Není třeba se navážet do blogerky v podstatě má pravdu, ovšem problém je někde jinde za a) u rodičů protože každý rodič si myslí že jeho dítě je téměř geniální a pokud má peníze dokáže dostat svou i poněkud hloupější ratolest na VŠ za b) nedostatky vidím v systému- ve školách kvalfikovaní učitelé vidí zda žák má naději úspěšně projít vzdělávacím procesem a jsou mnohdy tlačeni řediteli škol aby nechali projít i žáka s daleko horším prospěchem a střední a VŠ školy by neměly přijímat ke studiu žáky kteří na to evidentně nemaj a zase jsme u peněz, pokud by to fungovalo tak by se mnohé dítě dostalo do učebního poměru a vyřešil by se nedostatek řemesel ovšem naše dětičky jsou vesměs vedeny k pohodlnosti a lenosti zejména ty děti jejichž rodiče maj dostatek finančních prostředků a známostí. a za c) ministerstvo školství by se mělo zamyslet na případnými umístěnkami kde by absolvent musel povinně nastoupit na dobu cca 5 - 10 let tam kde je potřeba, možná by to vyřešilo nedostatek VŠ v jednotlivých krajích protože pokud stát poskytuje studentovi VŠ vzdělání zdarma tak může požadovat aby student vrátil vynaložené náklady zpět státu a pokud nechce tak by měl nemalé náklady uhradit z vlastních prostředků tak jak je to běžné na celém světě

Tak u určitých oborů typu lékař nebo učitel (kde většinu zaměstnanců financuje veřejný sektor) si ty vaše "umístěnky" v nějaké podobě představit dovedu

(byť dobu 5-10 let považuji za příliš dlouhou). Někde to ale není technicky moc reálné.

K vysoké škole mé děti ještě nedospěly, ale co se týče gymnázia, tak syn se dostal na 8 leté, teď je v sekundě, vidím v tom 2 nesporné výhody, za prvé starost s rozhodováním, jaký obor by chtěl v životě dělat, se odsouvá až mu bude 18 let, kdy bude mít jistě lepší představu než ve 14. A za druhé odpadá slabší část žáků ze základky, kteří akorát vyrušují a snižují úroveň výuky, na gymnáziu jsou si co do schopností více rovni a musí se víc snažit, z premianta na základce skokem klesnul na gymplu do horšího průměru a poprvé zjistil, že to jaksi bez domácí přípravy jako doposud nejde. Za rok půjde dcera taky zkusit přijímačky na gymnázium a doufám, že je zvládne, kromě výše zmíněných důvodů jde i o únik ze současné třídy, kde bují šikana, jí se sice osobně netýká, ale prostředí to není zrovna příjemné. Na tom gymnáziu šikana prakticky neexistuje.

Plně s Vámi souhlasím. Bohužel můj syn zůstal v 6. ZŠ, a to, co ve třídě "zbylo" po odchodu na víceletá gymnázia je povětšinou ten nejhorší póvl. Šikana, jak z praku, učitele v hodinách není mnohdy slyšet přes překřikující se "děti". Úroveň výuky zoufalá, pokud se dá vůbec o nějaké mluvit. Moc se budu snažit, aby se dcera dostala (díky svým vědomostem) na víceleté gymnázium, u syna, díky ADHD, to možné nebylo

Celý ten článek je blábol, výkřik do tmy. Popisujete vyrobený problém, bez návrhu řešení, bez nápadu, vozíte se po "tupých vysokoškolačkách". Mimochodem, jestli Vám chodí na pohovory takovýto materiál, tak máte problém s HR. Možná by příště mohla kandidátky vybírat Vaše téměřgeniální dcera.

Jak jsem pochopila z popisku pod jménem, žijete zřejmě z reklamy na webu a tady si děláte propagaci svého byznysu. Ale co, špatná reklama, taky reklama.

Až na malé výhrady (např. ohledně toho, že VŠ údajně opouštějí ti šikovnější) souhlas a karma.

