Taky jsem měl takovou babičku, Marku. Jestli je ve mně špetička něčeho dobrýho, tak to mám právě od ní

babicky jsou jako homole cukru, Honzo, stabilni, k oliznuti, sladky, nezapomenutelny!!!!

mej se fajn a dekuju za cteni

I když jsem měl (to je na delší vyprávění) tři babičky, tak to pravé babiččino údolí je jen jedno. Tam jsem získal své první zkušenosti s pěstováním plodin, díky zalévání rajčat, tam jsem se naučil ohánět sekyrkou, tam jsem zažil spoustu svých dalších poprvé...

tri babicky! to je teda neco

a s tim "mistem" mate, Martine, recht ... tam je grunt!

dekuju za cteni a fajnovej den preju

Jako bych v tom údolí (i když to bylo ve skutečnosti na Vysočině) byla: babička zadělává těsto na buchty a my vnučky obdivně přihlížíme, občas nám dovolí (to už je zodpovědný úkol!) vyplet záhony na zahrádce nebo nasekat třísky do kamen.

Marku, nechtěl bys to sepsat pod titulem "Vnuk" jako volné pokračování B.N.? To by bylo krásný retro a poetický čtivo!

Pavlo, ahoj, tou posledni vetou jsi mi teda zavarila. Ale pekne....

dekuju za cteni a co nejrychlejsi navrat do tveho babiccina udoli preju!