Lidé většinou stále ještě nepochopili, že internet není ta hospoda u nich na dědině, kdy kdysi mohli po osmi pivech vzteky prašit krýglem do stolu a říct "Císař pán je ***!", nebo nadávat na jistou minoritu, že jim ukradla slepici, jejich okolí souhlasně zamručelo a ta slova navždy odvál čas. Je to hospoda, kde každé vaše slovo se zapisuje a kdykoli může být použito proti vám. Mohou vás kvůli němu vyhodit z práce, můžete jít kvůli němu do kriminálu. A můžete u soudu 100x říkal "To já jen tak plácnul.."

Naprostý souhlas.

Jenom mi pak k tomu nějak nepasuje to, že údajně žijeme v demokratickém a svobodném prostředí. Spíše by se dalo hovořit o totalitních praktikách.

Demokracie neznamená, že můžete o každém napsat co chcete, urážet, vyhrožovat..

Tady jde spíš o problém internetu jako takového a dohledatelnosti každého napsaného slova. Ve verbální komunikaci rozlišujete, kde co říkáte. Doma budete třeba klidně nadávat sprostě panu X, zřejmě i mezi přáteli, protože víte, že vás nikdo neudá, ale do televizní kamery, nebo do novin už černé na bílěm nenapíšete "Pan X je ...", protože víte, že byste mohl skončit u soudu.

A teď je problém s tím, co se sociálními sítěmi na netu, lidé mají tendenci si nedávat pozor na pusu, dokonce možná víc , než mezi přáteli, protože mají pocit anonymity. Ale jak jsem psal, každé naše slovo je dohledatelné, každé může být proti nám. Nikde není napsáno, že internet je pískoviště, kde zákony neplatí a vše se smí. A když se k tomu připočte zvýšená právní ochrana některých skupin, problém je na světě.

Ale vždyť vy si nakonec odpovídáte sám. Jak do demokracie patří, kdy se bojíte, aby vás někdo neudal.

Samozřejmě vyhrožování je vyhrožování. Co je to v demokracii zvýšená právní ochrana některých lidí? To jsou jako nadlidi?

Z historických zkušeností bylo vyselektováno, že někteří lidé prostě potřebují víc ochrany. Například děti, o něco méně mládež, v některých záležitostech ženy, někdy menšiny, lidé jiného vyznání nebo sexuální orientace. Viz Občanský zákoník.