Moje máma cikány znala. Říkala mně, že u nic na vesnici se začalo bubnovat a hlásit, že přes vesnici přejde kolona cikánů, která bude tábořit za vesnicí na obecní louce. Dále byli vyzvání zahnat drůbež do dvorů. Pak četník šel za vesnici, kde od jiného četníka převzal kolonu kočujících cikánů a převedl je přes vesnici na obecní louku, kde se utábořili. Pak cikáni obcházeli chalupy a nabízeli opravu kotlů, hrnců, což opravit uměli velmi dobře a dostali za to zapalaceno. Chodili nakupovat do krámu, který měli rodiče moji mámi. Když už vesnici nebylo co na práci, tak se zvedli a jeli dál. Pak se zase čekalo, až přijdede kolona cikánů aby opět bylo opraveno to, co se přes rok pokazilo.  Pak přišli komunisti a zákazali jim kočovat, sebrali jim koně, spálili jim maringotky a nahnali ji do baráků a bylo vymalováno.

A jak byste skloubil kočování Romů například s povinností základní školní docházky?

Je to stejné jako naučit psa se pást.

Kéž by - náš pes někdy žere trávu, že by i koza pukla

Už jsou plně integrální součástí sociálního systému.

Naši mocipáni přehlíží to, že když do nich budou cpát peníze, tak jim tím vlastně dají najevo, že to dělají dobře: Pracovat nemusí a peníze mají. Proč by na sobě něco měnili?

V minulosti se jim i nabízela půda, aby se usadili a normálně rolničili, jako Češi a Moravané a Slezané : obyvatelstvo českých zemí bylo občas dost decimované a volné půdy byl chvílemi nadbytek (i s chalupami). Poslední takový pokus proběhl snad za Marie Terezie.

Majitelé dolů i skláren v pohraničí se jim opakovaně snažili nabízet práci, ale pro naprostý neúspěch museli začít dovážet na tyto práce Němce (co jsme jejich potomky nedávno zase vyhnali).

Nešlo to s nimi po dobrém, ani po zlém.

Vybydlováni Sudet musíme,do toho,také zahrnout.