Ano, je to zde většinová odpověď - tak snad bude i pravdivá.

Díky za reakci.

Splnitelná přání, se mají plnit.

Souhlasím, díky za vstup.

Zajímavý článek a velké dilema, které chápu. Pokud byste neodjel, pak si budete možná později vyčítat, že jste tak neučinil, že jste mohl uspět a být mezi těmi, kterým se povedlo dostat se do lékařské high society.

Když odjedete, máte vždycky možnost se vrátit v případě, že se Vám Vaše představa nenaplní a že třeba stesk po domově bude větší, než touha se odborně realizovat na špičkovém pracovišti.

Myslím, že nejlepší radu Vám dají ti, kteří jsou okolo Vás a kteří Vás mají rádi, vážený kolego.

Ať to dopadne jakkoli, přeji Vám mnoho štěstí a radosti z práce.

Děkuji pane doktore za reakci a zcela souhlasím, že nejlepší rádu mi určitě dají mí bližní. Rád si ovšem vyslechnu i názory zde - člověk může být někdy paradoxně více ovlivněn i pohledem z vnější - navzdory přání například rodiny. Nakonec však stejně člověk musí, nebo alespoň by měl, udělat rozhodnutí sám. Děkuji i za podporu.

Přeji Vám příjemný večer.

Náhodou, tohle je takové fajn rozhodování... žádná Sophiina volba.

Všichni Vám můžeme radit, ale stejně je to na Vás.

Tak jsem zvědavá. Jestli nám dáte vědět.

Děkuji za komentář. Máte naprostou pravdu. Jestli budu psát dál, jakože nevidím důvod proč ne, tak určitě vědět dám.

Na usazení máte ještě čas. Jeďte. Já tuto možnost propásl z mnoha důvodů, např. by to znamenalo prchnout "z ráje" a odskákala by to rodina. A v osmačtyřiceti letech už by to nebylo ono, stačilo mi, že jsem stal OSVČ.

Podle toho, jak jste se uvedl zde, tam budete mít otevřené dveře.

Držím

Děkuji Vám pane Dvořák za názor a za podporu.

Dobrý den, rád čtu vaše sympatické přemýšlení. Mám synovce, který studoval v Británii na dvou prestižních univerzitách po sobě. Získal tím vzdělání a zkušenost k nezaplacení- Domníval jsem se, že když má tak dobře našlápnuto, bude v Británii hledat místo odpovídající dosaženého vzdělání. On se však rozhodl vrátit, aby to, co v zahraničí nabyl, zúročil doma ve prospěch své země.

Ale každý člověk je jedinečný a nelze rozhodnutí jednoho jen tak jednoduše okopírovat.někým jiným.

Řekl bych, jeďte na zkušenou a uvidíte. Okolnosti Vás pak určitým způsobem povedou. Moc držím palce.

Děkuji Vám pane Trizuljak za reakci a za pochvalu. Je to pro mě pocta.

Mám také poněkud vyvinuté vlastenecké cítění - proto bych se pak rád eventuálně vrátil a zde doma vše zúročil. Ovšem životní cesty a osudy jsou často nepředvídatelné - proto se zdráhám podobných slibů.

Přeji příjemný večer.

Já na rozdíl od ostatních nevím necvrksl jste tsm kuličky.......

no právě - člověk nakonec nikdy neví

Tak z pozice "mladého lékaře" jistě ano, z pozice chudšího státu EU asi nějaké zábrany pro nadměrný odliv mladých by měly být. S nadsázkou - lékař není houslista či fotbalista. A aby nás neošetřovali jen Faridové z Rumburku. Zábrany nejsou ale samospasitelné. Důležitá je i možnost odborného růstu, vývoj platů atd. Je to složité vyjádřit se ve 2 větách ...

Díky pane Kuchta za reakci. Máte pravdu - je to složité a nelze se vyjádřit ve dvou větách. Psal jsem to již níže - zde to napíši zkráceně. Ačkoli nejsem zcela proti některým těmto opatřením, myslím si, že naopak místo restrikcí je lepší vytvořit takové podmínky pro lékaře, aby neměli důvod odcházet. Většina mých bývalých spolužáků, co odešla do zahraničí, by jinak - tzn. za lepších podmínek - raději zůstala v ČR. I když se to běžné populaci nemusí zdát, u nás je zdravotnictví opravdu hodně podfinancované - oproti průměru EU asi 10,5% HDP je to u nás jen nějakých 7,5% HDP. To je propastný rozdíl, který se však nejvíce promítá ve zhoršujících personálních podmínkách. Další restrikce by tak byla jen přiléváním oleje do ohně. Řešení tedy vidím spíše opačné - více volnosti a svobody a méně zásahu státu.

Jeďte. Příležitost neklepe dvakrát a život je krátkej.

Děkuji za názor.

Adame jeďte, vrátit se můžete vždycky. Jo a dal jsem Vám rád nominaci na nováčka roku v Blogerovi. Zasloužíte si ji za těch prvních 6 blogů