Sobota 14. prosince 2019, svátek má Lýdie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 14. prosince 2019 Lýdie

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

 0
Jste přihlášen jako


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

M63i36r17o26s87l67a65v 69N85o35v86á34k 2661889327888

https://youtu.be/ek4cmr2uXEg

0/0
17.7.2019 21:44

M41i44r45e44k 41P29i68n57k14a72s 7342621947856

Gratuluji k Vašemu odhodlání nezplodit dalšího potomka - přenesení Vaší DNA by mu jistě způsobilo mnoho utrpení, jak se dle způsobu Vašeho depresivního, supraracionálně utilitaristického způsobu myšlení zdá. Jen otázečka : pokud by tak uvažovali všichni mladí, zdraví lidé, kdo Vás bude v důchodu za takových 50 let léčit, živit ? Nebylo by fakt férovější, spáchat sebevraždu hned.

P. S. Vaše " výchovné poučování " o tom, že zplození dítěte je vražda, by mělo pomalu vzbudit zájem nějakého odborníka z oboru psychiatrie a BIS

0/0
15.7.2019 17:22

L68i92b81o35r 90Z96á78v69o28d65n25ý 1179284115422

Tvrzení, že zplození potomka je ekvivalentem vraždy je možná přespříliš provokativní. Motivace každého z těchto činů je odlišná a to je nutné zohlednit. Faktem ovšem také je, že zplozením potomka dosáhnete toho, že zemře lidská bytost. Kdyby potomek zplozen nebyl, lidská bytost nezemře. Tak prosté to je.

+1/0
15.7.2019 18:45

M11i19r89e57k 24P95i57n11k31a10s 7322161477676

Dávám + za solidní argumentaci, i když trochu provokuji. ( Otázce, co si počnete ve stáří, kdyby opravdu už zde nebyla žádná mladá generace, jste se ovšem vyhnul :-) ).

Takže prosím ještě o chvíli strpení : Život je příliš dokonalý aby vznikl náhodou. Je příliš krásný, aby neměl smysl. A příliš tvrdý, abychom pochopili, že je zde něco v nepořádku. Biblicky tedy můžeme mluvit o stvoření, věčnosti a hříchu, který se mezi to vklínil. To máte za toho D. Hume, kterým jste nás počastoval hned ve svém prvním článku ;-)

0/0
15.7.2019 21:40

D82a93v40i17d 89B49r27o41ž 5839621409912

Autorův „manifest“, jakkoli je hluboce pesimistický, nepostrádá logiku. Ovšem pouze v rámci vlastního filosofického paradigmatu. Vše ale stojí a padá s otázkou smyslu (Nietzsche: „Kdo má proč žít, snese i každé jak.“). Autorovi bych vytkl nedostatečné zdůvodnění odmítnutí sebevraždy. Tvrdí, že utrpení je v naprostém nepoměru vůči slasti (tedy že život nestojí za to žít), zároveň sebevraždu odmítá jako „příliš nákladnou alternativu“ a sebevraždu připouští pouze v případě, kdy utrpení překročí (nedefinovanou) hranici extrému. To působí nelogicky. Žije autor jen, protože je stále otrocky držen v zajetí vlastní DNA (pud sebezáchovy)? Drží-li ho při životě např. psaní podobných článků, jaké existuje zdůvodnění pro jeho altruismus (ti kdo se nenarodí, nebudou trpět)? Proč si jednoduše nehodí mašli a klid? Pomíjí také, že existuje dost lidí, kteří si život užívají . Představa, že bychom mohli dospět ke globální společnosti, kde budou lidské potřeby adekvátně saturovány, není absurdní a je rozhodně lákavější než autorova vize dobrovolného vyhynutí lidstva. Autorův světonázor (ateismus založený na reduktivním materialismu), jakkoli je rozšířený, je pouze jednou z (metafyzických) teorií. A pravdivost jakékoli teorie se nezakládá na tom, kolik lidí pro ni hlasuje. Postoj, že existuje jen to, na co si mohu „sáhnout“, působí sice lákavě, ale zároveň je velmi omezený. Vždyť i podle současné kosmologie představuje „naše“ hmota a energie pouze 4,8% vesmíru a 95,2% představuje „temná energie a hmota“ – na kterou je naše empirická věda dosud krátká (pro nás je to zatím jakési nic, které je skoro vším). Takže sebejistě tvrdit, že existuje jen to, co lze změřit, zvážit a experimentálně ověřit – když to nedokážeme ani ve fyzice, je dost hloupé. Každá teorie se zakládá na axiomech, které jsou nedokazatelné, ale pouze předpokládané (viz Hans Albert- trilema barona Prášila). Tedy teorie o vyšším smyslu (které se pokoušejí postihnout různé teistické systémy), nevnímám stejně jako autor.

