No, soutěže těch jsem se nezúčastňovala , ale u maninky tam jsem se vždycky snažila ... ta měla vždycky radost když jsem hezky papala ...

Vlasti, to je správné, u maminky se to musí a dokonce rádo!

Zajímalo by mne, zda pak to rekordně do sebe nacpané jídlo stráví a nebo ho za rohem vyblejou.....

Skvělá poznámka. Zajímalo by mě, jestli už někdy novináři někomu z těchto vítězů podobnou otázku položili?

Když to tak čtu, tak si říkám, že se ta Zdeňka Ortová rozhodla v pátek a ještě před snídaní, každého co si to přečte přes obrazovku pohladit.

Nádherný článek od úžasné ženy.

Jaký to protiklad např. od "Nohavicových kádrováků". :)

Vím, že se zde na karmu nehraje, ale dát ji musím.

Pěkný den všem.

Milý Arnolde, děkuji Vám a zdravím od talíře plného pórkové polévky.

A já mám v sobě zas jen to kafe, jdu to napravit!

Jitko, dopracovala jsem se k Tvému komentu až nyní, tak tipuji, že už jsi toho od rána slupla víc. Já už jsem taky do lecčeho kousla, tak ať nám to jde k duhu !

Zdeni, tohle před snídaní?

Jani, snídaně má být vydatná, tak směle do toho, ať je pátek vydařený!

Zdeni, tohle mi nedelej, ja jeste nesnidal

Jane, doufám, že budeš mít snídani jako paní sládková Maryška z Postřižin !

Zdeni, díky za návrat do dětství a poté do závodní jídelny...dalmátské čufty, plíčka na smetaně, ještě ona pověstná UHO (universální hnědá omáčka), to bylo pošušňáníčko. Je fakt, že dneska se člověk v těch názvech na lístku mnohdy nevyzná a volá číšníka, aby mu dal bazální školící lekci.

Taky je fajn, když při konzumaci nad námi servírka nestojí se stopkama v ruce. A souhlasím, nejednou se mi už stalo, že jsem si od obsluhy musela nechat vyložit, co že si to vlastně objednávám.

Pěkný článek, Zdeňko. Že bych šla ještě takhle v noci něco slupnout? Třeba 20 oříšků. Teď vážně - vůbec nechápu, jak se to do těch lidí může vejít. I když mi něco hodně chutná a někdy se tím přecpu (pouze nerekordně) a už mi to - jak se říká - leze i ušima a nějakou dobu to nechci ani vidět.

Moc děkuju a připojuji se, protože to mám s jídlem stejně. Třeba zrovna ten řízek mám moc ráda, ale abych do sebe cpala dvoukilový a ještě pod časovým presem... Nemohla bych pak řízek vidět ani na Vánoce.