Pokud vím, tak jedno z nejničivějších zemětřesení u nás, v Evropě bylo s epicentrem v Portugalsku v r. 1755. Obětí bylo přibližně 60 000, ale katastrofa způsobila velké změny po celé Evropě. Je to rok, od kterého se začalo s pokusy měřit intenzitu a snažit se o predikci a zmírnění účinků. Jinak jsme opravdu klidnější kontinent. Zdravím a dík Dani za užitečné informace.

Děkuju a přeju krásný den.

Eektrárnu ve Fukušimě nezničilo v roce 2011 zemětřesení ale voda. Z jedenácti atomových elektráren, které Japonsko má byla poškozena pouze atomová elektrárna ve Fukušimě. Nikdo nepočítal s přlivovou vodou vysokou 7 metrů. Ani zemětřesení o síle 9 stupňu Richterovy stupnice ve zdálenosti 20 km elektrárnu nepoškodilo, ale poškodila ji voda, která vyřadila elektriku.

Nemůžu nikde v blogu, ani v příspěvcích diskutujících najít, že Fukušimu mělo poškodit zemětřesení. Elektrárna byla projektována na vysoký stupeň, který také ustála (síla zemětřesení ve Fukušimě nabírala hodnot magnituda od 7 až do 9. Následkem zemětřesení a tsunami zemřelo cca 16 000 lidí...Epicentrum neznamená místo, kde se zemětřesení vymezuje a dál ne, ale jeho bodový střed, třeba jako střed kružnice a na povrchu - tímto se liší od hypocentra. 20 km od epicentra může znamenat snížení o 1-2 stupně, takže magnitudo muselo být v centru dost vysoké, když se pohnul ostrov Honšú o 2.5m a zemská osa se vychýlila o 16cm.

Dobře napsáno. Jen bych podotkl, že těch sto tisíc let je statistický údaj, který nezaručuje, že ničivé zemětřesení nestane třeba už za rok. Je to asi něco podobného, jako "tisíciletá" voda při povodni (jak byla klasifikována povodeň na Moravě v roce 1997). Šlo sice o tisíciletou vodu, ale nikdo nám nezaručí, že se nezopakuje už za třicet let (a při současných extrémech počasí bych se ani nedivil).

Přesně tak. Statistika, nejen přírodních pohrom, se už v případě atomových elektráren neaplikuje a namísto ní se vyhodnocuje maximální možné riziko teď a kdykoliv a tomu se cosi hodně podřídilo. Stejně tak už neplatí stoletá voda, natož tisíciletá...takže až to někoho spláchne a může to být už zítra, může poděkovat statistice.

Je to tak. JE je z tohoto hlediska opravdu bezpečná. Nad JE je bezletová zóna a mnoho dalších bezpečnostních prvků. Ale co naplat. Příjde takový soudruh Ďatlov a je na průšvih zaděláno. Tak, že bych měl větší strach z chyby člověka než z čehokoliv jiného.

Někdy před 30 lety jsem pracoval na výrobě dílů pro jaderné elektrárny. Va řadě byla JE Mochovce a zařízení muselo mít tkzv. antiseismické provedení, poněvadž na jižním Slovensku byl někdy v 17. nebo 18 století zemětřesení, při kterém byly vážně poškozené mnohé budovy, například kostel v Komárně. Když došlo k rozdělení státu, byla elektrárna hotová jen z části, pomalu ji dostavují. Pomalu kvůli tomu, že ceny lezou stále výše.

60-70 procent zvládne silent block v horizontálním "třesení". Ve vertikálním o chlup méně, protože stlačováním se nemusí absorbovat celý výškový rozdíl z tohoto druhu třesení. Proto se tlumí olejovými hydraulickými válci a to by mohlo být skutečně velmi drahé - nemá smysl takto zabezpečovat jen kontejnment, ale celou reaktorovou budovu, protože velká setrvačnost hraje ve prospěch těchto řešení. Zbylých zhruba 30-40 procent je na tuhosti budovy a zároveň na její jisté poddajnosti a hlavně na její rezonanční frekvenci, která by se neměla shodovat s tou "zemětřesnou".