+3/0
15.7.2019 16:25

L62i73b26o78r 25Z22á50v55o71d70n25ý 1719474705722

Velice Vám děkuji za tuto poznámku. Moc rád jsem se nad ní zamyslel, i když rozsáhleji, než jsem původně chtěl, jak vidíte níže....

Ad 1. Vyloučení sebevraždy.

Když už jsme se narodili, tak chceme žít. Moje základní teze je: „Život je špatný, špatná je ovšem i smrt“. Špatnost je v životě rozložena nerovnoměrně, zatímco smrt je jenom jedna. Chceme-li špatným bojovat proti špatnému, musíme vyhodnotit, co je špatné víc a dle toho se rozhodnout. Sebevražda bude správným řešením pouze tehdy, budou-li životní vyhlídky nadkriticky tragické. Takováto situace nenastává v každém aktuálním momentu.

Můžete namítnout, proč by vlastně měla být smrt špatná. Nejsem schopen odpovědět čistě teoreticky (a možná to je nejslabší moment celého schématu). Vědomí smrti každopádně patří k faktorům, které činí lidský život těžší. Lidé se smrti bojí (a proto ony mnohé náboženské představy a posmrtném životě). Skoro každý by si přál uchovat si nekonečně dlouhé zdraví i vitalitu a o datu svojí smrti si rozhodnout sám. Nekonečný život by byl ovšem nepochybně také peklem, i na tom se zřejmě většina lidí shodne. Tedy také touto cestou doputujete k úvodnímu: “Život je špatný, špatná je ovšem i smrt“. Napadají mě ještě další způsoby, jak se nad problémem zamyslet, vždy mě to ovšem dovede k této tezi.

A nyní to srovnejte s alternativou nenarození se. Problém je rázem vyřešen!

0/0
15.7.2019 18:36

L45i80b14o90r 73Z71á32v59o82d31n75ý 1219204925832

Ad 2. Saturované potřeby.

Situace, kdy by byly veškeré lidské potřeby naplněny hypoteticky nastat může. Ani tato situace by neeliminovala následující problémy:

1. Než by k tomu došlo, kolik generací by muselo být obětováno. tj. procházet stavy deprivace (a všemi dalšími problémy). Vystavit přechodné generace tomuto požadavku bych nepovažoval za morální.

2. Ani saturovaný nekonečný život ve stavu úplného zdraví by nepředstavoval ideál. Nekonečnost bytí by se zřejmě sama o sobě stala utrpením, ze které by daná bytost nakonec hledala zoufalé východisko ve smrti. Kromě toho, životnost našeho vesmíru je omezena a zánik všeho je nevyhnutelný.

3. S tím souvisí ještě problém smyslu vědomé existence, který jsem také zmiňoval. Kosmický smysl neexistuje, přestože po něm toužíme, obávám se, že tato potřeba by nebyla naplněna nikdy.

Ad 3. Temná hmota

Existence temné energie a hmoty nijak nevyvrací ontologický naturalismus. Ontologický naturalismus připouští existenci objektů/fenoménů, které jsou měřitelné v principu, což temná energie i hmota nepochybně je. Naopak existenci transcendentálních entit, jež nebude možné ani v principu nikdy, nikde a nijak pozorovat, samozřejmě nepřipouští. A co také jiného. Let us get real. V rámci metafyzických teorií je ontologický naturalismus teorií jedinou relevantní.

0/0
15.7.2019 18:37

D77a16v94i83d 13B94r37o14ž 5309161939952

Naše společnost je dostatečně blahobytná (netrpíme hladem apod.) a subjektivní prožívání života jako šťastného/nešťastného je tedy spíš problém psychologický a není neřešitelný. Pokud svůj život definujete jako utrpení, je problém ve vás, nikoli v objektivních okolnostech. Jak jinak vysvětlit skutečnost, že mnoho lidí prožívá svůj život šťastně a harmonicky Tezi o obětovaných generacích vnímám jako nesmyslnou. Odstranění objektivního (hmotného) utrpení, které se vyskytuje v zemích mimo západní okruh, jsme technicky schopni již nyní. Brání tomu pouze politické bariéry. Problém smrti, podle mě, přeceňujete. Bolestivost umírání lze vyřešit. Pokud fyzickou smrtí končí vědomí, není to děsivé – je to jako hluboký spánek beze snů. Pokud vědomí pokračuje, je to nadějné „Transcendentální entity“ jsou vnímány po tisíciletí a ve všech kulturách. Váš ontologický naturalismus je však dogmaticky definuje jako iluze (produkt mozku), protože vše co není naturální, apriori nemůže existovat. Moje osobní (pochopitelně nepřenosná) zkušenost říká opak. Svůj teistický postoj vám však nehodlám vnucovat (ostatně, stejně bych to na pár řádcích nedokázal vyložit).

