a bude hůř, když to vidím co si dovolí a rodiče se ještě tetelí blahem...

Od učitelky jsem zažil nějaký druh fyzického trestu asi 10x. A to se většinou jednalo o to, že jsem třeba nedával pozor a bavil se se spolužákem. Jednou jsem dostal facku za větu, že naši republiku osvobodili Američané. Každopádně to nebylo nic, z čeho bych měl do konce vyučování zkaženou náladu nebo že bych pak přišel domů a v koutě kvůli toho brečel. Prostě to byl trest s okamžitým účinkem a byl klid. Nechápu dnešní dobu, kdy někdo odstane facku a v noci se budí hrůzou, jaké to neštěstí ho potkalo a druhej den je rodič ve škole. Takhle přecitlivělé za našich dob nebývaly ani holky.

Jen desetkrát ? To jste byl asi hodný školák.

V techto "pokrokovych" zemich jsou rodice rukojmimi svych deti. Pri slove napomenuti, nedejboze pohlavku za drzost staci kdyz spratek zvedne telefon a rodic jde do kriminalu.

.. a má od spratků pokoj, v krimu je klid, pravidelná strava a lékařská péče ...

No, v r. 1964 (ještě se učilo i v sobotu), si náš třídní uitel na třídní schůzce nechal pro naši nezvladatelnost od rodičů odhlasovat, že nás může tělesně trestat..

Třídní šprt , byl od něj pověřen, aby každý náš prohřešek zaznamenal do sešitku.

Po sobotní výuce si třídní pro sešitek přišel, a prohlásil"delikventi nástup" .

Poslušně a abecedně jsme se seřadili před biologickým kabinetem, kde nás bral po jednom a lískovkou, podle toho, kdo kolik měl záznamů učinil spravedlnosti zadost.

Doma si z nás určitě ani jeden nestěžoval, a ani se exekucí nepochlubil, protože by "koupil" ještě pár dalších.

Vzpomínám na tu tehdejší dobu i na p. učitele jen v dobrém.

Tak. Je zajímavé, že kantor, co nikdy nešel pro pohlavek daleko byl oblíbenější, než ten "hodný", co nám jen domlouval. A na výlet jsme chtěli jet s ním, protože to byl férový chlap a mimo školu super parťák.

Karma . . . .A řidič autobusu

Když moji přátelé před x lety emigrovali do Švédska, v prvních dopisech podrobně popisovali - pro nás nepochopitelný - přístup Švédů k dětem. Hned po vstupu na švédskou půdu se dozvěděli, že v této zemi se děti fyzicky netrestají. V případě, že by někdo na ulici viděl, že dospělý člověk uhodí dítě, nebo na něj řve, s největší pravděpodobností byl zavolal sanitku, protože by se domníval, že jde o nemocného člověka.

Švédové své děti milují, což je patrné na každém kroku třeba ve Stockholmu, kde jsou v centru obrovské parky s desítkami nejrůznějších atrakcí a sportovišť včetně umělých kopců na sáňkování a kde spolu koexistují všechny generace - od nejmenších dětí po seniory. Švédská metropole nabízí řadu možností, kde mohou děti trávit volný čas, jako je oblíbený Pipi dům, nebo skanzen, kde se zábavnou formou učí historii své země. Astrid Lingrenová i její Pipi punčochatá jsou dodnes za uznávané a milované celebrity, k tamním tradicím patří návštěva rodného spisovatelčina domu.

Navzdory tomu, že švédské děti nejsou fyzicky trestané, ale jsou s láskou opečovávané, vyrostou z nich spořádaní, pracovití a hodní lidé...

Tento blog je o něčem zcela jiném, než o výchově dětí pomocí fyzických trestů, ale najdou se i tací, kteří to nepochopí

Koukám, že tady pí. Jandová rozdává zase svoje moudra.

Ale k blogu. Ne nadarmo se říká " Jaké si to uděláš, takové to máš".... však ony ty uvědomělé maminy příjdou až jim synáčci přerostou přes hlavu úplně, a to nemluvím o tom jak se na ně ve stáří vybodnou úplně

Koukám, že Blažek je tu také

Ten kluk byl černoch a naštěstí i ten řidič, jinak bychom zase řešili rasistickou kauzu a bylo by protestní rabování

Karma.