Vliv řepky na sucho u nás je marginální.Je celá řada jiných zásahů způsobených člověkem, které jsou zcela prioritní, nemá význam je tady vypočítávat, které působí sucho a globální oteplování.Kdyby si ekonomové a mnozí politici nehráli na Bohy a nestrkali nos do toho čemu nerozumějí, / u nás především Klaus, Zeman/, a nechali jednat zemědělce, lesníky, biology, i tolik v článku zatracované ekology, byla by celková situace, a to celosvětově a samozřejmě u i u nás docela jiná.

Nic proti začátku, ale pak to nějak skřípe. Lesníci (lesáci) se ukázali jako odborníci co se týče brouka (lýkožrouta, kůrovce), kdy ho nechali přemnožit a teď zase začnou vymýšlet jak zabránit erozím, vysychání a budou masivně zalesňovat (mortalita výsadby v těchto podmínkách až 80%), biologové mají své oblasti, které si hýčkají, zemědělci pořád brečí, že je sucho, mokro, zima, horko a zelení ekologové jdou jen tam, kam jim někdo určí. Pravdou je, že by jsme měli přírodu chránit a pomáhat jí, ale nesnažit se jí předělat k obrazu svému.

Příčiny sucha (předkládám k diskuzi):

- Podíl lesů se zmenšil pod kritickou úroveň. Les je schopen zadržovat velké množství vody a ochlazovat krajinu, zvlhčovat vzduch. Na takových místech jsou častější srážky. Může za to: člověk, kůrovec.

- Meliorační zásahy do krajiny - voda rychleji odtéká. Může za to: člověk.

Na polích nehospodaří vlastníci. Ti by si neničili vlastní půdu. Velká část půdy je pronajatá. Stát nastavuje systém tak, že není výhodné zachovávat kvalitní ornou půdu.

- Řepka - pole pro pěstování nepotřebuje hlubokou orbu - je to levnější, ale půda ztrácí dobré vlastnosti. Nejvýhodnější je pěstovat řepku pořád dokola. Dříve: střídání plodin, meziplodiny ...

- Kukuřice - půda ztrácí schopnost zadržovat vláhu, voda buď odplavuje půdu nebo prosakuje do spodních vod i s rezidui herbicidů a pesticidů.

- Globální dočasné jevy (např. El Niño).

- Globální dlouhodobé jevy (množství CO2 v atmosféře, Golfský proud..)

+ další příčiny,

Nyní stačí ke každé příčině doplnit:

- jako měrou se podílí na zhoršování situace - jak je možné a nákladné něco proti tomu dělat. Výsledkem by mělo být, co dělat a jestli to pomůže, nebo tady bude poušť. Zajímavě pojednal o klimatických změnách Petr Kubáč: http://petr-kubac.blog.cz/1903/rostliny-nas-jednou-zabiji

Podíl lesů paradoxně stoupá - máme jich nejvíc za posledních několik století. Viz třeba:

https://images.app.goo.gl/KS7BLk6cZyqSs8yh7

Melioarace - souhlas. Krajinu jsme ve vlhkých dobách odvodnili.

Řepka - pod řepku se normálně oře. Ale ona ta orba má i svá negativa - tím, že půdu provzdušníte, tak umožníte bakteriím, aby rozložili organickou hmotu až na CO2. A půda bez organiky vodu zadržuje špatně.

A ty poslední připomínky souvisí s globální změnou klimatu.

Jinak problém sucha podle mne není v tom, co je na poli, ale v tom, co dříve bylo mimo pole. Neboli za komoušů, aby se získaly co největší rozlohy polí, se zasypávaly a odvodňovaly bažiny a prameniště, ničily meandry vodních toků, zatrubňovaly otevřené potoky a vlhké příkopy nebo se sváděly do úzkých betonových koryt, meliorovaly a odvodňovaly vlhké louky....

Prostě všude, kde to šlo, se rozšířilo pole, aby se mohlo produkovat potraviny a kde byla vlhká na pole nevhodná půda, ta se zase odvodňovala a různě upravila, zase aby tam mohlo být pole.

Z hlediska vlhkosti se biotopy od průměrně suchých typických polních biotopů až po všelijaké menší místní úplně mokré biotopy sjednotily tak, že všechna tato plocha byla nakonec průměrně suchá, typicky "polní" a taky pole na nich vznikla. Podle mně takhle na každém katastrálním území přibylo minimálně 5 % rozlohy polí, na úkor všelijakých vlhkých či úplně vodnatých biotopů. Po sametu se to nenapravovalo, ale ještě "dokončilo".