Proč by vysoké školy opouštěli ti šikovnější? Jak jste na to přišla? Protože mám známé na VŠ, 6 let jsem tam učil a nyní učím na gymnáziu, myslím si, že prostě došlo k saturaci poptávky, ubyli takoví ti, co si školu dodatečně dodělávali v XY letech apod. Jinými slovy výrazně poklesl zájem o kombinovanou (= dříve dálkovou) formu studia. A problém toho, že je strašně moc studentů, hledejte primárně ve financování (peníze se dávají na hlavu). Většina VŠ nabere každého, kdo jde okolo a ukáže maturitní vysvědčení, aby vzápětí po 1-2 semestrech se jich ve velkém zbavila... část dokonce odchází sama.

To znám v 1990 nás začínalo 50 a ke státnici dospělo jen 25. Většina nezvládla 1. dva roky. Někteří šli na jiný obor a také nám přišli z ČVUT, kde to nezvládali a zase odešli, protože tady to také nezvládli.

Syn měl z přijetí na prestižní gymnázium v Říčanech větší radost, než my.

Ve vaší práci se setkáváte výhradně jen s lidmi, kterým něco zoufale nejde. Kdyby ta studentka měla na administraci projektů stejný talent jako vaše dcera, nikdy se o ní nedozvíte.Celý váš článek je prostě argumentační podvod. Z velmi specificky vybrané části usuzujete na celek. VŠ jazykem se tomu říká nereprezentativní vzorek. Kdybyste tohle předvedla u přijímaček na humanitní studia, kterým máte tu drzost říkat flákárna, tak vás z nich vyrazí pro celkovou hloupost. Jestli se ti vaši spolužáci ze střední školy, které označujete za tak inteligentní, nacházejí na téhle úrovni, no tak to teda potěš.

Stěžujete si, že někteří absolventi humanitních škol jsou radikální se svou jedinou pravdou a pak se od vás dozvíme, že jediný smysl studia VŠ je profesní úspěch (touha po poznání jako takovém neexistuje, že), že je vysokoškoláků příliš mnoho (zřejmě by VŠ měly být přístupné jen uzounké elitě, ano, to bude lepší) a že ostřílený podnikatel je něco jako nedostižný vzor (o těch zkrachovalých nebudeme přece mluvit) a tak dále a tak dále... Gratuluji.

Je pravda, že úroveň vysokých škol rapidně poklesla.

Máte srovnání? Studoval jste 2 podobné/stejné vysoké školy s odstupen 20 let? Já ne ... a netroufl bych si to tvrdit. V mém oboru (IT) bych si naopak troufl tvrdit naprostý opak ... co nás učili na VŠ se dnes dozví středoškolák ...

Život je prostě složitější než tabulky - já například jsem vystudoval při zaměstnání jistý humanitní obor VŚ, který mi byl k něčemu asi 5 let, a pak už jsem se k němu nevrátil a všechno, co jsem se naučil, mě naučili na ZDŚ nebo na gymnáziu - češtinu, základní přehled a několik jazyků aspoň nějak /ruština mi pak nebyla k ničemu celý život/. Jeden můj příbuzný studoval gymnázium a dva roky jakousi nástavbu a kvůli psychickým problémům je v invalidním důchodu a nedělá nic už asi 10 let. Jeden můj syn sice vystudoval gymnázium a jistý humanitní obor, ale zatím mu to k ničemu nebylo, živí se příležitostnými brigádami a přežívá díky mamince stejně jako zmíněný příbuzný, obě matky jsou v důchodu - a ejhle: ani jedna nemá VŠ a jedna pořád pracuje, přsto uživí své syny, kteří nejsou schopni se uchytit, ač žijí ve velkých městech. Oba muži jsou ve věku asi 35-40 let. Takže faktor život hraje svoji roli, myslet si, že někoho zachrání VŚ, když na to nemá, je iluze rodičů.

Souhlas, ale papír je papír. A bohužel stále je často víc než znalost!