Martine, úplně mi vyhrkly slzy. On umřel? Dala jsem karmu. Máte tam uzavřenou diskuzi a to je dobře.

Pane Faltýne, protože jste neotevřel diskuzi k poslednímu Vašemu článku, vyjadřuji se k němu zde. Děkuji Vám za vzpomínku na pana Aleše Preslera, je velmi smutné, že již není mezi námi. Jeho články jsem četla - (někdy s jeho názory i nesouhlasila), a bylo mi líto, že ho někteří zdejší blogeři často napadali a pro jeho názory uráželi. Bohužel, "šíp, který byl vystřelen, nelze vrátit zpět." (Indiánské přísloví). A tak je to i se zlým a nenávistným slovem. Čest památce pane Aleše Preslera, byl jedním z nás.

........Protože nemáte u té smutné zprávy o konci Aleše Preslera otevřenou diskusi,(domnívám se, že vím proč), chci Vám moc poděkovat. Já jsem ho znal jen z jeho článků, byl to výborný novinář, proto ho mnozí hloupější nesnášeli. Díky za tu zprávu o bližším přiblížení jeho osobnosti i když velmi smutnou!

Díky, pane Nováku.

U blogu o Alešovi Preslerovi jste neotevřel diskusi (možná je to dobře),takže píši sem.

Moc mě to mrzí! Aleš tu ležel v žaludku plno lidem,ale tohle je mi líto,63 let není věk na umírání.

A tady je vidět ta Vaše velikost, jste absolutně velký. A to já mám moc ráda. Krásně se mi četlo a také Vám rozumím a čtu i to, co jste nenapsal. Díky moc. Karma.

Neviděla jsem nic, ani to předávání. Hezký den, Martine.

Nejvíc asi pobavila úvodní parafráze:

„Postupem let jsem se smířil s tím, že nezískám ani Oskara, ani Zlatou palmu, Stříbrného medvěda natož Českého lva“

Připomnělo mi to dialog legendární dvojice Š+G:

Šimek: „Abych se Ti přiznal, já nevím, jak taková show vypadá...“

Grossmann: „A Ty myslíš, že oni jo? V ledničce ho neuviděj. A v televizi teprv ne...“

Také jsem přesvědčený, spolu s Leninem, že film je umění pro masy.Pravda, takový Troška to už trošku přehání, ale je to stejně špatně, jako když chtějí mnozí čeští režiséři demonstrovat svou uměleckou originalitu, či politizují. V takovém případě se mají pustit do poezie, případně rovnou dělat politiku a nikoliv točit filmy za desítky, stovky milionů...

Autore článku, pane Faltýne - i diskutující pane Braune, souhlasím s vámi. Na včerejšího "lva" jsem se nedívala, neměla jsem náladu, ani chuť, sledovat křečovitý humor pana Kopty. Jako herec je dobrý, ale jeho nová televizní "kopta šou" mě od sledování Českého lva odradila. A soutěžící filmy jsem neviděla, neznám je. A přesně tak, pane Faltýne, české filmy z poslední doby jsou velmi nezáživné, "filmy pro jednoho diváka " v oblibě nemám. Kde jsou ty časy, kdy jsem se dovedla dodívat až do konce i na filmy pro dospívající mládež od režizéra pana Josefa Pinkavy, zlínského režizéra. Dnes mě otravují i nové filmy pro dospělé,o pohádkách nemluvě... (Už i kvůli výběru témat -protagonista filmu vždy extra podivný hrdina, jakoby normální lidé - a rodiny ani neexistovaly) - a také nedůvtipnosti dialogů. Stačí koukat na filmy a tel inscenace předkládané nám na televizních obrazovkách. Raději si přečtu zajímavou knihu. Víc k tomu nemá co dodat, ale počkám si na hodnocení a recenze filmové kritičky Mirky Spáčilové, té věřím. Díky za článek, pane Faltýne.

Abych se přiznala tak pan Kopta mě taky odradil od pořadu, názor na něj mám stejný jak Vy. Poslední roky už ceny získávaly výborné filmy jako byla Bába z ledu a Masaryk. Ale před tím to byla bída viz. Cesty ven s romskou tématikou na který bylo v kině prazdno nebo Kobry a užovky ...Tak snad se jim první cena letos povedla..

Souhlasím hlavně s bodem číslo jedna. Tedy že nemáte rád kino osamělého diváka. Je to smutné, v dobách kdy se to "nesmělo" dokázali tvůrci natočit opravdové perly, byť někdy s pomocí drobné úlitby bolševikovi. To nejdůležitější ale ve filmech zůstalo. Skvělí herci a jejích výkony, dvě hodiny dobré nálady, smích, pohoda. Vždyť i na vinařské komedie s Menšíkem se každý podívá rád dodnes. A tu propagandu tam vnímáte jen tak mimochodem. Neruší.

Naproti tomu dnes? Tvůrci a dramaturgové mají volné ruce. Mohou se rozletět a směle konkurovat Hollywoodu, který už řadu let není schopen natočit nic, co by stálo za pozornost a co by nebylo kopií už dávno předtím natočeného. Proč to tedy u nás nejde? Peníze? Snad ale není to rozhodující faktor. Přece takový Jirka Strach peníze sehnat umí. Má jméno a investor ví, že prachy dostane zpět. Naproti tomu Svěrák? Po vynikajících vratných láhvích dokáže diváka spolehlivě uspat. Troška? Ten by mohl, kdyby uměl trochu přibrzdit své přebujelé jihočeské ego a přehnanou lidovost.

Na show o českém lvu jsem se nedíval. Nemám moc rád ty zářivé přehlídky celebrit které něco říkají jen proto aby to řekly. A podobně jako vy jsem dosud žádný z nominovaných filmů logicky neviděl. Těším se na Tomana. Nevyhrál, takže to může znamenat, že je to dobrý film. Uvidíme. Stejně si ale myslím, že už bychom mohli opustit obdoví 48 -89 a posunout se kupředu. Vám karma.

Byla jsem členkou Filmového klubu, filmy pro náročného (menšinového) diváka mám ráda, naopak nevyhledávám všeobecně oblíbené řachandy jako Kameňák či Babovřesky, ale nikdy bych si nedovolila svůj vkus vnucovat někomu jinému.

Když se ale podíváme do nedávné historie a připomeneme si tzv. novou vlnu 60. let, která zaujímá čestné místo ve světové kinematografii, tak i o mnohých těchto filmech by se s lehkou nadsázkou dalo říci, že to byly filmy pro osamělé diváky.

Celá plejáda tehdejších mladých tvůrců: Chytilová, Forman, Jireš, Schorm, Němec, Juráček, Passer, Máša, Menzel, Bočan se nemohla chlubit kasovními trháky jako Zdeněk Troška. Kolik diváků vidělo Němcovy Mučedníky lásky nebo O slavnosti a hostech, Sedmikrásky Věry Chytilové nebo filmy Pavla Juráčka? Přesto kvalitu a umělecký přínos těchto filmů nikdo nezpochybňuje.