Co se zemětřesení týče, tak v České republice opravdu nelze čekat nějakou tektonickou nebo vulkanickou aktivitu, a protože je naše území dlouhodobě stabilní, je také na místě vybudovat si tu vlastní trvalé úložiště jaderného paliva.

Vnější vliv - jako je onen pád meteoritu - nikdy vyloučit nelze. Proti očekávatelným pohromám jsou naše jaderné elektrárny postaveny s vysokým koeficientem bezpečnosti.

Bohužel, u těch japonských elektráren tomu tak nebylo a tvrdě se to vymstilo. Kolik by stála dostatečně vysoká zeď proti tsunami? A kolik životů bylo ohroženo a zásadně narušeno evakuací ze zóny kolem Fukušimy? Kolik peněz to vše stálo?

Rozhodně se jim to penězně nevyplatilo - a to je další důvod, proč na tyhle technologie zásadně podle mě MUSÍ dohlížet nějaký nezávislý úřad a nejlépe několikaúrovňový (to se děje v Evropě).

Osobně jsem absolutně proti, aby se jaderná technologie vyvážela do států, které tohle nemohou zaručit (levný a dostupný zdroj energie pro Afriku?) - dříve nebo později vede možná chyba (ať už je to neschopností jako v Sovětském Svazu nebo chamtivostí jako v Japonsku) k obrovským následkům.

V dobrých a rozumných rukou je to naopak ten nejlepší dárek, který nám vesmír dal.

Krásný den, díky za návštěvu, mějte se moc prima, Lukáši.

Děkuji za zajímavý článek.

Zemětřesení je to poslední, čeho bych se v souvislosti s jadernou energetikou obával. Jaderné elektrárny jsou dimenzovány tak, aby odolaly zemětřesení silnějšímu než devět stupňů.

Počet takových zemětřesení činí cca 10-20 za tisíc let a vyskytují se pouze v oblastech tektonických zlomů. Uvnitř tektonických desek dosud nic takového zaznamenáno nebylo.

Ano. Přesto se člověk setkává s aktivisty, kteří straší lidi s naprosto neopodstatněnými hloupými řečmi - a proto i tenhle blog.

Děkuju za zájem o věc a za návštěvu blogu. Krásný den přeju.

Ach jo, paní Dano, a teď napište sadu článků o možnostech, jak tohle všechno natlouct do palice zeleným greténům (neplést si s kretény, *** cenzurováno a vymazáno pro neuctivé vyjadřování o svaté Gretě ***).

Ale článek je to moc pěkný a já za něj děkuji (a hluboká uctivá poklona za vaši osvětovou práci).

Ten název se mi líbil, je to takové ... výstižné. Kouzlo nechtěného.

Děkuju za milá slova, jste moc hodný Pavle. Mějte krásný den!

Tak mě napadlo, řešilo se zemětřesení i před Fukušimou?

Neřešilo, protože na Fukušimě nikdy žádné zemětřesení nebylo a nebylo tam ani v roce 2011. Pouze se řešila přívalová vlna, která po zemětřesení v jiných částech pacifiku zasahovala Fukušimu. Přivalová vlna měla vždy výšku 2 metrů a tak se kolem elektrárny postavila zeď vysoká 4 metry. Zemětřesení roku 2011 bylo od Fukušimy vzdálené 20 km, ale bylo takové síly, že posouvalo ostrovy, vychýlilo zemskou osu o 16 cm a zdvihlo vlny vysoké od 24 metrů až do výše 38,9 metru. Fukušimu zasáhla vlna vysoká 7 metrů a ta přelila se přes zeď a vyřadila elektrické generátory a tím i ovládání elektrárny,