Zdeňko, já jsem realistka. Myslím, že žít v každé době by bylo pěkné, pokud se narodíš do příjemného prostředí, do funkční rodiny s milujícími rodiči a sourozenci, do společnosti, která neomezuje práva svobodu jednotlivce, neřádí v ní válka , ani inkvizice,útisk a bezpráví. Co by člověku (ženě) bylo platné, kdyby se narodila v době rytířské (nebo barokní), kdy projevená úcta k ní nebyla považována za trapnost, ale přednost muže? Co by pomohla všelijaká dobová móda v dívání, kdyby se narodila jako dítě chudých rodičů, podruhů, někde v chudé dělnické kolonii, nebo dokonce v pastoušce? I dnešní doba může být pro každého pěkná, pokud člověk dovede žít tak, aby si ho lidé vážili, aby ho bavila činnost, kterou dělá, aby aby v ní našel životní naplněn, a aby po něm něco rozumného zůstalo Aby se choval tak, aby v druhých nevyvolával nenávist, ale respekt a porozumění. Aby se lidé navzájem nenálepkovali kvůli náboženskému nebo politickému přesvědčení, vážili si jeden druhého, A s těmi několika kily navíc máte pravdu, hubená (vychrtlá) ženská dřív vyvolávala dojem souchotinářky. Dnešní přehnaná adorace štíhlosti žen není v pořádku, vzpomeňme na dívky a ženy na obrázcích M. Alše a Josefa Mánesa. Žádná "kost a kůže". ale "ženská krev a mléko." Žádné vyzáblé nevózní tuberačky, ale chvála budoucího mateřství.

Mirečko, krásně jste to shrnula, nemám co dodat!!! Děkuji

Zdeni, asi bych zkusila dobu rudolfínskou:-)) Ovšem záleželo by na jaké "pozici":-D

Maruško, no samozřejmě že na pozici, kde by nehrozily žádné ústrky a strádání. Navrhuji pěkně pohodlnou cestu za poznáním a honem zpátky domů.

Zdeni, já bych chtěl mít stroj času a podnikat výlety napříč věky, klidně od dinosaurů až po nedávnou minulost. Všude se na chvilku zastavit a koukat se kolem sebe.

To je ono. Pěkně nakouknout, poučit se, případně si něco užít a pak šupem zpátky.

No vzhledem k současné situaci bych rád celé Česko vrátil na Divoký Západ, bo spory se tam netáhly tak dlouho a výsledek byl po výstřelu jasný

Děkuji Vám za rozesmání!!!

Ahoj Zdenko, vidím, že nejsem jediný, kdo ráno už nespí.

Na Tvou otázku odpovídám, že bych se rád přenesl do budoucnosti - tak cca 500 - 1000 let dopředu, Rád bych přitom zjistil, že lidé se už přestali konečně mlátit po hlavách jen proto, že mají jiný názor či Boha. Že si budou vážit přírody a zvířat. Že podstatným se stanou lidské vztahy.

Ale musím si nějaký ten pátek počkat.

Karma

Djó, budoucnost. Nejvíc se, Tomáši, bojím, aby vůbec nějaká byla. A na druhé straně ten optimista, co ve mně bydlí, ji vidí coby procitnutí lidstva a jeho hru na laskavou strunu všeho, nač sáhne. No, nebránila bych se očkem nahlédnout

P.S. Rána jsou krásná, nerada si je nechávám ujít.