Ivanko, přeji povedený konec týdne!

I vam krasny weekend.

to je teda síla Ivanko

a kdyby ses divila proč už nepíšu tak tady je vysvětlení---https://libusepalkova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=710844

No, popravdě k tomu co je napsáno níže -"budou li to zvládat děti, budete i vy..."

Jednak mám něco dost hustého včetně dvou dětí za sebou a druhak mám kamarády jak mezi psychology a tak i mezi psychiatry..

Na moje obavy o přestěhování dětí a tak...Odpověď byla "děti jsou adaptabilní pokud budeš pevná".

Což je pravda. Děti potřebují cítit jistotu a pevnost aspoň v jednom z rodičů.

A potom pro ně třeba stěhování není taková zátěž.

Zátěž pro ně je lavírování mezi jedním a druhým - rodičem i domovem....Obzvlášť pokud je jeden natolik nezralý že čtrnáctileté dítě považuje za "staré břemeno"....

Já se stala skálou. Protože o mne se ty děti musí opřít.

Takže jsem to musela zvládnout já. Ne ty děti. Ty potřebují zázemí a ne "něco zvládat" za rodiče.

Chce si napsat, že to je hustý.

Úplně mi stačilo, když v pravěku českých tísňových linek někdo (nevypátralo se kdo) předstíral, že je já, a pak volali k nám domů kvůli řešení. Otec se mi vysmíval několik měsíců...

Pozdravujte je, Ivano. Zvládnou to a to momentální "tornádo" zeslábne a život půjde dál.

Jen je těžké si uvědomit, že v tomhle věku prostě děti nejsou parťáci. Je to těžké, ale i tohle půjde.

Fandím, fandím.

Dekuji.

Z toho mrazi. Vam

....ten kdo přežil rozvod ví o čem je řeč, smutný příběh..

Dekuji za precteni. Mate pravdu, rozvod je velky zasah a hlavne pro deti...