Ano, blog paní Šichtařové jsem četl a měl jsem něj úplně stejný pocit. Díky za tento blog.

Já vám rovněž děkuji.

Nepřipadá mi moc kulantní oslovovat ženu jen příjmením.

Mně také ne, proto ji jen příjmením neoslovuji. Já ji příjmením pouze označuji ve svém textu a zde v diskuzi. V žurnalistice je to běžná praxe. Kdybych ji oslovoval, musel bych s ní mluvit face to face, nebo si s ní dopisovat, což nečiním.

Stačilo napsat - "Souhlasím, aby se o vzdělání dětí rozhodovalo na základě politického názoru rodičů". To by o vašich názorech a postojích dalo dostatečnou výpověď.

Pane Woloszczuku, jste si jistý, že jste schopen rozumět textu? Řekl bych, že ne.

vám karma pane Jaroslave a paní 3icghtářové bych dala antikarmu kdyby to šlo-a to nejen za ten její vámi zmíněný článek ale ta její demagogie je často tak jednoduchá až primitivní-jediné co umí psát je ta ekonomie.škoda že se nedrží svého kopyta

Děkuji. Šichtařovou bych nepodceňoval. Právě v tom, že je její demagogie primitivně jednoduchá, tkví její síla. Ona ví přesně, co dělá. Dá se to vypozorovat v diskuzi pod jejím textem i v diskuzi pod mou polemikou.

Je celkem trapas budovat si jméno na výkřicích o potřebě svobody a mít totalitu i jako přetékající slovo s kabelky a bot. A pak se nedejbůh někdo zcela podle svého práva svobodně - co víc si přát, že? - zachová a vznikne směšný článek, kdy čtenáři dlužno vzíti kapesník a mezi zuby cedit vztek na nespravedlnost řádu:))

Kdysi i naše státní škola odmítla sponzorský dar od kohosi, kdo nám prostě názorově nevyhovoval a nechtěli jsem s tím být spojeni. Soukromá škola, která žije i z financí rodičů, má pak nadvakrát jistou zodpovědnost a právo na to uchovat si kredit - proč do ní své děti ti platící dávají. Velmi prosté za á, Markéta Šichtařová za bé:))

Radko, děkuji vám. Markéta Šichtařová za bééé - to je přesné.

Antikarma s velkým A

Pane Caho, měl byste požádat aminy, ať tu antikarmu zavedou. Až tak učiníte, já vás rád podpořím. To musí být k vzteku, když můžete dávat jenom karmu, že? Jak potom můžete vyjádřit svůj oprávněný vztek?

Tak článečku vy říkáte houfnice? Houfnicí by bylo, kdyby paní Šichtařová přistoupila k přímé akci. Takže pšt, tohle se v naší "slušné" společnosti neříká.

Přesně tak

Je nevděčné se opřít do populární blogerky, tím spíše do již obecně pozitivně vnímané celebrity. Je to však, pokud je kritika oprávněná a řádně argumentovaná, jako v tomto případě, nepochybně správné a užitečné, a to i pro paní Šichtařovou, která již dlouho na svou popularitu asi trochu hřeší. Není to její první článek v němž jsou jen vágně podané proklamace, bez jakékoli solidní argumentace. Navíc mám pocit, že píše už jen to, co její čtenáři chtějí číst. A to je začátek konce každého publicisty. Ne snad ve smyslu jeho popularity, ale kvality jistě.

Já to tak neberu. Kdybych očekával nějakou vděčnost a nebyl připravený na to, že zfanatizovaní a indoktrinovaní fanoušci Šichtařové budou podobně reagovat, žádnou polemiku bych nepsal. Je ale celkem zábava sledovat, jak se do mě různí týpci jeden po druhém trefují. Pro mě je to trénink v rozpoznávání klamné argumentace.

Jinak máte samozřejmě pravdu a děkuji vám.

Evidentně se domníváte, že jakožto člověk silně prounijních názorů jste nadčlověk, že už píšete jen Šichtařová" a nikoli "paní Šichtařová".

Já například na vám mám také velice negativní názory, ale vždy pro mne budete "pan Kvapil", nikdy ne jenom "Kvapil".

Prostě lidé vašich názorů se zřejmě považují za vyšší kastu.

Pane Beneši, jak víte, co se evidentně domnívám? Vy se pouze evidentně domníváte, že já se něco evidentně domnívám. Můžete mi vysvětlit, které názory jsou prounijní a které zase ne? Podle čeho se to pozná? Nebo to určujete vy?

Pokud bych si psal se Šichtařovou přímo, oslovoval bych ji jistě paní. Já si s ní ale nepíši, tudíž ji ani neoslovuji, pouze ji označuji jejím skutečným příjmením, což je běžná praxe.

Neznám žádné lidi mých názorů. Moje názory jsou mým výhradním vlastnictvím, tak se mi je nepokoušejte krást pro nějaké jiné lidi. Za co se považuji nebo ne, do toho vám vůbec nic není.

Pokusím se ještě o jiný úhel pohledu. Waldorfské školství má zcela jiný přístup k vnímání světa. Naprvním místě (a bude to znít možná trošku divně) je klid a mír v duši k tomu, aby se děti mohly svobodně rozvíjet. Snaží se být ostrůvkem klidu v naší stresované společnosti. Zároveň požadují dost intenzivní zapojování rodičů do akcí školy. Zmiňované dítě mělo nejspíš smůlu, že se rodiče nezapojovaly a naopak byly zdrojem svárů v době, kdy dítě chodilo do Waldorfské školky. IMHO škola jen chtěla zabránit tomu, aby přítomností dítěte "trpěly" ostatní děti. Z jejich úhlu pohledu to považuji za racionální rozhodnutí.

No a právě to bych očekával, že také uvede ve svém článku Šichtařová a postaví proti tomu argumenty, které dokážou, že rozhodnutí školské správy bylo výrazem totalitního myšlení, když to tvrdí.