Červíky, kobylky jsem zkoušela...nic moc! Kuřecí je kuřecí, ale jednou jsem soutezila v pojidani knedlíků se svíčkovou, bez masa, snědla jsem jich 19. A bylo mi zle. Z holek jsem byla az pátá. 202 švestkových??? Uff.

Bohunko, mňam, svíčková. No 19 knedlíků, to je dobrý výkon. Jak dlouho jsi pak tu dobrou omáčku nemohla ani vidět?

Díky raději zůstanu u střídmé stravy. A švábi - nikdy!

Tak to já, Pavli, taky ne. I kdyby byli v bio kvalitě .

Dík za vlídné pojednání o "lásce k jídlu". Té taky docela rozumím

Láska má tolik podob, je skvělé, že je člověk smí všechny vyzkoušet !

karma Zdeni-když o nějaké té přejídací soutěži a rekordech v konzumaci knedlíků čtu, vždycky si vzpomenu kolik dětí denně v jiných částech světa umírá v hladyale na drožďovku mi nesahej-jak polívku tak pomazánku sii dělám často-a drožďový knedlíčky v zeleninovým vývaru---mňam---holt kdo umí ten umí-myslím uvařit drožďové pochoutky-a ty zas umíš skvěle psát a máš úžasný cit pro vývěr témat-dík za to že jsi(doufám že tě ten reklamní slogan na nejmenované sladkosti nenamíchl myslela jsem to upřímně)

Libuško, já o kousek níž odpovídám v drožďovém duchu Klárce, schválně se tam na to koukni, ať nenudím ostatní opakováním, ale fakt to takhle bylo. Já Ti nevím, co v těch lázních tehdy dělali na pomazánce jinak, ale opravdu mi tam moc chutnala. O drožďových knedlíčcích slýchám, ale neměla jsem odvahu. Přitom zrovna dneska jsem si dělala výbornou pórkovou, tam by se asi ty knedlíčky hodily.

Jo a reklamní slogan se mě fakt dotknul, jsem nafouklá jak po luštěninách ! Posílám Ti pozdrav a úsměv od ucha k uchu!

Že by byla UHO horší než smažený cvrček?

Zdeňko, pro tyhle přejídací soutěže nějak nemám pochopení, a nazývám je jedním slovem "čuňárna". Vůbec nevím, co na tom obdivovat.

Ale to nijak nesnížilo kvalitu blogu:-D

Děkuji, Maruško! Však já souhlasím, Nikdy mi neinponovalo ani to, když na základce kluci puberťáci soutěžili, kdo sní víc kynutých knedlíků. No... hlavně jsem pak viděla, jak to po odchodu z jídelny udělalo z vítězů za žaludeční trosky.

Tak to by pro mě nebylo. Takhle rekordně málo, to bych asi ještě zvládla. Třeba u té drožďové pomazánky. Nezajímá mě zdraví, síla, krásná pleť, krásné vlasy a kdovíco ještě, když se mi chce blinkat už jen té představy.

Na drožďovku mám hodně dávnou vzpomínku. Když jsem si jako dítě léčila v lázeňské ozdravovně v Luhačovicích průdušky, tak jsme tam občas mívali k sváče chleba s drožďovou pomazánkou. A představ si, že ona mi tam chutnala. Do té doby jsem ji nikdy nejedla. Po návratu domů jsem ji chtěla vyzkoušet. Našla jsem si v kuchařce recept, ale výsledek byl chuťově nevalný. Tak nevalný, že se mi pak udělalo špatně a od té doby o ní nemůžu ani slyšet, natož ji ochutnat .

Ty laskominy zní nádherně, Zdeni :)

Ale jakékoli rekordy si ráda odpustím, protože i jídlo může být vražda ;)))

Jani, jak to říkaly naše babičky: dobrého pomálu. Určitě věděly proč.

Ouplne mě z toho čtení tlačí břuch.

A sakra, teď abych napsala něco o živočišném uhlí.

Dávám karmu za literaturu, ale o obsahu si dovolím polemizovat.

Vyjmenované dobroty (snad kromě kmínové polévky) ze školních jídelen se mi občas objeví v chuťové paměti (ano, včetně drožďové polévky) a zasteskne se mi. Pokoušela jsem se je uvařit ale není to ono....

A k těm švábům - asi není informace o tom na co ten Američan umřel, ale pokud ich spořádal mnoho a pořádně je nerozkousal, mohli ho naopak oni začít požírat zevnitř....Trošku hororová "odplata".

Děkuji, Haničko. Nedalo mi to a zkusila jsem dohledat článek o té soutěži v pojídání švábů. Já už jsem si tu poznámku udělala hodně dávno, ale povedlo se a tady je pro zajímavost, jak to tehdy bylo, odkaz:

https://revue.idnes.cz/vitez-souteze-v-pojidani-svabu-zemrel-dx9-/zajimavosti.aspx?c=A121009_092823_zajimavosti_nh