Nechápu o čem vlastně autorka píše, v zahraničí ( v té kulturně na výši tz. na západě) jsou velké obchody zavřeny každou neděli a nikumu to nevadí. Jsou na to zvyklí a mají nakoupeno a neděli nechodí se vyprdět do "Kauflandu" ale chodí do kaváren a restaurací( v česku do hospod).

Kolika lidí jste se ptal, že si troufáte tvrdit, že nikomu to nevadí. Omezování svobody vadí mnoha lidem i na tom vašem tzv. vyspělém západě, který už má k totalitě blíže než my.

Vůbec nechápu jak ti naši předci mohli přežít když za socíku se krámy zavíraly v pět a o víkend byly zavřené úplně Co lidi jedli a co chudáci děti jistě byli podvýživené.

Jo to dnes je dobře, klidně i v půlnoci když dítě se vzbudí a dostane chuť na kinderbuchtu,. mamka radostně zaběhne do Tesca. Kdepak dneska hlad nehrozí, tedy až na těch pár svátků

Njn, kdysi musely mámy a otcové používat hlavu a plánovat co jak dělat. Dnes mohou tak nějak na spoustu věci kašlat, páč v marketu se to sežene... Navíc "nákupní" kultura, kdy se celé víkendy tráví procházením letáků a projížděním nejrůznějších nákupních center také není k zahození. Prostě degenerace je na postupu a používání mozku přepych...

Paní Šichtářová, rád Vás čtu a většině Vašich příspěvků fandím. Ale čas od času se Vám povede "perla", podobná tomu, co jste napsala teď.

Přece jen jsem chlap a technicky založený a tak ten příměr s vypadlým jističem/proudovou ochranou a potřebou konzultace mi přijde hloupý. Stejně tak, že Vám přes noc zcela rozmrznul mražák a v lednici se vše zkazilo... Možná Vás to překvapí, ale v dnešní době existuje i vymoženost zvaná prodlužovačka a tak když vypadne jedna fáze nebo jeden jistič, lze s úspěchem přes prodlužovačku připojit lednici na jiný okruh/jistič.

Jestli to byla jen snaha, jak zdramatizovat nemožnost nakoupit v supermarketu, tak dám několik dobrých rad: benzínky, restaurace skýtají docela slušný výběr jídla pro nouzové použití...

Pokud to celé má navodit atmosféru nezbytnosti supermarketu, aby fungovaly denně, tak je to taky hloupé. Máme několik sousedů (tuším Polsko, Rakousko a Německo, kde se ctí neděle a svátky), kde nikdo neumírá hladem, že nemají otevřeno jako u nás. Dokonce si myslím, že by nám to jako obyvatelům ČR prospělo, kdyby bylo otevřeno jen po-pá a v sobotu jen vybrané obchody pár hodin ráno. Lidé by museli přemýšlet, jak ztrávit čas jinak než na nákupním molu a možná by vzali děti do přírody a za kulturou. Pak bychom snad ani nemuseli být čím dál více konzumní společnosti.

Vzhledem k tomu, jaký názor máte třeba na porody či svobodu, mne tento článek docela zklamal.

Napsal jste to krásně.

Paní Šichtářovou jsem docela rád četl.

Ale poslední dobou...

Vážený pane Vyskočile,

reaguji na Váš názor: "Vy osobně by jste (jenom poznámka, správně je byste) byla ochotna pracovat a víkendech a o svátcích?" takto:

a Vy nejezdíte o víkendu s rodinou na výlet? Vlakem nebo autobusem? A jestli na autem, tak si načerpáte už v pátek? A jestli jezdíte na výlety, tak si hrajete na české dovolenkáře za socialismu a veškeré pití a jídlo si vozíte s sebou? A to, jestli máte děti, upřete jim o víkendu i zmrzlinu? No a pak znám ještě vyšší level - co kdyby zaměstnanci všech elektráren také měli přes víkend volno? (Nemluvím o záchranném systému - to je něco jiného.) Hloupé? Fakt? A zaměstnanci vodáren, řidiči MHD - od všech nakupujete a za to platíte...

