Kolikrát v životě člověk má opravdu rád? "jednou, i dvakrát je dost" tak nějak zpívá ve své písni Jan Nedvěd a pak se na první lásky celý život vzpomíná a zůstanou jen povinnosti vůči dětem, rodičům. Pokud mají štěstí, založí rodinu ( většinou se první lásky rozcházejí) a nastane pevný vztah v přátelství

Marně přemýšlým, proč by si vás měl někdo zaškatulkovat do kategorie "stárnoucí zlatokopka a lovkyně spermatu".

Jedině byste mu k tomu zavdala příčinu.

Každý jsme přišli na svět s nějakým posláním a největší chyba je, když se vydáme cestou tradice a nežijeme svůj život.

Všichni někde tam uvnitř cítíme, co by bylo pro nás nejlepší, ale ne vždy tak konáme..

Jestli jste Vy ta silná, které se to podaří, tak Vám moc fandím. Stane-li se však, že to nevyjde, nezoufejte, neznamená to, že by to bylo fiasko.

Pěkný večer, paní Tomšíčková,

děkuji za Váš příspěvek.

Ano, myslím, že máte pravdu. Mnohokrát jsem dělala něco tak, aby to vyhovovalo druhým, ale když to nebylo v souladu s tím, kdo jsem já sama, tak to nikdy nedopadlo dobře. Snažila jsem "natlačit" někam, kde jsem být neměla. Takže souhlasím s Vámi. Člověk se musí najít.

Věřím, že jsem si už ujasnila, co chci, co nechci a také, jakým směrem se v životě vydat. Ovšem jak píši v tomto blogu, okolí má často jiné představy a do těch se nás snaží "zaškatulkovat".

H. R. Šiander

Rozpoutat bouřlivou diskuzi se Vám podařilo, ale dobrou radu Vám nemůže poskytnout žádný člověk. Je to ve Vás, na Vás a na Pánu Bohu.

Pane Šmejkale,

ta diskuse mě těší. Je vidět, že téma zaujalo větší množství čtenářů.

Já nehledám rady od lidí. Jako věřící člověk hledám moudrost v Bibli, a nacházím ji. Je to jenom otázka času a někdy také trpělivosti. Když to člověk nevzdá, tak najde.

Přeji všechno dobré, H. R. Šiander

---o co to mají muslímové jednodušší

---mlynář Vávra v Maryši, alias starosta Felix Turek z Těšan razil názor :: "ženy sú na poslúchání"

Safriš, někde nastala chyba - mám Moraváka, a ten ne a ne poslechnout:-)))))

Seznamování a tvoření vztahů je snazší zamlada. Ve dvaceti je člověk tvárný, snadno si zvykne na jiné názory a přístup, a v neposlední řadě věří, že se leccos dá změnit. Po třicítce už jsme hotové osobnosti a ze svých názorů a zvyků nechceme slevit, a v neposlední řadě už je pole přebrané.

40 let ? Tak to je pohoda. Zatím. Navíc většina těchto žen, neopotřebovaných starostmi o děti vypadají na třicet ( blogerka je výjimka ) a je přesně ve věku, kdy se jí zdá, že takhle to bude věčně. Nebude. I když není žena moc pohledná, přece jen punc nedávného mládí a ženskosti jsou stále pro muže mangnetem. Za chvíli to ovšem budou šedesátníci a věk zájemců se bude zvyšovat a je otázka, jak budou vztah "naplňovat." Pokud dotyčného jedince plně uchvátila kariéra, má vyhráno. Nemá čas vnímat onu proměnnou, která se děje s jejím fyzičnem. Nevnímá prázdnotu, naopak, schopnost plného nasazení vnímá jako přednost. Do doby, než ji vypudí z atraktivní pracovní pozice mladá kolegyně, kolega. To je tak modelovému případu již třeba 55 let. V tomto věku dochází ke zvratu, nejen zdravotnímu. Zájem jeví již jen sedmdesátníci nebo je-li majetná, mladí koloušci. Také se lze realizovat s "vnoučaty", úspěšnějších sourozenců. Milé dámy, znáte to. Jaký si to uděláš, takový to máš. Ne vždy jde jen o to, aby jste byly vztahem plně obohaceny. Těším se na blog statečně slečny blogerky za deset let.

jsem to nepochochopil. pokud jste stastna bez chlapa, deti, rodiny, proc to musite zde před cizími lidmi obhajovat?

Protože není sama přesvědčena o tom, že je šťastná?

Lidi rádi škatulkují.

Důležité je mít jasno v tom co chcete, jak se na vás koukají jiní, je nepodstatné.

Tak.

Hmm, soudite druhe za to, ze Vas soudi.