Ten problém není ve stáří. Já dnešní době taky nerozumím. Vyspělá civilizace možná nespěje k blahobytu, ale ke svému sebezničení. Nechápu to, kde se stala chyba. A nebo jde vývoj správným směrem a jenom já se mu nedokážu přizpůsobit?

Jsme minimálně dvě, Pavli

To je v pohodě, jste prostě jen normální Mám to podobně a myslím, že k tomuto pohledu postě časem člověk dojde. Je to prostě normální zrání (citát z filmu "Vrať se do hrobu")

Poslední roky mám velký problém s tím, že něco potřebuji/ např. obměnit šatník do práce / a přes všechny ty obchody odcházím s prázdnou. Jsem asi mimořádně náročná, ale nechápu kdo to kupuje. Materiály strašné, střihy taky. Vždy koupím něco jen pubertální dceři, té totiž sluší všechno. Ale já nebudu mít za chvíli co nosit. A když už mám pocit, že jsem měla štěstí, tak svetr je za chvíli samý žmolek, rifle seprané a nohy naopak modré od barvy, zimní bunda rozpáraná ve švu .No nevím, věci co mně šila kdysi mamka se daly nosit léta a mám je doteď schované. Takže spousta věcí, ale žádná kvalita.

Ano, souhlas.

Hezký večer

Zuzko, myslel jsem, že jen my muži se zpotíme při zkoušení v obchodech, vlastně do těchto většinou ani nechodíme a necháváme na ženách naše oblékání

Byly doby, Horste, kdy jsem manželovi nosila z obchodu oblečení. Už to nedokážu. A tak čeká, až syn vyřadí obleky a je to...

Hezký večer

Mam to take tak, navic me neskutecne irituje reklama, jak uz tady ostatne nekdo zminil, ma na me presne opacny efekt - a just si to nekoupim ! Jinak myslim, ze to primarne neni vekem, ale tim, jake ma kdo priority.

Koukám, že jsem asi taky stará. Věci měním, když jsou zničené, ne proto, že vyšly z módy.

Skvělé

Nevím přesně jestli je to věkem, ale v posledních letech mám často pocit, že žiji v blázinci.

Zůzo, to je jako bych to psala sama. Jsem toho teď ušetřena, protože díky nohám nakupuji výhradně na netu, a jídlo manžel.

Ale ty obchody plný...no, jak si zachovat slušnou tvář...braku, jsou fakt úděsné. Kvantita nahradila kvalitu. Prostě - něco je špatně. A hlavně, že se pořád žvaní o plundrování planety a ekologii...

Čekala jsem na tvůj komentář, chtěla jsem vědět, jestli to máš taky tak... zkoušela jsem si nádherný skialpinistický boty. Lehoučké, pohyblivé, jen jsem pořád nevěděla, jak je upnout na sjezd. Pak mi tu přezku zapnul prodavač. Myslela jsem, že mi rozdrtil holeň. Proboha, jsou to boty pro kostry? Jo a stály 16000. Opravdu jsou tam tři nuly...

Asi tak...

Hezký den

...... první, druhej, třetí kšeft, porád to stejný až otravný: "můžu nějak pomoci, poradit, co sháníte ??",- sem se ešče nerozhlídl, nevím co tady všechno máte, v klidu to vomrknu, dík,- snad později ! Ve čtvrtým kšeftu (Levi Strauss) na mě skočila divoženka "můžu pánovi nějak pomoci?" rovnou mezi dveřima, a to už sem neustál,- "nemužete, Vy musíte ! Chcu byt znova mladej a krásnej, chcu vlasy, chcu slyšet a vidět bez cvikru a chcu betálnej vohoz jakej máte VY,- pomužete mi ?!?"

...... vzala to sportovně, chechtala sa na celý kolo tak sem sa přidal a finále bylo vostrý jak břitva,- ....... "jééééé, pane, to ste špatně, kosmeťák je za rohem!!"

A to je hodně dobrý