Zdeni, myslím, že spousta lidí se v tom našlaNa mě to přišlo v Luxoru na Václaváku, ale tam chtěli jen desetikačku. Paní u pokladny, kterou jsem zoufale prosila o výměnu mincí, se tvářila dost nevrle. Jakobych za to mohla, že si v peněžence neschraňuju příslušný obnos. Ale já jí chápu, někdo si tam vymyslí strojek a ona aby u něj fungovala...Navíc mají ty toalety schované až úplně vzadu, člověk aby si na ně bral kompas. Na ten výběr knížek jsem s takovou neměla dost času...Tak příště...Tobě

Děkuji moc

V Luxoru (na Václaváku) to mám vychytané tak, že si mezi prohlížením knížek dám v té jejich kavárně kávu a od obsluhy pak obdržím žeton, který mě pustí na WC, ale to kafe si fakt nedávám kvůli možnosti použít pak zdarma toalety

promiň, ale směju se jak blázen. jsi vtipná

Děkuju, Zuzanko, je moc příjemné, když se mi lidi smějí

Pěkný den Ti přeji!!!

Když už člověk kříží nohy, není čas hledat levnější. Ale na co kulturní program, to by ten vlak ujel všem.

Klárko, kdyby angažovali mě, tak by při mém pěveckém talentu byli zákazníci vyčuraní dřív, než by stáhli kalhoty. Sice nepříjemné, ale vlak by stihli.

Na drahotu pražských WC jsem bohužel zvyklá, proto mne mile překvapí ceny jako 5 Kč na malých nádražích v jiných městech. To si skoro říkám, jestli nejít rovnou dvakrát, když je to tak laciné.

Pěkný blog, Zdeňko, záchodová tématika je nevyčeratelná.

Děkuji, Pavli Vzhledem k těm zvyšujícím se cenám začínám doufat, že do budoucna nahradí čurání třeba odpařování. Proč by ne, věda pádí mílovými kroky.

Pobavilo

Děkuji

O pouštění vody na záchodcích v zahraničí a vůbec záchodových historek se mi teď vybavilo...

Málem jsem se smíchy dusila

Je fajn, že toto téma můžeme každý vylovit z vlastních zdrojů a smích se dostaví zaručeně!

Záchodové historky, to bývá vděčné téma. Když jsem před lety propadla kouzlu zahraničních poznávacích zájezdů, nejvíc mě ze začátku děsily právě ty záchody- všude jiný hejblátka, čudlíky, čidla a jiný vychytávky... Kolikrát jenom přijít na to, jak pustit vodu! Divím se, že jsem to přestála bez nehody.

Ale zase na druhé straně... taková menší nehodička, hned je o čem psát

...clovek by musel vypit pul litru vody, aby si za ty prachy poradne uzil..." - tak to me mooooc pobavilo

dik za smich po ranu - to je dobrej start!

Není zač, Marku, pondělní ráno by nás mělo nakopnout, tak jsem mu do toho chtěla trochu zafušovat.

Vysvětlení všeho, co jste tam zažila, je snadné - jak jste si všimla, toho "divného" člověka, tak vězte, že to nádraží je rejdištěm feťáků, alkoholiků a jiných všech možných pobudů, kteří toalety využívali zcela jinak, než byste asi čekala. Nic jiného, než co nejvíce těmto individuím vstup do toho prostoru znepříjemnit, asi železničáře nenapadlo. A ta cena není nijak přehnaná, jděte na toaletu někam do turisticky profláknuté pražské lokality a budete na patnáct korun na nádraží se slzou v oku vzpomínat...

To máte pravdu. Však já vím, že najít nějaké dobré řešení je asi nesplnitelné. Jen to člověka na poprvé zaskočí.

To víte, mimo velká města to mají hlavně pánové snadné, odskočí si za nejbližší zeleň a mají vystaráno. Teď aby si ty keře vozili do Prahy s sebou.

Zdeňko, zážitek je to opravdu tristní. Člověka to úplně odradí aby někam jes zdil No jo, "v Praze je opravdu draze" - jak říkávaly naše babičky, "švábi tam lezou po podlaze..." Ach jo.

Taky jsem se tomu pak zasmála. Jsou to zážitky. Nejhorší je ten sestup do podzemí, když má člověk naspěch a vlak už mu funí.