Zkuste, prosím, nad tím svým názorem trošku popřemýšlet. Děkuji Vám.

Josef veselý

Bylo zbytečné rušit RVHP (pro mladší: Rada vzájemné hospodářské pomoci ekvivalent EU za socialismu), stačilo na EU v ní počkat.

Spíš ji transformovat do EU. Bylo by to jednodušší, než budovat stejný (v mnohém ještě horší) systém od začátku, jako se to v EU dnes děje.

Kdyby bylo podle mého, spoustu svátků jako den pracovního volny bych zrušil. Nechal bych Vánoce, Nový rok (spíše z praktických důvodů), Velikonoce a 8. květen jako Den vítězství v 2. světové válce.

Zbytek by si mohl každý slavit, či neslavit dle libosti - ovšem bez nároku na státem nařízené a placené volno. Posuďte sami:

1. květen: vsadím se, že drtivá většina obyvatelstva už ani neví, proč se Svátek práce vůbec slaví. My dřívěji narození si pamatujeme "dobrovolně povinnou účast" v prvomájových průvodech za kolektiv svého zaměstnavatele/školy a taktéž povinné mávání směrem k tribuně s přítomnými stranickými potentáty.

Když popátrám ve vyhledávači, vyplivne mi tento jakousi odborářskou demonstraci za vyšší mzdy (jak jinak!) na konci 19. století v Chicagu, která se ovšem trochu zvrtla a přítomní odboráři dostali na budku ve větší míře, než malé. Dnes si ovšem na tuto událost nikdo nevzpomene, prvomájové průvody už rovněž vyšly z módy a tak se v tento den potká stále řídnoucí skupinka starobolševiků na Letné/na Výstavišti a se slzou v oku vzpomínají na časy, "kdy (jim) bylo lépe". Občas nějaká skupinka "anarchistů" hodí dlažku do výlohy McDonalda, případně se někde poperou s mladými nácky a to je tak vše. Naprosto zbytečný svátek, zrušit!

5. červenec příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Oba tito bratři ze Soluně přinesli s sebou písmo, tzv cyrilici, která se ovšem u nás nechytla(na rozdíl od Ruska), bo píšeme latinkou, od Husovy reformy dokonce bez spřežek a s nabodeníčkami (později háčky a čárky). Jako exkurz do historie hezký, ovšem netuším, proč by se měl odehrávat doprovázen ještě větším utlumením již tak prázdninově dokonale utlumené ekonomiky a vnášet nepravidelnosti do pracovního cyklu.

6. července upálení Mistra Jana Husa. Dodnes kontroverzní postava, která rozděluje národ na ty, kteří ho uznávají jako reformátora v té době již značně zkostnatělé církve,

(pokračování) a na kritiky, kteří mu nemohou zapomenout jeho konfrontační styl a že byl spíše rozeštvávač, než sjednotitel. Jinak platí to, co u předchozího svátku: nevidím jediný důvod, proč kvůli vzpomínce na tohoto pána zastavovat kola ekonomiky.

28. září zavraždění svatého Václava, o kterém většina Pražanů ví jen, kde má sochu, protože si u ní dávají srazy s mimopražskými (kteří v Praze jinam netrefí).

Jinak je zarážející, že se neví, kterého roku byl Václav svým bratrem Boleslavem I. zavražděn. Bylo to 935, nebo ještě 6 let předtím? A bylo to vůbec 28. září? A není lepší tento svátek rovněž vypustit?

28. října vznik Československého státu. Tak to je skutečná pikantérie. Oslava státu, který přestal existovat 31.12. 1992. Stát, kterého od samého počátku provázely velkohubá prohlášení tehdejších politiků - viz "Jsme jeden národ československý", což muselo příšerně na...štvat 2 miliony Němců v českém pohraničí, kteří nám to o 20 let později pěkně spočítali za přispění jednoho našeho nejmenovaného spoluobčana z Braunau am Inn. My jsme jim to později spočítali taky, ale otázka zůstává, zdali k oběma vzájemným zúčtováním vůbec muselo dojít.

