Otázka je co je ten lepší kapitalismus. Zatím se to v Evropě moc nedaří. Důvodů je hodně ale svádět to stále na "bolševiky" je sice populární, ale podle mne hodně zjednodušující.

Režim, kde chybí soukromé vlastnictví a soutěž subjektů je odsouzen k zániku. To určitě ví i Filip, možná i Skála se Semelovou, jen to nepřiznají. Kapitalismus se ale podstatně změnil, vlastnictví je často zprostředkované, soutěž je deformována, v politické rovině se objevily různé neo přístupy. Klasické politické uspořádání - souboj tradičních stran - má velké problémy. Posiluje manažerský přístup, státní mašinerie na rozdíl od soukromých fondů je většinou zadlužená.

Babiš jako symbol nové doby nemá s komunismem ani reálným socialismem nic společného. Proto se ukájet, že až zhyne KSČM a pro staré soudruhy si přijde zubatá, bude blaze - je nesmysl.

Plne s Vami souhlasim , osobne si jeste kladu otazku, jestli je horsi vladu jedne tridy glorifikovat a obhajovat, nebo se o to vubec nezajimat a i nadale korouhvit podle smeru vetru ...

Není hlavně pravdou, že z paměti jsou vytěsňovány nepříjemné zážitky. Spíše naopak. Fakt někomu zapomenete, že vás shodí ze štaflí, na které se budete muset znovu vyšplhat?

Socialismus, je cesta od kapitalismu ke kapitalismu. Ten je přirozený, doprovází nás od jeskyně po současnost. Jsou obrovské rozdíly pojmů - Budovat socialismus a trvrdě si vydřít , žitelnou - sociálně funční a svobodnou společnost. To je celé, zbytek je bludařství ...

Na "klíčovém" postřehu není nic klíčového. Platí totiž univerzálně, ne tedy jen pro komunisty.

Ale s Vaším závěrem samozřejmě souhlasím. Bohužel k tomu komunismu nás chtějí dostrkat stůj co stůj, ovšem nejsou to naši komunisté, kdo strká. Uvědomme si, kdo co dnes prosazuje. Některé nápady na hony činí totalitou a řadu komunistických blábolů snad dokáží i předčít.

Ano, bohužel i teď vznikají některé znepokojivé paralely s minulým režimem.

Já sioce souhlasím s tou nejostřejší kritikou komuismu, ale současně opatřím k lidem, kteří se domnívají, že se nelze ohlížet jen na hrůzy komunismu, nýbrž je nutné se mít na pozoru, aby sem nepřišly jiné hrůzy, které tady dosud nebyly.

Někdy mi připadá, že mnozí lidé se natolik vrací ve svých pohledech zpět a vidí jen to nebezpečí komunismu, že podceňují všechno ostatní.

Oni často vedou jen své vnitřní boje. Po třiceti letech od Sametu se cítí do té míry bezpeční, že se konečně chtějí očistit.