Gitara" a jako autoři V. (sic) Štaidl, K. Gott a V. Vysockij. A jako autor aranžmá V. (?) Štaidl. Problém je, že to fakt žádné aražmá původní písně (tak jak si ho představujeme) není. Anonymního jedince, který spáchal český text, tj. domnělý český překlad, dohledalo až vysockologické bádání až někdy na přelomu tisíciletí.

0/0
16.7.2019 23:36

M62i13l59a79n 90B83í11l32e52k 5634369941

Jasně, ale tohle je asi věc vydavatelství Melodija. Odkud ta čerpala data? Přímo od zpěváka a kapely? Podle mě spíš přes agenturu a Supraphon. Píseň Jeden muzikant posléze vyšla na Gottově řadovce Loď snů s uvedenými autory Štaidl-Gott/Borovec. Nemohlo dojít ke komunikačnímu šumu, kdy Melodija píseň nabídnutou českou stranou (popsanou např. jako inspirovanou Vysockého tvorbou) uvedla coby přímo Vysockého skladbu?

0/0
17.7.2019 8:38
Foto

P83e95t55r 96K87r47e17u79z 1590640133313

To samozřejmě nelze vyloučit, ale pokud tomu tak bylo, neměli pánové Gott, Štaidl a Borovec ponechávat ruské a mezinárodní publikum v omylu přinejmenším v momentě, kdy bylo vydáno úspěšné CD "Vladimir Vysockij ve světových jazycích", o kterém dotyční dozajista věděli. Tam byl totiž Gott zařazen na úkor těch, kteří u nás překlady Vysockého písní po léta a desetiletí, někdy dokonce už od počátku 80. let zpívali (Milan Dvořák, Jaromír Nohavica, Alfred Strejček, Zuzana Talpová, Stanislav Oubram, Vladimír Kudla, Jiří Dědeček). A to je trochu blbé. Dotyční měli tu píseň od počátku jasně prezentovat jako svůj vlastní opus dedikovaný případně Vladimíru Vysockému.

0/0
17.7.2019 14:55

M89i24l74a32n 88B56í40l22e97k 5484719751

Jestliže CD "Vladimir Vysockij ve světových jazycích" vyšlo až v roce 2000, pak je podle mě chyba na straně vydavatele, protože Supraphon u písně "Jeden muzikant" na Gottově desce z roku 1989 uvádí autory Štaidl-Gott/Borovec, o Vysockém ani zmínka. Podle mě vydavatel tohoto CD zřejmě bez ověření přejal chybné informace z 80. let (tedy jak je udala Melodija). A nejsem si jist, jestli autoři sledují všechny z desítek (spíše stovek) kompilací, na nichž se objevují jejich skladby. Nevylučoval bych ani, že o drtivé většině nevědí.

0/0
17.7.2019 18:10
Foto

P54a10v90e38l 57D49v16o87ř47á27k 5849215284590

Poslyšte, mohl byste nám tu tedy ukázat, v čem se Vysockého originál a Borovcův "převod" skutečně liší - tedy myšlenkově?

A jak je to s omluvou Toma Springfielda? Vždyť originál "Stěnka Razin" je přece ruská píseň! A to u nás existuje ještě několik verzí, např. "Ingrštajn když dceru vdával". To tedy s originálem vůbec nekoresponduje!

0/0
16.7.2019 18:58
Foto

P23e80t42r 60K82r59e80u69z 1650260603223

V naší argumentaci se stále míjíme. Tady nejde primárně o český text k písně. (Když napíše např. skupina Lokálka text "Nezdrhej" na beatlovsovské "Yesterday" je to "jen" parodie. A parodovat lze určitě i Vysockého.) Tady jde spíše o situaci, kdyby ruský skladatel napsal melodii, jež by mu vzdáleně připomínala Krylovu píseň "Bratříčku, zavírej vrátka", a ruský autor napsal text zcela odlišného obsahu (řekněme o navrátivším se bratrovi), který by začínal slovy "Mаленький брат, не кричи" a vydával ho za překlad textu Krylovy písně. Polopatičtěji už to vysvětlit nedovedu.

0/0
16.7.2019 23:54
Foto

J37a64r59o90s15l63a20v 31K62o14n31á12š 4176166946753

Vaše kritika vyplývá tak trochu z neporozumění textařskému řemeslu. Nikde není psáno, že textař musí cizí text přeložit, pak by byl pouhý překladatel. Textař tvoří text na cizí píseň od počátku nově a záleží na jeho úvaze, co z původního textu ponechá a v jaké podobě. Stačí připomenout např. šlágr z 60. let Your spanish eyes, který Jiří Štaidl přetextoval jako Můj Otčenáš. Ani geniální texty francouzských šansonů Pavla Kopty pro Hanu Hegerovou nejsou překlady, jen vystihují atmosféru a náladu. Přesto jsou minimálně rovnocenné originálním textům.

