Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Takže když mi dojdou drobné, musím si nejprve rozměnit v bance, abych si u Vás mohl nakoupit ?

1 6
možnosti

Proč? Co svým příspěvkem míníte? Napsala jsem něco takového? Drobných mám dost, případně mi je doplní vedoucí z trezoru.

0 0
možnosti
Foto

Jani, normálně tě obdivuju.R^ Pokaždé, když stojím v některém z marketů, přísahám si, že bych za tu pokladnu nevlezla ani za nic. Jako bývalá prodavačka bych to přesto nedala. Ještě dnes mě děsí ve snech dlouhé fronty, nefungující pokladna atd... máš můj obdiv. Tož tak!;-)

2 0
možnosti

Víš, Jíťo, jako vždy je to v lidech. Já osobně jdu nakoupit jednou za týden, naložím košík a vybírám si nějakou jalovou dobu, nejspíš okolo poledne, kdy vím, že v obchodě není moc lidí, protože taky fronty nesnáším. Ale chápu, že ne všichni lidi si čas nákupu mohou vybrat, když třeba chodí do práce. Jen nerozumím těm, kteří v exponovanou dobu, u nás mezi 15. až 18. hodinou, přijdou koupit jeden banánek v čokoládě a ve frontě si stěžují. Jako ženská však chápu ty, kteří přiletí jen pro kostičku droždí nebo jednu cibuli (fakt, útrata jedna koruna), to se stane, že zrovna něco doma chybí. Už znám ty tváře, chodí denně, vždy nákup maximálně do stovky a stěžují si na fronty. Ale taky znám maníka, který se na pokladnu dovalí večer za deset minut devět (v devět zavíráme), nákup rozdělí na tři části, aby mohl platit stravenkami (max do 500 Kč), za ním se nakupí pět až sedm opozdilců, co zrovna kupují jednoho nanuka, a jsem ráda, že pokladnu opouštím v půl desáté; když pak musím ještě spočítat stravenky, lístky od lahví, tržbu (a ten čas, takto strávený, se mi už do pracovní doby nepočítá). Avšak nestěžuji si, dala jsem se na tuto práci, jako důchodkyně, dobrovolně. Po šesti měsících ale stačilo. Třeba včera večer mi dal manažer vědět, že dneska mám odpolední, neexistuje rozpis služeb, nemohla jsem si dosud naplánovat vlastní čas. Měj se!

2 0
možnosti

Já, při vědomí si jaká to je práce, vždy slušně pozdravím, nabídnu drobné,odstraním rychlostí blesku nákup do košíku , resp.tašky a opět s pozdravem odcházím, jiní to mají jinak, jak se praví v pořadu mistři zastavárny. Keep smilling pani pokladní!!!

1 0
možnosti

Jejda, pane Korecky, Vás bych ráda měla jako zákazníka. Když už nemohu udržet ono smilling, tak si říkám: "Buď lepší....!". Víte, vzala jsem tuto brigádu v důchodu, protože jsem celý život pracovala v kanceláři a bezpochyby ve mně dřímaly geny prababičky, která měla na vesnici obchůdek. Tak jsem si to vyzkoušela, za 90 Kč/hod. hrubého. Taky zkušenost.

1 0
možnosti

Díky, jedna moje známá dělala taky v nějakém Albertu a psala mi děsivé zprávy, jaké to je - ta vaše je taková mírumilovná. A lidí je nepřeberně druhů - nekonečně mnoho, každý žije po svém a někteří tak, že přemýšlejí, jak druhého okrást aspoň o korunu, jiní zase klidně utrousí tuzéra.

1 0
možnosti

Pane Libeňský, uvěřte známé. Není jen potíž v práci pokladních, vidím, že je problém v Albertu. Velmi špatná, ne-li žádná práce se zaměstnanci, pak se diví nad fluktuací. U nás je manažer ve výpovědní lhůtě, lhostejnost a anarchie. Takže nelituji, že mi už končí dohoda o provedení práce. Práce, která se mi líbila. I s těmi "lidmi", coby zákazníky, bych se smířila, ale když si nemohu vážit nadřízených, je to zlé.

1 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS