Také jsem měla rodiče rozvedené a vůbec si nedovedu představit, že bych byla ve střídavé péči. Otec si vzal semetriku a měli spolu další dítě. Byla bych tam chudák, ještěže neměl zájem. Toho sourozenci bych brala, ale tu novou babu ručitě ne. Osudy holt jsou různé, synovec se také rozvedl, jedno dítě je s matkou a proti otci a druhé miluje oba, ale více lne otci. Tak nyní suďte kdo za to může.

opr. ještě, že

Soudy už nesmí bezdůvodně nadržovat matkám!

Soudy už nesmí bezdůvodně opomíjet otce!

Co to je za argumentaci?

Ideální je, když se v případě krachu vztahu dokáží rodiče domluvit na péči o dítě. Pak by toho soudy neměly vůbec vstupovat. Nicméně je pravdou, že soudy stále často dávají z nepochopitelných důvodů přednost svěřením dítěte do péče matky, s tím, že otci přidělí dobu, kdy smí své dítě vidět. A vůbec neberou v potaz, že otec je schopen dítěti zajistit lepší péče. To je přece špatně, a je na to třeba poukazovat. Chápu, když si matka najde nového partnera a přestěhuje se za ním i stovky kilometrů daleko. Ale jestliže se stěhuje pětkrát za sebou během dvou let, tak je divné a vypadá to jako záměr za účelem ztížení vztahu dítěte s otcem. Ta blog karma.

Samozřejmě. A nemyslím, že se to neděje. A dělo se to i za "socíku". Mám kamaráda, jehož manželka příliš holdovala alkoholu a on měl jejich syna v péči až do jeho dospělosti.

Prostě, každý případ je jiný. A co se týče soudu, tak, pokud vím, soud nyní musí souhlasit s dohodou rodičů o majetku a dětech. Jinak je nerozvede.

Podle mého názoru to je naprosto jinak. Základním problémem totiž není rozsudek, ve kterém má otec právo vidět dítě třeba jednou za 14 dní na víkend. To je, podle mě docela v pořádku a vhodné jak pro dítě, tak i pro otce.

Problém je naprosto jiný. Je ve vymahatelnosti tohoto práva. Jako i v mnoha dalších případech, tak i v péči o dítě, nejsou soudní rozsudky respektovány a amtky děti jejich otcům prostě nevydávají a nevydávají. Stůj, co stůj nevydávají.

Sdílel jsem asi před dvaceti lety lože s jednou pracovnicí DKC v Praze (Dětské krizové centrum) a ta vyprávěla těžko uvěřitelné historky. Matky z pomsty a také pro pocit jakéhosi vítězství nad bývalým a současně i pro své zadostiučinění, prostě děti otcům nevydávají.

A když se soud nakonec rozhodne a matce udělí pokutu, třeba 50.000,- Kč, matka ji zaplatí a "jede dál, močálem černým podél holých skal". Podle mého, by ji při prvním takovém pokusu měl šerif vsadit do šatlavy a soudce ji dát měsíc "v lochu".

Nemluvím z vlastní zkušenosti, jen z doslechu. Já těch asi 15 let péče o dceru tímto způsobem (1 x víkend za 14 dní) absolvoval a vzhledem k tomu, že jak matka dítěte, tak i já jako otec, jsme měli rozum, vše probíhalo naprosto hladce a bez jakéhokoli zádrhelu.

Střídavka je berlička, nic jiného.

...matky dětí...

Střídavá péče zajisté není pro dítě to nejlepší.

(slavnej soude si tedy bude vždycky muset nějakej ten důvod najít)

Pane Zdechovský, mám do tohoo jistý vhled a jsme si jisti, že často je střídavka v té formě, jak je realizováná u nás, tedy s malými dětmi a krátkými intervaly výměny spíš na škodu, než k užitku.

Pane Hermánku, opravdu záleží, zda a jak k tomu přistupují rodiče a jak reagují děti. Střídavá péče nemusí být týden a týden, může být měsíc a měsíc. Je to hodne o komunikaci s rodiči i dětmi. Prostě si s tím dát práci. Každému sedí něco jiného.