Ono to není ani tak o dětech, jako spíš o rodičích, kteří je nechají v restauraci řádit jako někde na hřišti. Vám karma.

Zákon by měl být přísnější. Třeba když taková mamča zjistí momentální potřebu svého dítěte, tak má právo přijít k vám domů a vzít si z ledničky co chce, vaše povinnost hlídání jejího děcka po dobu procházení celého vašeho domu je samozřejmě v zákoně zahrnuta také. Hospodští budou skákat radostí, jak je na ně zákon ještě mírný. A je to, hlavně spokojenost pro voliče.

Hospoda je (zatím) vlastnictvím hospodského. Je to jeho území a je na něm, koho na toto území pustí a koho ne. Pokud by mu zákon přikazoval že někoho musí vpustit, byl by protiústavní a tudíž neplatný.

Hospoda je hlavně trnem v oku politiků, protože si tam mluví každý co chce a s kým chce a hlavně po chvíli konzumace si každý pouští ústa na špacír.

Takže, vypustíme mezi ně děcka, však ono je to přejde.

Těm co do hospody vodí děcka, by neměli být rodiče!

Já vyrůstal na vesnici. Občas jsme jako děti za dědou do hospody zašli. Poctivá vesnická čtyřka, specifický odér, specifická atmosféra. Pro nás děti zážitek. Děda nám dal líznout pěny, koupil pierota a šli jsme s pocitem dospěláctví zase ven čutat do balónu

Za mých mladých let, když jsme jako děti občas chodili s bratrem a rodiči na rodinné obědy či večeře, jsme toto brali jako něco zvláštního, výjmečného.. A podle toho jsme se taky chovali. Dnešní děti jsou prostě jiné, výchova je jiná..

Děti do hospody nepatří a pokud si to majitel určí jinak tak ať je to dáno na vědomí a já tam nepůjdu. Měla by by být možnost volby.

Ano, možnost volby. Majitelé hospod i zákazníci jsou většinou svéprávní lidé, kteří se umí rozhodnout sami.. Ovšem v České republice se často sami rozhodnout nemůžeme a musíme se řídit všemožnými zákazy a příkazy. Některé jsou pochopitelné, některé naopak totálně nepochopitelné