A co se Zdeňka Borovce týče, křivdíte mu. Mnoho jeho textů patří ke klenotům české populární hudby /Když jsem já byl tenkrát kluk/. Ale textařské řemeslo je neúprosně, tu a tam dostane autor zakázku a na vyhotovení textu má tři dni / a někdy ještě méně/. A neodmítne i když tuší, že věc nedopadne dobře. Nikoli kvůli penězům. ale z kamarádství, z profesionální povinnosti, někdy i z prosté ješitnosti.

+4/0
16.7.2019 8:42
Foto

P64e63t69r 86K46r11e24u89z 1220670313243

Děkuji za diskusní příspěvek. Nicméně přehlížíte, žel, některé velmi podstatné skutečnosti a vzápětí začínáte psát o něčem jiném. Což se mi nezdá zcela nevhodné. Takže za prvé: Naprosto nezpochybňuji "textařské řemeslo". Český text Miloně Čepelky k písni "Greensleeves" považuju za geniální, i když je obsahově o něčem jiném. Totéž platí např. i o Svěrákově textu k "Soldiers of Fortune" od Deep Purple. Borovec byl pro mne vždy - řečeno slovy Karla Kryla - pisatelem profesionálních textů o ničem. To, že se nedokázal sklonit ani před velkým básníkem, jehož jedinečnou vnitřní rytmiku textů rozpoznali už koncem 70. let světoznámí literáti, jako byli Josif Brodskij či Naum Koržavin, tento obraz jen dokresluje. Za druhé: Borovcův text měl být překladem Vysockého písně, neboť právě takto byl také vydavatelem (firmou Melodija) prezentován, a ne jen volným textem "na motivy". S tím, co jste napsal o Pavlu Koptovi, plně souhlasím. Pavel Kopta byl ostatně jeden z prvních (ne-li vůbec první), kdo Vysockého píseň přeložil do češtiny. Učinil tak dokonce ještě za Vysockého života, v roce 1979, když přeložil jeho proslulou píseň Příliš bujní koně (Кони привередливые) (https://www.youtube.com/watch?v=wUxIZoTi2-g), a to pod názvem "Jankovití koně". Koptův překlad je po všech stánkách excelentní a považuju ho za lepší než kterýkoli z pozdějších čtyř českých překladů uvedené písně (Milan Dvořák, Jana Moravcová, Edvar Sidoryk a Jiří Dědeček). Kopta se držel původní textové předlohy ne méně než zmínění čtyři pozdější překladatelé. Původně jsem chtěl ve svém blogovém textu porovnat Borovcův "převod" právě s Koptovým překladem. Pak jsem si uvědomil, že si Koptův text nezaslouží být srovnáván s podobnou ubohostí o ničem.

0/0
16.7.2019 10:49
Foto

J21a22r66o92s77l12a87v 26K73o98n50á90š 4336206706523

Mírný odklon od tématu přiznávám - nešlo mi principiálně o Gotta, ale o obhajobu Zd. Borovce. Jeho dílo je rozsáhlé, mnohovrstevnaté a myslím, že tak příkrý odsudek si nezaslouží.

Textaři /i jiní autoři/ budou vždy posuzováni podle svých highlight, podle vrcholných výkonů, které nás přežijí. Ani Pavel Kopta /společně s Jiřím Suchým asi textařské jedničky 20. století/ nezanechal jen veledíla. Kdo si dnes vzpomene na jeho texty k úvodním písním filmů Dívka na koštěti nebo Pane, vy jste vdova /a i zde mu musíme přiznat jistou kvalitu, přiměřenou účelu / ?. A předpokládám, že tak nějak to bylo a bude i se Zdeňkem Borovcem.

+1/0
16.7.2019 11:37

M93a53r19e92k 23T50r34i23z52u78l79j23a74k 8470326827497

Vaše kvalitně zpracované studie rozhodně stojí za pozornost. R^R^R^

+5/−1
15.7.2019 23:17
Foto

P98a19v95e20l 53D10v29o88ř31á76k 5239715464760

Spíš ukazuje, že pan autor je prostě - pan autor. ;-D

Asi to bude kritik, který sám ,,, no nevím, jeho jméno mi nic neříká. Asi generační problém.

+1/0
16.7.2019 10:58

Žebříčky

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz