Díváte se na to velmi povrchně. Většinu spolků tvoří droboulinká seskupení lidí, kteří prostě potřebují "formálně existovat" - zahrádkáři, chovatelé holubů, včelaři, venkovští fotbalisti (trochu zvláštní, ale ze stejného ranku jsou dobrovolní hasiči a Sokoli), spolky, co vymýšlejí kroužky a akce pro děti, koncertní festivaly, péči o postižené děti... a další. Hodně jich taky zajišťuje sociální služby, většinou tam, kde selhává stát nebo samospráva - a tak jsou zaměstnaci pečovatelky, terénní pracovníci, sociální pracovníci, ale taky horská služba... holky, co vedou všelijaké ty mikrojesle. patří sem kluby turistů (co jak blázni zadarmo malují značky na stromy...prostě je ten neziskový svět trošku barevnější, než chcete vidět.

Jo...a pak je pár neziskovek, nad kterými lze jen kroutit hlavou. Je jich malé procento a bylo by fajn, kdyby jim stát přestal dávat své zakázky (dotace), ono je to totiž pro stát takto jednoduché. Ale házet kvůli tomu do pytle (potažmo odpadkového koše) celý ten sektor je takové jednoduché a populistické.

Výborně, karma.

Tak já jsem také členem jednoho z těch 92 878 spolků. Nechceme, aby nám za humny těžili docela arogantní a drzí "ranaři" štěrkopísek, protože by nás připravili o vodu atd. atd. Potřebovali jsme peníze maximálně na razítko a nějaké poštovné... to jen pro příklad.

Dobro pachaji lide vetsinou dobrovolne a gratis. Zlo ovsem je vetsinou nekym placene.

A ja se domnivam ze vim kym a odkud.

Je to zvláštní, ale nikdy jsem se nikde nedočetl, kolik procent peněz jde na "provoz" nadace, a kolik na pomoc potřebným.

Pokud by Vás to skutečně zajímalo, tak to najdete v každé účetní uzávěrce, která je dostupná ve veřejném rejstříku.

Zde autorem definovaná demokraticky nastolená diktatura funguje podle vzorce, že "zadarmo ani kuře nehrabe".