Pane Jílku, vy se strašně mýlíte..

Roku 1653, po smrti poslední těšínské kněžny z rodu Piastovců Alžběty Lukrecie rozhodně Těšínsko nemohlo připadnou jako odúmrť Janu Lucemburskému. Ten přece padl roku 1346!!! Obyvatelé měst na Těšínsku se stěží hlásili většinově k české národnosti, protože většinu v nich měli Němci - Těšín, Bohumín nebo např. v Karvinné to byli Poláci. Tedy přesněji německo a polsko-jazyční. V dohodě mezi Zemským národním výborem pro Slezsko se sídlem v Polské Ostravě a polskou Radou Narodowou Księstwa Cieszyńskiego z 5. listopadu 1918 bylo stanoveno, že o definitivním řešení těšínské otázky rozhodnou vlády v Praze a Varšavě, nikoli vítězné mocnosti a rozhodně nedělila těšínsko mezi Polsko a ČSR, pouze vymezila sféry vlivu a činnosti mezi tyto dva orgány.

No a celkem dost bych pochyboval, že sv. Jan Sarkander byl Čech a Josef Božek taky. Věřil byste tomu, že o Božkovi se v Polsku píše jako o největším polském vynálezci a polském Edisonovi? Spíš bych se přikláněl k tomu, že byli Slezané, protože v té době podle mého názoru Češi a Poláci jako národy podle dnešního chápání ještě neexitovali.

U té Prajské jste se měl asi zmínit o jakémsi plebiscitu, který tam po 1. světové válce proběhl a ve kterém se zhruba 90% obyvatel Hlučínska vyslovilo pro setrvání v Německu. Taky bych netvrdil, že Češi na Prajské museli narukovat k wehrmachtu. Jednak tam Čechů moc nebylo a jednak k whrmachtu narukovali jen ti, kteří ať sami či jejich předkové se přihlásili k německé národnosti - tedy podepsali tzv. Volkslistu.

Děkuji za připomínku. Blog vymaž a upravím.

V Těšínském knížectví vládla těšínská větev Piastovců, která vymřela v r. 1653 a toto knížectví připadlo jako odúmrť Janu Lucemburskému.

........................

Tuto větu asi budete muset upravit.

Jan Lucemburský byl v roce 1653 již více než 300 let nebožtíkem.

Děkuji za připomínku. Blog vymažu a opravím.