Výsledek je ten, že pokud je srážek průměrně, tak to nevadí a o těch 5 - 10 % zvýšení ploch polí je vyprodukováno víc potravin a majitelé těchto pozemků tak mají větší zisk. Pokud ale je nedostatek srážek jako nyní, tak se celá tato plocha jako celek posune z oblasti optimální vlhkosti do oblasti sucha, kdy pole nemá výnosy.

Zatímco když byla dříve těmi menšími vlhkými a mokrými biotopy krajina prostoupena, byla odolnost těch polí proti suchu výrazně vyšší, protože vlhké a mokré biotopy ty pole do podstatné míry zásobovaly vlhkostí, ať už průsakem v půdě nebo přenosem přes odpařenou vodu a zkondenzovanou rosu.

Mě by zajímalo, proč si Šichtařová myslí, že řepka kořeny před nezpracovanou půdou v hloubce uhne a koření pak mělce, zatímco jiné plodiny, například obilí asi podle Šichtařové jdou kořeny do hloubky, jedno jestli zpracovaná nezpracovaná a udusaná půda, jako hornická sbíječka.

Možná na vině není řepka, ale (u některých lidí) povinný antibabišismus.

Jinak, když se pomine produkce biponafty a tak spalování řepkového oleje v motorech, každých asi 5 hektarů řepky zachraňuje jeden hektar tropického pralesa. Protože právě cca 5 hktarů řepkového pole ( nebo 10 hektarů slunečnicového pole) vyprodukuje stejné množství oleje jako jeden hektar tropické plantáže palmy olejové.

teda já jsem tam nasekal překlepů. Nějak nemám dnes den.

že by mi to nějak zničilo všechny ty motory jsem si nevšiml a každá koruna co vyrostla na našich polích, je koruna kterou jsem neposlal do Ruska nebo Arábie za ropu

Kdo sleduje média, ví minimálně od 2013, že máme vážné vodohospodarske problémy. A ona řepka je hodně vidět, protože je žlutá a protože Babiš, ale ty nosné problémy jsou nakonec jinde a jsou mnohem komplexnější. Aspoň, že zmínila ty velké lány.

Oby ale ty velké lány jsou důležitou podmínkou k tomu, aby se mohly použít velké specialiszované stroje. A kde se mohou na pěstování zemědělských plodin použít velké specializované zemědělské stroje, tam se ty plodiny priodukují výrazně levněji než kdo vůbec může dosáhnout někdo na malých polích.

řešení není v rozkouskování velkých lánů, ale v ekologických úpravách těch velkých lánů tak, aby zůstaly velké, ale aby se nepříznivé jevy minimalizovaly.

Neměla byste nějaké upřesnění ohledně "krutého hladomoru vyvolaného suchem " v 18.století? Nejhorší hladomor tohoto století byl počátkem sedmdesátých let vyvolán právě přemírou vody.

V roce 1947 sice sucho bylo, ale nedostatek obilí způsobilo především vysídlené pohraničí. Celá fraška s dodáváním obilí ze SSSR byla jen politická hra. a jak dlouho to znalci papouškují po komančech!

Všem spravedlivě rozhořčeným a vyčítajícím autorce, že řepka nemá vůbec mělké kořeny, ale naopak ty nejhlubší atd... dočetli jste až na konec??? je tam pozn. hvězdička+závorka... vypadá to asi takhle... *)... zkuste to, možná si ušetříte čas i nervy.

Poznámka byla zřejmě přidána dodatečně.

Mně se líbí, jak na jednu stranu EU Babiše vyšetřuje a dělá na něj ty ty ty, a na druhou stranu si ho doslova - pěstuje...

Souhlasím s paní Šichtařovou, že největší nepřítelem přírody jsou" ochránci životního prostředí"-např.biopaliva, bioplynové stanice, blokace dopravních staveb, atd.

Jinak ale článek si dost odporuje. Zemědělci jsou podnikatelé a proto pěstují to co nejlépe a nejvýhodněji prodají. Tak proč se jim to vyčítá. Proč se nevyčítá průmyslu, že vyrábějí hlavně auta? Dotace byly původně také výhodné pro obě strany, ale jako všechno se začali zneužívat a protože je v nich moc peněz, tak je vzájmu těch nejmocnějších je udržet- netýká se jen pana Babiše. A řepka na českých polích je také jenom zveličená- je to samozřejmě plodina zlepšující strukturu půdy a po sobě se pěstovat nedá.Bohužel její cena umožňuje maximální využití chemie!