Náhodou, být metařem vůbec není špatné. Zdravím metaře časně ráno už na dálku. Na čerstvém vzduchu, čistá hlava, ušetřená různých kravin, které si lidé dokážou pro ta "lepší" zaměstnání vymyslet. Ta práce má smysl a její výsledky jsou hned vidět.

Pěkně jste to napsala.

Bezvadně (safra, jak to děláte? :) napsané! Moc hezký příběh

Naše děti (a to přeji všem bez rozdílu) nám dělají radost, a nejsou metaři, ani gayové.

Pěkný večer.

Děkuji a pěkný den přeji, v rozhlase právě hlásají, že má být bohatý na bouření, tak snad se to přežene a vrátí do slunečna.

Nejsem "na ženy" a přitom jsem bráchovi neustále kradla autíčka a ke kamarádce jsem strašně moc ráda chodila ne kvůli hraní si s panenkama, ale potají jsem prolejzala jejímu dědečkovi dílnu. Šroubování, mlácení kladivem, utahování svěráku a fetování vůně vazelíny mi zůstalo. Dodnes silně znervózňuju opraváře aut, neboť zbožňuju jim koukat pod ruce. Teda dokavaď me nevyrazej z dílny Tvůj příběh mě opět pobavil Zdeni !!

Danulko, to je roztomilý. Náhodou jsi měla užitečnou přípravu pro život. Moje vnikání na chlapecké území zůstalo u občasného vnucování, abych si s nimi mohla zahrát fotbal, což je mi dneska k ničemu, protože čutnutím do meruny doma nic nepřišroubuju. A to, že poznám ofsajd, mi zaseklou páčku WC splachovače taky neuvolní.

Zdeni, ono se rika "hlavne, kdyz je to zdrave." Pak je na rade spetka toho stesti a spokojenosti. A hlavne, dobre vychovane dite je sice ke svym rodicum samozrejme vstricne a ma je rado, ale vlastni zivot si zaridi podle svych predstav.

Ano, Jene, to je svatá pravda, na tomhle v životě záleží skutečně nejvíc!!!

Zdeni, moc hezký příběh. I tak trochu o lidské zmatenosti. Však on by tatík změknul. Sice mu rozumím, ale přírodu nikdo neoblafne:-)

Díky, a pozdravuj nalomeninku!:-)))), ať kouká srůstat a nefláká se:-)

Děkuji, Maruško! Dobře jsi to napsala, pokud má rodič dítě opravdu rád, pak ho bere bez výhrad a podpoří ho za všech situací. Teď tedy hovořím o situaci, o které jsem psala, nikoli o dráze zločince.

To je krásný příběh. Tak náš roční vnouček nosí pořád velký koště a lopatku. Ale určitě nemám obavy, jako pán z příběhu. Honzík totiž pochytil tuto zálibu po mně, úklidem jsem se dokonce nějaký čas i živila a měla jsem tuto práci ráda.

Názory z Tvého nadpisu slýchávám taky často, je se tomu usmívám. Rozum musí zvítězit.

No přesně tak. Kamarádka, která se už před lety odstěhovala na druhý konec republiky, takže se už moc nevidíme, ale hojně si píšeme, se mi vloni svěřila, že jí třicetiletá dcera přivedla představit svoji přítelkyni. A kamarádka situaci sice ustála, ale když odešly, málem se zhroutila. Pár dní nestála za nic a pak si řekla, že jsou na světě důležitější věci, že tohle si nikdo nenaplánuje, že dcera orientaci prostě dostala do vínku a ona to vezme tak, že v její přítelkyni získala další dceru. Má teď prostě dvě holky a má je obě ráda.