.....Napsáno velmi pěkně s nadhledem. Pěkně jste to spočítal !

Poprosím přeložit do angliny a poslat paní Méédlééén, třeba tomu bude rozumět víc... jinak pecka..:)

Velmi hezky a výstižně sepsáno, teď by ještě měla ČR zrušit krvavé Madlén stipendium na Glagowské univertsitě a nechat ji spadnout do propadliště dějin k zapomenutí.

Karma!

Ono i kdyby ve skutečnosti platilo to, co vy píšete ironicky, tak bych ani tak tvrdil, že nikomu nic nedlužíme.

Ti, co odešli, nějakou pomoc dostali, ale žijí někde jinde. Zde žijí lidé, kteří nikdy neodešli (logické - kdyby byli dříve odešli, tak by tady nyní nežili). Když neodešli, tak od nikoho žádnou pomoc nedostali, a proto ji nikomu nedluží.

Dejme tomu, že z Moravské Třebové, kde já jsem nikdy nebyl, odešel do Švýcarska, kde já jsem též nikdy nebyl, nějaký pan Doležal, kterého jsem nikdy neviděl, nikdy jsem s ním nemluvil, nikdy jsem o jeho existenci neslyšel a nic něm nevím. Z jeho odchodu jsem neměl žádný užitek, protože švýcarské franky jsem po něm nepožadoval a on mi také žádné neposlal (zcela logicky: proč by to dělal?).

Proč bych za takovýchto okolností měl kvůli jeho emigraci do Švýcarska, od které brzy z uplyne už padesát let, měl mít nějaké závazky vůči komukoli?

Pane Matuško, dal jsem mi záporný bod.

Cítíte Vy nějakou morální povinnost vůči lidem z jiných zemí za to, že v době totáče odešel do Německa Ludvík Spejchal? Toho vy jste s nejvyšší mírou pravděpodobnosti neznal, protože v bývalém Československu nás bylo patnáct milionů. Bydlel ve vedlejší vesnici z pohledu té vesnice, kde bydlela moje babička.

Já jsem se s ním pouze zdravil. Znal jsem jej od vidění, ale ani jsem nevěděl, jak se jmenuje. Zdravil jsem ho jako první, protože on byl asi tak o dvacet let starší, a on mi na pozdrav odpovídal, ale myslím si že také nevěděl, kdo jsem i když můj obličej znal stejně jako já jeho: věděl, že jsme se už třicetkrát nebo čtyřicetkrát pozdravili, ale nevěděl, kdo jsem.

Když jsem slyšel drb, že odešel, nevěděl jsem, kdo to byl, ale babička mi řekla, že to byl ten pán, kterého jsme jednou potkali v asi tak padesát kilometrů vzdáleném městě. Po tomto babiččině vysvětlení jsem už věděl, o koho jde.

Cítíte vy jako Zdeněk Matuška nějaký závazek vůči Německu za to, že přijalo nějakého Ludvíka Spejchala, kterého jste vůbec neznal a z jehož emigrace jsem neměl žádný užitek? Nebo snad cítíte kvůli Spejchalově odchodu do Německa nějaký závazek vůči někomu z Nigérie?

A pokud necítíte vy nějaký závazek kvůli Spejchalovi, tak proč bych ho měl já cítit kvůli tomu smyšlenému Doležalovi?