Zdeňko děkuji za cennou radu.Takže čuňačinky ,nebo upír.Moje první kniha by se tedy mohla jmenovat "Čuňačinky s upírem"

Anooo! A já Vám pomůžu rozjet šikovnou prodejní kampaň!!!

Mě spolehlivě odradí přehnaný zájem, obdobně jako u filmů pozitivní recenze. Vždycky se mi líbily ty druhé...

Maruško, tak to nás takových bude určitě víc. Já jsem tak ráda, když na knižních regálech objevím pro sebe něco, co na první podívání vůbec nevypadá, že by to mohlo být ONO. A miluji tu chvilku, kdy se přesto začtu a najednou to ONO vnímám, cítím, je to tam!

Zdeni, zřejmě mám hluboké mezery ve vzdělání, neb musím kajícně přiznat, že jsem to nečetl. Leč nevadí, realita je lepší, i když dozajista zdaleka ne tak "šedě pestrá." Hezký den

Jane, jak píšu i o něco níže, o nic jsi nepřišel. Člověka až zarazí, co všechno se může stát bestsellerem, když se tomu udělá šikovná prodejní kampaň. Ale z pozice knihovnice jsem se naučila neodsuzovat žádnou literaturu, která má své čtenáře a potěší je. Jenže k tomu patří, že bych to měla mít buď přečtené, nebo alespoň vědět, o čem to je.

Nevím jestli je to věkem, ale knížku jsem si ani nepujcila, natož abych si ji koupila, o filmu nemluvě. Kdysi mě dost vzal Arthur Miller a jeho Obratník Raka :-) Jinak dobré knihovnické poctenicko, paní Zdeňko

Nadi, o nic jste nepřišla. Fakt je, že dnes kniha leží pokojně v regálku a sem tam po ní někdo sáhne. Ale před pár lety na ni byl dlouhatánský pořadník. A skutečně ji nečetly jen ženy.

Hlásím 150 odstínů bažin a okolí bez čtení 50sáti odstínů v knize, zato s Wilburem Smisem na klíně bloudím Jižní Afrikou, ale děkuju za knižní reportáž :D

Janičko, Tvoje (i vaše) bažiny musí být úžasné v jakémkoli počtu!

Já právě čtu zbrusu novou Ivanku Devátou: Kde spí lufťáci. Maso k obědu se tetelí v remosce a já čtu.

Zrovna 50 odstínů jsem nečetla, ale dvakrát jsem si cosi erotického do autobusu vzala. A celou dobu mi vstávaly vlasy na hlavě z představy, že mi někdo čte přes rameno.

P.S. Přečíst všechno, co máš v knihovně, to je ještě dobrý. Mě se jednou pacient zeptal, jestli jsem si osobně vyzkoušela účinky všech léků.

Klárko, účinky léků mě teda odbouraly!!! Kam se na ně hrabe moje knižní příhoda

Zdeňko, zmíněnou knihu sem nečetl a ani o její četbu nemám zájem, film sem neviděl a nestojím o něj. Takže můj diskusní příspěvek je totálně mimo mísu. Ale coby knihovnice jste jistě obeznámena s nově vydanými knihami, a tak se Vás chci zeptat, jestli u vás v ČR byla vydána "erotická trilogie" (tady ty tři knihy zde vyšly v letech 2016-17) jisté švédsko-české spiovatelky (abych jí nedělal reklamu, jméno neuvedu, ale dost jejích knih bylo vydáno i v ČR a zde ve Švédsku způsobila loni velký šrumec po svém vystoupení v české televizi). V případě, že u vás byla vydána, jak ji přijala kritika a čtenáři? Podle některých kritiků zde, se spíše než erotickou trilogii jedná o pornografii pro ženy (s tím osobně problém nemám, když existuje pornografie pro muže , proč by nemohlo existovat i porno pro ženy), a zajímalo by mně, jak se překladatel dokázal vypořádat s některými částmi vyprávění, protože některé intimní výrazy mají jazykové nueance, které jsou do češtině jenom obtížně přeložitelné respektive nepřeložitelné vůbec.

Dane, zřejmě máte na mysli autorku, na kterou poslankyně švédské Levicové strany Rossana Dinamarcaová podala - snad vloni - trestní oznámení. Ani nevím, jak to tehdy dopadlo.My pár jejích knih ve fondu máme, ale o Vámi zmiňované trilogii nevím, což neznamená, že nevyšla. Třeba některý čtenář diskuze bude vědět víc a informaci nám dodá.

U ranní nedělní kávy otevřu blog a jako první mě potěšil Váš článek. díky. Před lety jsem do knihovny také tuto trilogii pořídila, čtenáři se často po ní ptali. Pustila jsem se ze zvědavosti do čtení a je pravda, že první díl jsem shltla a pobavil mě. Líbil se mi styl vyjadřování, to, jak hrdinka vypráví o svých zážitcích, některé hlášky mě doslova rozesmály

Přečtu všechno možné, abych jako knihovnice měla přehled, jak píšete, ale s největší chutí sáhnu po knize, která se v knihkupectví nejčastěji nachází v sekci ,,Společenské romány".

Liběnko, nevím, jestli máte taky tu zkušenost, ale u nás po trilogii byla v letech, kdy čerstvě vycházela, obrovská poptávka. Čtenářky doslova honily jedna druhou, aby se na ně už v pořadí dostalo taky. Pořadník rezervací byl skutečně dlouhatánský. No a dnes tam knížky trpělivě čekají, jestli po nich někdo sáhne. Ne snad, že by se nepůjčovaly vůbec, to zase ne. Ale už to není ta mánie.

Jinak já momentálně čtu novou knížku Ivanky Deváté a mám připravenou detektivku od M. H. Clarkové. Prostě letní pohoda.

Kdo nekoná, ten o tom čte. A kdo koná, ten romány nepotřebuje.

Manželce těch 50 odstínů věnovala její kamarádka a žena to po pár stránkách znuděně odložila.

Jiří, určitě na tom něco je, ale věřte, že i zde jsou výjimky z pravidla!

Pamatuji, že oněch 50 odstínů šedi vzruší ženu daleko nejvíce, když do pračky s bílým prádlem strčí chlap černé fusekle z tržnice...

Jinak bezva blog po ránu, Zdeňko.