Československo byl stát, ze kterého Slováci dvakrát zdrhli (a dodnes někteří období po prvním zdrhnutí oslavují), kdykoliv k tomu byla příležitost. Nebylo to období, na které by bylo možné být dnes jakkoliv hrdý. Raději zapomenout!

17. listopad má dva významy. Ten mladší význam mám ještě v dobré paměti a narozdíl od předchozích se domnívám, že tady je co slavit. Ovšem je třeba připomenout: 17.listopad 1989 připadal na pátek, tedy den normálně pracovní. To nejdůležitější se odehrálo v jeho večerních hodinách, zbytek se upeklo přes víkend. A od pondělí 20.11. už to jelo velice rychle...

Zaměstnanci mají nárok na měsíc dovolené dle zákoníku práce a dále na placenou dovolenou o státních svátcích. Vzít si volno, jak Šichtařová navrhuje, znamená připravit se o placené volno. Zaměstnavatel by v tomto případě musel dát volno povinně placené a to by patrně pak vyžadovali všichni zaměstnanci supermarketů. Jiný režim platí pro určité profese, nepřetržitý provoz. Ti kdo pracují o svátcích mají nárok na náhradní volno anebo pracovní příplatek. Markéta Šichtařová si nemusí vydělávat manuálně, a když by měla být prodavačkou v supermarketu, tahala tam těžká břemena, často těžší, nežli povoluje legislativa, asi by hovořila trochu jinak. Dřív tady žádné Hornbachy, nevím, na co jí radil kvůli jídlu Hornbach, projektový hypermarket, z jejich produktů by se moc nenajedla. Když jsou otevřené restaurace, mohla si celá rodina vlivných českých ekonomů dojít na společný oběd, nejsou zas až tak drahé a jejich rozpočet by to nezatížilo. Ale namísto toho nechala autorka děti hladovět a dala se do psaní dalšího brblacího blogu.

A přesto je hodně, myslím že i většina prodavaček s odrostlými dětmi, které nadávají, že o svátcích nemohou pracovat, neb příplatek za práci o svátcích byl dobrou nadstavbou jejich mzdy.

A kterým se práce o svátcích nelíbí se nabízí neskonalé množství jiných pracovních příležitostí. Zejména ve větších městech...o Praze a Brně, ani nemluvě.

PS. Naprostá většina hypermarketů, umožňuje pět týdnů dovolené, zkrácené pracovní úvazky i nižší, jak čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu s nadstandardními mzdami. Takže nějaká nářky na ně nejsou objektivně na místě.

Sakrblé, to jste u vás doma jak Šípkové Růženky, že se vám stihlo zkazit jídlo v mražáku.

sakrblé, brala jste ve škole nadsázku, ironii, ...?

Kolik hodin to bylo bez elektriny? Crcici voda z neotevreneho mrazaku bez elektriny od vecera do rana se mi nejak nepozdava... I ty nezdrave vyhlizejici potraviny v lednicce, ktera nebyla otevrena... jidlo vydrzi i nechlazene dost dlouho.

Vzpomínám, jako dítě jsem chodil na nákupy třeba i v neděli. Pravda, krámy tenkrát byly zavřené, ale pan Krejčí, jeden z posledních majitelů obchůdků sice vždy hudral, když se mu zaťukalo na dveře, ale prodal. Matka zjistila, že nemá například sůl a tak mi napsala na papírek mimo soli i něco navíc, co sice momentálně nepotřebovala, ale aby pan Krejčí měl tržbu. A podobně tomu bylo i u Šmahelů, Šulců. Jenomže pana Krejčího znárodnili, ke Šmahelům přijeli milicionáři s náklaďákem, do něj naházeli vše co v krámě bylo a odvezli to za městečko do zatopeného lomu. Nespadlo tam vše a tak my děti jsme prolézali svahy a sbírali. Měli jsme doma pak šmolky snad na sto let.

Ale už nikdy jsem nechodil ťukat na dveře krámu v neděli, protože pak už nikdo neotevřel.

Nebojte, zase "bude líp"... Až padnou malé krámky, rozbují se na vesnicích dotovaný řetězec, který jen náhodou bude ve svěřenském fondu pana premiéra...