Krásný článek. Přesně toto je "naša moravská duša - naša poetika vína - naša letora."

Děkuju a zdravím z té naší Moravy.

V době I.republiky dodávali Měsíčkovi z Vracova víno i do Prahy. Ale nikdy to nebylo víno špatné kvality, protože to bylo na Hrad! Ví někdo, z kterého sklepa se nyní dodává víno na Hrad? Pro zajímavost...

Asi bych mel mlcet, protoze jsem v zivote zadny sklipek nenavstivil. Ale vzpominak si na tenkrat kultovni prazsky vyber.

A kdyz jsem pred vanoci objevil v lahudkach v jecne ulici Frauenmilch z Rheinland, za neslychanych 56 Kcs, poprve jsem pozna co je to vino.

Tak to máte co dohánět, po návštěvě sklípku zapomenete na víno z Ječný ulice. Dnes můžete dopředu zaplatit částku Kč na osobu a hodinu a vypít kolik hrdlo ráčí. A ještě si koupit s sebou domů. Doporučuji velmi. Zvláště červené víno, které obsahuje resveratrol, což je protizánětlivá látka...safra, kde mám ten Vavřinec..a jdu si dolít.

Dovolím si (jako obyvatel jižní Moravy) podotknout, že tato definice vína ("červené a bílé a pro Pražáky") není úplně přesná, protože moravské víno se odpradávna dělí na 4 kategorie. 1. Dá sa. 2. Nedá sa. 3. Dá sa svařit. 4. Dá sa Pražákom.

I když o té třetí kategorii se mezi vinaři moc nemluvilo. Děda nám říkal..."já si svařím, ale synkovi to neříkejte". A synek opak..."já si svařím, ale ať se to děda nedozví". Tož tak. Holt veselo je na Moravě a na té jižní zvláště.

"Ve sklepě je líp, než na světě."

Tatínek měl průpovídku - na co k moři, samá voda, ale když dojdu do vinohradu a vidím, jak má "nasaděné" burgunda, nebo tramín, tak ve vinohradě je to lepší.

Přitom ve vinohradě a pak ve sklepě je tolik práce!

Po očistci následuje ráj.

V 90. letech jsem byl na zájezdu v Maďarsku, jehož součástí byla i návštěva vinného sklípku (pokaždé stejného). Majitel nalil šéfovi zájezdu jako ochutnávku pohárek červeného, načež ten mlaskl a prohlásil: "Vynikající, jako vždy." Všichni si objednali to samé a taky se rozplývali nadšením. Když jsem to ochutnal, šly na mne mrákoty. Bylo to sladké, jako to pověstné lejno z nutrie, jak říkal starý Košťál. Zašel jsem za majitelem, ochutnal pár dalších vzorků a nakonec si vybral vcelku slušný "vlašák". Je pravda, že každý neměl to štěstí, aby měl na Slovácku bratrance s vinným sklípkem, jako já. Lidé, odkojení Ostravským kahanem, se dali lehce "opít rohlíkem". Dnes je naštěstí situace zcela jiná, kultura pití vína a jeho nabídka na trhu je někde úplně jinde.

Máte naprostou pravdu. Kultura pití vína je nesrovnatelná. Jen už by se všichni měli naučit říkat sklep a ne skĺípek. To hned potom každý vinař ví, koho má před sebou.

Známý vinař se svěřil s novou metodu na "degustátory" z Prahy a snoby ze sev.Moravy. Vzadu ve sklepě má starou padesátku, do které naleje před návštěvou "degustátorů" směsku s trochou Pálavy, aby to vonělo. No a když jsou dost "zdegustovaní", tak je zavede k tomu schovanému soudku a dá jim koštnout "archív" se slovy: " Něco bych vám z toho mohl prodat, protože vidím, že se vyznáte".

Tož asi tak!

Takoví "'degustátoři" a snobové jsou i na Jižní Moravě. Mimochodem , francouzská vína jsou ze 70% postavená právě na směskách. A je to velká věda.

Pěkně napsané

Děkuji .

Inu i ve víně je pravda. Často i v tom druháku, i v absolut druháku, čili i vtom z vypláchnutýho sudu

Takovou pravdu čtu občas i tady na blogu.

Dík za blog. Taky miluju ty kecy kolem vína. Osobně to řeším tak, že ke každému koštu nejprve jen přičichnu. Pokud nevoní, nepiju. Takže z těch 10-15 vzorků ochutnám tak 4-5 a pamatuji si číslo, které bylo dobré.

Pak těch vybraných 5 projedu ještě jednou špičkou jazyka a buket. A vím, že prostě třeba 3 je špice. A u té zůstanu.Osvědčilo se mi to.

Karma.

Děkuju za přečtení a příspěvek. Já na koštu občas vyleju nějaký vzorek, ale kvalita se hodně zlepšila.