Pěkné.....žít tady, by to určitě nebylo tak jednoduché. Je zajímavé, že v Německu nemáte společnou řeč Němčinu i když vím, že se tam všude anglicky domluví .

To by asi nebylo. Pamatuju časy před pár lety - v době největší hysterie okolo uprchlické krize -, kdy jsem si myslela, že ty pohledy v pražském metru snad budu natáčet. Teď už se to ale zase uklidnilo. Moje babička měla na začátku hrozné obavy, že naše děti budou vypadat jako "cikáni" a že to pak budou mít s Čechy těžké. To už jsem od ní ale taky dlouho neslyšela, tak už to buď přestala řešit, nebo tím aspoň nestraší mě:)

My německy oba mluvíme - v práci, s německými přáteli, "venku"... Bez toho by to tu nešlo. Ale v době, kdy jsme se poznali, byla naší jedinou společnou řečí angličtina, která se mezi námi tak zažila, že už jsme u ní v soukromí zůstali.

Tez bych mohl vypravet ... Uz skoro 30 let ziji s native (Metis) - doma se bezne prepina mezi anglictinou, quebecois (francouzstinou bych to nenazyval), Cree a cestinou ... zajimave je, ze manzelka nejradej nadava cesky (naucila se to od me matky) a ja kleji v quebecois - nasledek "francouzske" zakladni a stredni skoly + zamilovani se do barvitych nadavek.

S jidly je to podobne - ja preferuji jeji "tradicni" kuchyni ona ceskou ...

No vidíte, napište o tom a pošlete mi odkaz! Pozitivních zpráv ze světa není nikdy dost!:)

Tož si počkáme na pokračování dejme tomu za dalších pět let.

Nicméně přeju, aby i do budoucna vše klapalo dál.

Taky by mě zajímalo, co tu asi budu psát za blogy za dalších pět let...:D Uvidíme. A děkujem!