To je tak, když člověk s něčím dlouho otálí. Měl jsem už dlouho vymyšlený článek s titulem Červenáčku, tornu dolů. A teď si ho čtu, i když jsem ho nenapsal. Mám úplně stejné zkušenosti. Jen s jedním detailem nemohu souhlasit. Baťůžkáři už dávno nejsou v menšině. Aspoň v Praze ne. Ze studijních důvodů, kvůli tomu připravovanému článku, jsem je začal v tramvajích a metru víc pozorovat. Někdy jich bylo až 90%! Dokonce i drtivá převaha starších žen je měla. To dřív tedy nebývalo. Takže představa, že my, taškáři a kapesníci, provedeme nějakou revoluci a ty baťohy těm hrbáčůn ze zad uřežeme, už nehrozí. Utloukli by nás svými baťohy během minuty. A síťovky nás neochrání, to je jak jít se síťkou na motýly na nosorožce, tedy zádorožce. Prohráli jsme, paní Kateřino, tak je to.

Batoh v MHD sundavám už jenom z toho důvodu, že těžko můžete kontrolovat, zda vám z něho někdo něco nevyndavá.

Ti jsou na ránu

Přepravní podmínky jasně říkají: "Batoh před nástupem do vozidla sundat!"

batoh na zadech se ve voze nezapomene, a je dulezite si ubranit osobni bublinu

Na druhou stranu, knížka či mobil je někdy skoro totéž, co batoh. Zejména v Metru. Přesně uprostřed mezi oběma dveřmi stojí člověk, který čte knížku, či kouká do mobilu a na zádech batoh. Takže 1/2 metru před sebou a 1/2 metru za sebou a tváří se otráveně, že lidé nastupují a vystupují.

Naprosto ideální je, posadit si batoh nikoliv na záda, ale na hruď či níže na břicho. V této otočené poloze je možné míti batoh pod dokonalou kontrolou. Nevím kde jinde, ale například v Brně v MHD "je během přepravy míti batoh na zádech zakázáno"...

Hlavně v brněnském metru je to nepříjemné :-))

K batohářům bych v metru ještě přidal další dvě kategorie:

"Širokorozchodní", to jsou pánové a mládenci, kteří si sednou na místo, kam se vejdou dva cestující, Sednou si doprostřed a pohodlně se opřou s nohama pomalu metr od sebe.

"Dámy s taškou do šířky" to jsou zase dámy, které si svou tašku či kabelku položí na sedadlo vedle sebe.

Zdůrazňuji, že obě kategorie takto negativně vnímám jen, je-li vagón metra skoro plný, takže díky pohodlí dvou zmíněných kategorií už si nikdo další nesedne.

Jediné co zbývá, všít batoh takovému individuu pod kůži, aby se s ním nemusel loučit ani přechodně, bo takový batůžkářský přechod... :)))

Sama batoh nosím, ale před nástupem do vozidla, sundavám, abych nechtě nějakému stařečkovi nevyndala umělý chrup z úst nebo nesundala brýle někomu poblíž, či se nevetkla těhotné mamině k miminku :)