jo jo

karma

K nám sem tam přijíždějí návštěvy ze Švédska a z jízdy naší MHD jsou přímo u vytržení. Žasnou nad krátkými intervaly spojů, nad tou lácí, protože u nich je doprava poměrně drahá, nad slevami pro žáky, studenty a seniory, které u nich nemají. Z faktu, jak se tu lidé navzájem pouštějí sednout včetně výrostků údivem kroutí hlavou, ani to z domova neznají.

Když tak občas slyším stesky na naši MHD, tak si říkám, že často ani netušíme, čeho bychom si měli vážit.

Že jó

je to tak-často se do něčeho pustíme aniž bychom věděli co předcházelo věci jsou často jinak než se jevídobrá úvaha

Díky, tak jsem to myslela. Malý postřeh a to pravidlo je nekonečné

Rychlé soudy mají ty nejblbější následky... Ale i mě máma učila, že na invalidní místa nemám sedat.

No, já si na místo pro invalidy klidně sednu, když široko daleko žádný invalida není. Pokud nějaký nastoupí, tak se střelhbitě (tedy na svůj věk) vymrštím.

Presne tak, odsoudit kohokoli za cokoli je strasne snadne. Zamyslet se nad souvislostmi nebo po nich dokonce patrat je slozitejsi. Hezky clanek

Základ je slušně upozornit, ne hned bafat

Jak začnou slečny pouštět chlapa sednout, je to pro něj malá tragédie. Alespoň do doby,než si na to zvykne.

Stala se mi taková příhoda. Nastoupil jsem do autobusu, všechna sedadla byla plná, ale mně to nevadilo, protože jsem jel jen jednu zastávku. Zůstal jsem stát poblíž dveří. Jenže si mě všimla nějaká paní a důrazně vyzvala hocha, který seděl proti ní, aby mě pustil sednout. Hoch poslušně vstal. Já jsem se té paní snažil vysvětlit, že si sednout nechci, protože mi to nestojí za to. To sedadlo bylo dost daleko od dveří a musel jsem se tam proplétat mezi jinými stojícími. Ale ona zvýšeným hlasem trvala na svém: "Ne, pane, vy si musíte sednout!" Nechtěl jsem se s ní hádat, tak jsem se propletl a usedl. Za nějakých dvacet vteřin jsem vstal a jal se proplétat zpátky ke dveřím, abych stihl vystoupit.

Naštěstí jsem se dostala do stádia, že když něco nechci udělat, tak to neudělám, ne řeknu jen jednou, nehádám se, nevšímám si, nutiči odpadnou ...

Hodně zajímavé povídání a spousta paradoxů v něm

Díky , ano psala jsem to hlavně kvůli těm paradoxům