Pokud nelpíte pouze na své vlastní názorové škatulce a jste otevřený zamyslet se i nad jinými teoriemi a názory, doporučuji (vše lze vyguglit na internetu):

A New Study Examines How Consciousness in the Universe is Scale Invariant and Implies an Event Horizon of the Human Brain

New Theory: Consciousness Doesn’t Reside In The Brain Or Same Dimension

Pim van Lommel - Consciousness Beyond Life

K problému smrti stojí za pozornost studie zabývající se NDE (Near Death Experience), nebo zejména (pro skeptiky těžko vysvětlitelný) SDE (Shared Death Experience). V češtině je ke stažení např. zajímavá diplomka studentky Palackého university Johnové "Zážitky sdílené smrti" (autorka se neomezila pouze na literaturu, ale práci rozšířila o vlastní výzkum - což je u nás, pokud vím, dost ojedinělé)

0/0
16.7.2019 1:38

L21i21b33o25r 44Z52á77v53o95d13n57ý 1489274895512

Lidé obecně vyhodnocujíc svůj život pozitivně díky optimistickému biasu. Ten nás nutí v retrospektivním vyhodnocování připisovat zvýšenou váhu událostem pozitivním a bagatelizovat události negativní. Jde o projev evolučně selektované adaptivní strategie, díky které jsme ochotni morálně ospravedlňovat přivádění nových bytostí na svět. To všem nemůže stačit. Analogie: mnoho lidí, kteří prožili větší část svého života v otroctví by na smrtelné posteli bylo ochotno prohlásit, že by svůj život rádi prožili znovu. Bylo by to důvodem k legitimizování otroctví?

Lze samozřejmě tvrdit, že pokud fyzickou smrtí končí vědomí, není to děsivé. Tato teze ovšem nekoresponduje s realitou. Proč všichni lidé (a všechny žijící organismy) dělají vše proto, aby si život co nejdéle uchovaly? Já to odvážně vysvětluji tak, že prostě nechtějí zemřít. Základní vlastností živého organismu je přežít, a podstupovat za tímto účelem každodenní boj, který ovšem nakonec všichni neslavně prohrají. Lidé o této naodvratné prohře vědí dokonce dopředu. Nezplození potomka naproti tomu nic takového neimplikuje. Negativní zážitky nevzniknou, což je dobré a absenci pozitivních nebude třeba litovat, jelikož nebude existovat nikdo, kdo by o ně přišel.

Díky za odkazy. Na téma vědomí čerpám především od Dennetta a Metzingera. Co se týče NDE, zde hlavně od Susan Blackmore. Rozdíly vůči vašemu pojetí jsou velké. Chápu, že se nemůžete rozepisovat, na to zde není prostor. Vypadá to nicméně, že máte co říct, tak zvažte napsat blog ;-)

0/0
17.7.2019 2:26

K65a95r93e46l 39P45o78t85o47č65e51k 6865695493537

Tak nevím, neměl by autor jít příkladem a spáchat rituální sebevraždu?8-o

+1/0
15.7.2019 11:31

L98i69b66o77r 35Z48á70v97o60d75n66ý 1249404815122

Jak jsem psal v článku, vyhnutí se lidskému predikamentu formou vlastní anihilace je extrémně nákladný způsob řešení věcí, proto se obecně doporučit, alespoň dle mě, nedá (ačkoliv mnoho lidí sebevraždu doporučuje za jakýchkoliv okolností a to co nejdříve po narození). Poslední fáze umírání bývají často strašné, tedy to samozřejmě nevylučuji. Než tato fáze nadejde, zůstává mi zřejmě ještě několik desítek let relativně ucházejícího života (pokud mi třeba za hodinu nepřejede tramvaj nohy), ve kterém mohu dělat něco prospěšného – zejména přesvědčovat ostatní o tom, že plození dětí je vražda.

0/0
15.7.2019 13:34

Žebříčky

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz