no,můj Nejá mi byl zabaven, aby mamince nepraskla hlava a už mi nikdy nebyl vrácen...i teď po letech mi to z toho zavřenýho šupliku v hlavě, vyjelo jako křivda na malým dítěti....jenže to malý dítě tehdy nevědělo,že maminka bojuje s rakovinou prsu, je po operaci a ozařováních a je jí opravdu zle..kdo ví, třeba tu potvoru od maminky odehnal Nejá...a odnesl někam daleko....maminka s dítětem zůstala a je s ním stále....

dík Marku!

Bubeníčka na kolečkách jsme objevili v bytě, kam se stěhovali naši mladí. A malej Tomík má skvělou hračku, sice ošoupanou, ale krásnou.

Jitule, ahoj. tak to je moc fajnovy...jak se nektery zazitky a vzpominky setkaj v jeden cas s relitou. ja myho Néjá uz nemam. ale treba ho nekdy vystracham z nejaky krabice na pude chalupy. uvidime...

a Tomik se teda má!

pekny rano preju a celej den at je povedenej

Bezva, takhle po ránu, báseň bez veršů. Trochu mě šimrá v nose....

jen takovy placani se ve vzpominkach, Tomasi

at te to simrani dostrka do chvilek, na ktery jsi treba na chvilku zapomnel

hezky rano preju

Já měla Modráčka a Hnědáčka, oba maňásci. Hnědáček byla hnědá opička dle profesionálně provedeného vzhledu zakoupená v hračkářství, zatímco Modráčka zřejmě vyrobila nějaká méně šikovná ruka byla to taková usmolená opička. Oba primáti sídlili u babičky a já se na ně vždycky těšila. Zajímalo by mě, kde skončili, ale zřejmě je moje vyhazovací matka přemístila do popelnice.

Teď jsem probírala nějaké památky a našla nádhernou kresbu, Modráček i Hnědáček půvabnější než by kdy sami dokázali, věnováno tatínkem Klárince. Holt nostalgické vzpomínky jsou báječné, a když má někdo citlivý pohled a schopnost jej nějak vyjádřit, může být i umolousaná pravda zářivým diamantem.

Klaro, dobre rano, moc Vas zdravim!!!! esli moje vzpominani vedlo k nalezeni obrazku od taty...kurnik sopa, co vic jsem si moh prat!

mejte krasnej den. mne jste ho udelala svymi slovy zde

Nechala jsem si tě na noc...víš co? Nostalgie, smutek...ne z tohohle, co je krásný jako sen. Krásný. krásný...Ale z toho, jak se pravě na tyhle věci blog kdysi těšil...nepřipadáš si tak se dvěma, pěti lidmi jako takový ledovec, co se ještě nepoddal oteplování? Možná jsem divná...ať žijí Néjáové a Šroubovák a klacky a háky jako holčičky v kočárku a vzít to po starý:)

dyt me znas - ja sem takovej nostalgickej plesoun teplej

ale zadna voda neni tak tepla, aby se v ni doztracena rozpustily vzpominky z nasich "ledovcu"

jen doba preje heslum a proklamacim

hezky rano, Radko Ká

Vlcaku, cos za sebou tahal ty?

Hezky jsme se dneska sešli, jen o minutku Karmu ode mne a přání krásného dne Marco

tech vterin, co jsme se tu minutu mijeli...

me jsi vyhocovala k obedu