Byl jsem jeste na houbach. Jsem rocnik 1963

70 leta si pamatuji.

Věřte mi, že jsem napsala naprostou pravdu, tak jsme ta poválečná léta prožívali. A byli jsme opravdu upřímně vděčni našim osvoboditelům za to, že skončila německá okupace a následně válka, že naše republika byla opět svobodná. Kdo si sám nezažil strach z udavačů, z řádění německých esesáků, a pak z blížící se fronty, z náletů a schovávání se v krytech a sklepích, nepochopí. Co následovalo - to už je zase jiná kapitola.

Snad k doplnění. Kult osobnosti měl neuvěřitelnou sílu. Vzpomínám na Rumunsko, kde jsem se chopil místních novin - Číst se to nedalo, (zvláštní řeč), tedy fotky. Neuvěřitelné - všude N. Ceaușescu ! Před kombajnem - za kombajnem ... Nyní běží v TV - úctyhodní lidé, Zikmund a Hanzelka. Mluví i o cestě přes Východní zemi vyvolenou - Ona Tajná zpráva č. 4 ! Popisují neuvěřitelnost zbídačených poměrů a totální nehospodárnost. Oni to dělali, jako mladí blbci, aby naše republika se nedostala do identických poměrů ! Se zprávou ostudy kopec .Na konci 60. let se angažovali při pokusu o reformu komunistického systému, poté nesměli cestovat ani publikovat. ! Podobně Emil Zátopek, dělník vrtač, bydlící po staveništích v maringotce - (Sranda, kdy legendu šli hledat západní novináři) ...

Bez emocí sděluji, že se našim komunistům divím, když jsou srovnáváni s NSDAP. A.Hitler a V.Stalin jsou bratranci zla - měrnou jednotkou propagandy. Cíl je stejný - Uchopit moc. Adolf pro rasu vyvolenou - Generalisimus pak pro celý svět, (který on řídí). Pak příšernosti - Genocida , kterou Stalin rozvinul do řad vlastního národa ! Klement Gottwald, zcela pod vlivem, odsud kořeny alkoholismu. Říká se - Zaváhal pouze nad M.Horákovou - napral se a podepsal. Můj otec pravil - 50 léta, šílenost ! Někdo v noci zvoní - Proboha, kdo jde, fašisté již přece byli odsunuti a poraženi !

V rodinném albu máme jednu fotografii z besídky v mateřské škole. Je to skupinový snímek dětí v několika řadách, uprostřed s Dědou Mrázem v beranici s bílou kožešinkou, na které se skví pěticípá hvězda. Za dětmi jsou na fotce vidět dva portréty státníků - Gottwalda a Stalina. Vzadu na fotce je tužkou připsané datum -

3. prosince 1952.

Před několika lety jsem si všimla, že ve stejný den, jako vznikla zmíněná fotka, byl vykonán rozsudek smrti nad odsouzenými v procesu s Rudolfem Slánským. Heda Margoliová, vdova po popraveném Rudolfu Margoliovi pak ve své knize napsala: "Tehdy se proslechlo,že po vykonání rozsudku byla těla popravených zpopelněna a popel předán dvěma příslušníkům Státní bezpečnosti k odstranění. Řidič tatraplánu prý tehdy zažertoval: ́Tohle je poprvé, co v mém autě vezu čtrnáct lidí, nás tři a těch jedenáct v pytli... ́

Kousek za Prahou začala kola vozu klouzat po náledí. Bezpečáci vystoupili a roztrousili popel po vozovce."

Tak to nevím, paní Bláhová, ale vzpomínám si, že přenos ze soudu s obžalovanými (při procesu se Slánským) tehdy u nás v N... vysílali ve všech amplionech obecního rozhlasu, Byla zima, já jsem seděla venku na schodku u dveří a ptala jsem se maminky, proč se ti obžalovaní vůbec nebrání a se vším souhlasí. A ona mi tenkrát řekla, že také neví, ale ať to raději neposlouchám a jdu domů, že je to velmi smutné. A že neví, proč to obecní rozhlas vůbec vysílá.

Pani Pantlikova, mam k Vasemu blogu (nepodstatnou) pripominku. V dobe, kdy jste navstevovala tehdejsi mestanku (v roce 1953 uz na internate v Brne, tzn, nejpozdeji od zari 1952) nebyli jeste ucitele a ucitelky soudruzi a soudruzky. To i nabozenstvi byl jeste normalni vyucovaci predmet - alespon na skole narodni (1. - 5. trida).

Na navstevach ruskych filmu bylo pro nas nejhezci, ze odpadlo vyucovani. Krome valecnych filmu (Pad Berlina byl pristupny az od 14?? let, na ten me propasoval muj starsi bratr) si vzpominam i na povinny film Velrybarska lod Slava.

Náboženství jsme měli ještě v r. 1952. Ovšem ne katolické.

Od r. 53 již soužky a souzi učitel-ky/é.

Film Tichý Don jsme shlédli, leč učitelstvo se zděsilo scén pro oko nedospělého žactva nevhodných (tedy, jak soudruh a soudružka ...) a na další díly už nás nevzali.

Ano, to jsme tehdy (jako děti) bohužel ještě nevěděly. Manipulace - to už dnes asi "neexistuje..." (Média).

Věděli - nevěděli, to záleželo i na rodičích.

Vsechny deti milovaly prece, Staliny, Hitlery, Gottwaldy, kdyz byli zobrazovani s ditetem v naruci, predavajicim mu kvetiny.

Ti krveziznivi diktatori mueeli prece v ocich verejnosti vypadat trochu lidsky. A holcicka v bile bluzicce byla tim nejvdecnejsim tematem.

Pokud tedy uvidíme nějakého politika s dítětem v náručí, předávajícím mu květiny, lze to považovat za neklamné znamení, že se jedná o krvežíznivého diktatura?

Díky, pane Ježku, za poznámku...

Zajímavá a hezky napsaná vzpomínka