V roce 2001 jsme se ještě mohli smát na ČT1 tomuto:

http://youtu.be/EjdVJT98egk

Dnes už by si to kvůli oné politické hyperkorektnosti odvysílat bohužel nedovolili. Otázkou je, jak dlouho to ještě vydrží na youtube. Čeká se asi na nějakou Boehmovou.

Máte tam pár nekonzsitentností.  Vše je třeba posuzovat z hlediska jednání konkrétních lidí a to jak jsou porušovaná přirozená práva ostatních lidí. V podstatě je ale váš směr uvažování správný, jen stále malinko podléháte určitým etatistickým iluzím.

Mammy Two Shoes je služka? Já měl za to, že je paní domu. A služka neslužka je to hlavně komický prvek stejně jako třeba pes Spike - Tom dostává čočku od dvou místo od jednoho.

Presne to isté som si doteraz myslel aj aj. Občas som mal však dojem, že je to medvedica, keďže tvár nikdy neukázali a v seriáli vystupovali len samé zvieratá.

Tohle je přesně článek pro ty různé fanatické Boehmové a Krále.

Zrovna u Václava si nemyslím, že by s tímto článkem nesouhlasil.

 Karma. A nebojte, bude hůře, jen to jednou přeroste do něčeho horšího než byl německý nacismus a sovětský komunismus. 

Na druhou stranu ve Francii již katolíci přestali respektovat vládní blbosti a docela protestují a začínají vytvářet nepříjemnou opozici těmto sociálním, inženýrům

Ano, to je přesně ten odpor, o němž píšu níže. Prostě respektovat jen PSANË zákony. Nepsaný zákon = žádný zákon. Společenský nátlak = žádný nátlak. Psychologická manipulace = žádná manipulace.

Já už jsem dávno rezignoval. Je mi to jedno. Kdo chce kam...

To je ale chyba. Rezignace to je přesně ten stav, kde nás chtějí mít.

Padla zde otázka, jak z toho ven. Protože tuto otázku považuji za zcela principiální, píšu odpověď na ni jako samostatný příspěvek. Především je třeba vycházet z toho, že politická korektnost se vynucuje v zásadě dvojím způsobem: 1) společenským nátlakem, kdy se vytváří tlak na to, aby jedninec byl v souladu s míněním většiny (rozuměj: s míněním politicky korektních médií, jejichž mínění není sice většinové, ale jsou velmi hlasitá a hlučná). Dochází zde k jevu, který se nazývá spirála mlčení (http://cs.wikipedia.org/wiki/Spir%C3%A1la_ml%C4%8Den%C3%AD). Tento společenský nátlak neznamená ještě nátlak policejně - administrativní.

Problém je v tom, že když lidé nečelí tomuto nátlaku, pokud je tento nátlak na pouhé společenské a psychologické úrovni, dříve či později se tento nátlak ukotví v zákonech a stane se nátlakem formálním, úředním a zákonným. Klasicky to vidíme například ve Švédsku, kde společenský nátlak byl nejbrutálnější ze všech evropských zemí a nyní se pravděpodobně stane i legislativně posvěceným zákonem.

Čili jaká je strategie obrany? Čelit v maximální míře tomuto nátlaku v době, kdy nám ještě nehrozí postih ze strany zákona, ale, obrazně řečeno, pouhé zdvižené obočí v tzv. slušné společnosti. Čelit a v maximální míře konfrontovat dokud o nic ještě nejde.

Tak. Jenom se bojím, že už to není úplně "ještě o nic nejde". I když ten nátlak ještě není ze strany zákona (ale že se o to snaží o sto šest), přece jenom i ten společenský umí někomu znepříjemnit život.

Velmi dobré! Zabrousit do lží, kterými nás obklopují média kolem Ukrajiny, Sýrie ap., to už by bylo zbytečně nebezpečné. I když dnes možná už ani ne, každý si může říkat co chce, protože mocní se tomu jen smějí.

Díky 

Leo, skvěle, jako vždy

Díky moc 

Presne. Uz ted' ta úchylna "politicka korektnost" je horsi nez komunismus.

Ve Švédsku si už s komunismem mohou podat ruce... jestli teď za názory začnou i zavírat, tak to je prostě děs.